RADY A POZNATKY ODBORNÍKŮ -JmB. V. Redl S. Janoušek V. Merta
Napsal: 16. 1. 2004, 18:30
Pro mne osobně byly rady ostatních velkým vodítkem a jsem za ně moc vděčný. Nemůžu říct, do jaké míry jsem se jich naučil využít -od toho by měla být kritika, ale pocity, že jsem se díky nim zlepšil, mi nikdo vzít nemůže. Proto se je budu snažit postupně dodat a předat je tak dál. Všechny dopisy jsem ještě nezpracoval (např. ty se Slávkem Janouškem). Jestliže se vám budou určité věci zdát vytržené z kontextu, pak se omlouvám, ale můžeme si je dovysvětlit a ukázat na příkladech. Tak a teď už pro začátek:
Jiří moravský Brabec:
Asi bych měl začít tím, že text je jen kus celé písničky a možná věci, které mi připadají ne zcela povedené při vhodném spojení s muzikou a interpretací vyjdou docela dobře. Pokud naopak písnička nedopadne dobře přes řemeslně dobrý text, je to celkem normální případ - kdy se jednotlivé složky nepotkaly.
Chyba jednoho z textů - moc abstrakce a postojů, málo detailů.
Pro mne osobně zásadní rady - chybí víc citu pro detail, pro rozvinutí obrazu, který by byl dějem, aby člověk viděl, kdy, jak, komu se píseň odehrává. Aby ji dokázal vidět jako krátký, filmový příběh.
Vlasta Redl:
Možná nepřímá (ale přeci jen) citace z hospody po plzeňském koncertu během debaty o autocenzuře, o tom jak sám poznat kvalitu vlastního díla... Když napíšeš něco opravdu dobrého, jistě to poznáš. Rozsvítí se v tobě zvláštní krystal.
Kritika jednoho ze zaslaných textů:
Báseň v podstatě nemá žádnou formální chybu, kromě jedné, ale dost
velké. Celé to zní jako dobrá rada, takže to vlastně zamezuje
jakémukoli pokusu o vcítění se. Kdo je zvědavý na nějaké rady?
Mladí? Ale kdež. A radit starším? To už vůbec zavání nezdvořilostí.
Dá se tedy říci, že báseň je konstrukčně slabá, protože sama sebe
neunese, a tudíž z rodu "školáckých chyb". Nic si z toho ale nedělej,
i já mám takových básní z tohoto věku plný kufr. Mně to, bohužel,
nikdo neřekl, tak jsem se v tom mlátil déle. Kdyby ses ale přece jen
nechtěl rozloučit s takto míněnou stavbou, musel bys hned zkraje básně
nějak lépe definovat, koho tím vlastně myslíš (viz např. L. Cohen :
Famous blue raincoat). Ano radit lze a může to být za určitých
okolností i zajímavé. Takto ovšem pokusy o vcítění se do básně spíše
prudí a od další četby odrazují. Jinak jsou tam samozřejmě zajímavé
momenty, ale to asi víš sám nejlíp.
Doufám, že jsi schopen moji kritiku přijmout. Chce to prostě nějaký
"konstrukční nápad". Nezapomeň nikdy, že opravdový básník musí
být také především vynálezcem.
Další útržky: ....Kéž by to tak bylo konkrétnější, drzejší.... - ....Mladý básník má sklony pochybovat o svých schopnostech....
Vladimír Merta:
Obecně: je důležité přezpívat si jej, aby ses přesvědčil o tom, co se dá autenticky uzpívat, aniž by to šustilo. Text může mít libovolné prohřešky proti básni, ale musí jít upřímně z huby, nebo si jasně hrát na stylizaci. Cítím, že jsi někde mezi -- jakoby se někdo skrýval za umění napsat pocity.
Bacha na klišé kolem pravdy atd. To šustí.
Efektní rýmy znějí fádně.
Slávek Janoušek: útržky z korespondence - důležité postřehy
...asi by to chtělo VÍC ČASU NA DODĚLÁVKY A NELETĚT DÁL NA DALŠÍ JEN TAK PO POVRCHU. Aby mě povalil na záda i ten obsah.
...za tu dobu, co to dělám, vím, co je chyba, kdy je možné tu chybu ještě nechat jako součást originality či stylu, kdy buď projde nebo výsledek ještě podpoří a kdy už naopak působí spíš negativně ve vyznění celku. Takže jsem se ve svém "rozboru" zaměřil zejména na ty chyby. Každý je rád chválen, to je jasné, ale POCHVALA JEN USPOKOJUJE a přináší zadostiučinění, ALE NEPOSUNUJE.
Někdy-zdá se- stačí "maličkost" --- S Redlem jsme jednou v kuse dělali na textu asi 7 hodin, popsali spoustu papíru, vymysleli 20 dalších slok a pak jsme vyměnili jenom jeden řádek v tom původním textu, zbytek zahodili a bylo to ono.
Práce, práce, práce - Asi je fakt, že to DOTAHOVÁNÍ NÁPADU JE MNOHEM HORŠÍ A TĚŽŠÍ, NEŽ TEN ÚVODNÍ LET OD NÁPADU K PRVNÍ REALIZACI. Šťastní autoři, kteří se trefují hned a snadno. Každý se občas trefí a vypadne to rovnou hotové, ale to je málokdy...
Citace Nerudy o kostrbatosti některých veršů:
Vždycky si vzpomenu na větu Nerudovu, když hodnotil verše básníka,
jehož jméno si teď už nevybavuju (to ale není důležité): "Jeho verše
drkotaly jako vůz jedoucí po kočičích hlavách."
To myslím je výmluvné a vždy stojí za to se pokoušet tomu vyhnout.
Jiří moravský Brabec:
Asi bych měl začít tím, že text je jen kus celé písničky a možná věci, které mi připadají ne zcela povedené při vhodném spojení s muzikou a interpretací vyjdou docela dobře. Pokud naopak písnička nedopadne dobře přes řemeslně dobrý text, je to celkem normální případ - kdy se jednotlivé složky nepotkaly.
Chyba jednoho z textů - moc abstrakce a postojů, málo detailů.
Pro mne osobně zásadní rady - chybí víc citu pro detail, pro rozvinutí obrazu, který by byl dějem, aby člověk viděl, kdy, jak, komu se píseň odehrává. Aby ji dokázal vidět jako krátký, filmový příběh.
Vlasta Redl:
Možná nepřímá (ale přeci jen) citace z hospody po plzeňském koncertu během debaty o autocenzuře, o tom jak sám poznat kvalitu vlastního díla... Když napíšeš něco opravdu dobrého, jistě to poznáš. Rozsvítí se v tobě zvláštní krystal.
Kritika jednoho ze zaslaných textů:
Báseň v podstatě nemá žádnou formální chybu, kromě jedné, ale dost
velké. Celé to zní jako dobrá rada, takže to vlastně zamezuje
jakémukoli pokusu o vcítění se. Kdo je zvědavý na nějaké rady?
Mladí? Ale kdež. A radit starším? To už vůbec zavání nezdvořilostí.
Dá se tedy říci, že báseň je konstrukčně slabá, protože sama sebe
neunese, a tudíž z rodu "školáckých chyb". Nic si z toho ale nedělej,
i já mám takových básní z tohoto věku plný kufr. Mně to, bohužel,
nikdo neřekl, tak jsem se v tom mlátil déle. Kdyby ses ale přece jen
nechtěl rozloučit s takto míněnou stavbou, musel bys hned zkraje básně
nějak lépe definovat, koho tím vlastně myslíš (viz např. L. Cohen :
Famous blue raincoat). Ano radit lze a může to být za určitých
okolností i zajímavé. Takto ovšem pokusy o vcítění se do básně spíše
prudí a od další četby odrazují. Jinak jsou tam samozřejmě zajímavé
momenty, ale to asi víš sám nejlíp.
Doufám, že jsi schopen moji kritiku přijmout. Chce to prostě nějaký
"konstrukční nápad". Nezapomeň nikdy, že opravdový básník musí
být také především vynálezcem.
Další útržky: ....Kéž by to tak bylo konkrétnější, drzejší.... - ....Mladý básník má sklony pochybovat o svých schopnostech....
Vladimír Merta:
Obecně: je důležité přezpívat si jej, aby ses přesvědčil o tom, co se dá autenticky uzpívat, aniž by to šustilo. Text může mít libovolné prohřešky proti básni, ale musí jít upřímně z huby, nebo si jasně hrát na stylizaci. Cítím, že jsi někde mezi -- jakoby se někdo skrýval za umění napsat pocity.
Bacha na klišé kolem pravdy atd. To šustí.
Efektní rýmy znějí fádně.
Slávek Janoušek: útržky z korespondence - důležité postřehy
...asi by to chtělo VÍC ČASU NA DODĚLÁVKY A NELETĚT DÁL NA DALŠÍ JEN TAK PO POVRCHU. Aby mě povalil na záda i ten obsah.
...za tu dobu, co to dělám, vím, co je chyba, kdy je možné tu chybu ještě nechat jako součást originality či stylu, kdy buď projde nebo výsledek ještě podpoří a kdy už naopak působí spíš negativně ve vyznění celku. Takže jsem se ve svém "rozboru" zaměřil zejména na ty chyby. Každý je rád chválen, to je jasné, ale POCHVALA JEN USPOKOJUJE a přináší zadostiučinění, ALE NEPOSUNUJE.
Někdy-zdá se- stačí "maličkost" --- S Redlem jsme jednou v kuse dělali na textu asi 7 hodin, popsali spoustu papíru, vymysleli 20 dalších slok a pak jsme vyměnili jenom jeden řádek v tom původním textu, zbytek zahodili a bylo to ono.
Práce, práce, práce - Asi je fakt, že to DOTAHOVÁNÍ NÁPADU JE MNOHEM HORŠÍ A TĚŽŠÍ, NEŽ TEN ÚVODNÍ LET OD NÁPADU K PRVNÍ REALIZACI. Šťastní autoři, kteří se trefují hned a snadno. Každý se občas trefí a vypadne to rovnou hotové, ale to je málokdy...
Citace Nerudy o kostrbatosti některých veršů:
Vždycky si vzpomenu na větu Nerudovu, když hodnotil verše básníka,
jehož jméno si teď už nevybavuju (to ale není důležité): "Jeho verše
drkotaly jako vůz jedoucí po kočičích hlavách."
To myslím je výmluvné a vždy stojí za to se pokoušet tomu vyhnout.