Telefony s nebem
Napsal: 12. 1. 2004, 19:18
Telefony s nebem
Není akorát, je buď pozdě nebo příliš brzy,
a nic není přesné - jednou moc vlevo, tuhle zase vpravo.
Já moc mám se rád, než abych snášel tvůj pohled drzý,
a míti třísky v srdci, to není pro duši dvakrát zdrávo.
Ref.: Telefony s nebem jsou vždycky smutné,
než stačím co říct, hned to někdo utne.
Není lásky bez toho, že by jsme oba chtěli,
vzít zpět všechno to, kvůli čemu jsme šli od sebe,
Volám do nebes, že jsem pořád dosti smělý,
ale v nebi nezvedají telefon, ach, zatracené nebe.
Ref.:
Nezvedají drát, budu mluvit na záznamník,
snad si to přečtou, že jeden člověk chce být slyšen,
s nebem chce se prát, lidé jsou přeci tak klamní,
přetvářní a neobratní, duše olověná, navenek z plyše.
Ref.:
Nic nebude tak, jak chtěli; vše končí, ahoj mámo, táto!
Vím, že stýskat se mi bude po matičce Zemi.
Seber si leták, píší, že tohle představení bude stát za to
a tak prosím: lístek do první řady zamluvte mi.
||: Telefony s nebem... ||
----------------
Možná, že je to trochu moc melancholické, ale co?
Co vy na to?
Jirka Malikovský
Není akorát, je buď pozdě nebo příliš brzy,
a nic není přesné - jednou moc vlevo, tuhle zase vpravo.
Já moc mám se rád, než abych snášel tvůj pohled drzý,
a míti třísky v srdci, to není pro duši dvakrát zdrávo.
Ref.: Telefony s nebem jsou vždycky smutné,
než stačím co říct, hned to někdo utne.
Není lásky bez toho, že by jsme oba chtěli,
vzít zpět všechno to, kvůli čemu jsme šli od sebe,
Volám do nebes, že jsem pořád dosti smělý,
ale v nebi nezvedají telefon, ach, zatracené nebe.
Ref.:
Nezvedají drát, budu mluvit na záznamník,
snad si to přečtou, že jeden člověk chce být slyšen,
s nebem chce se prát, lidé jsou přeci tak klamní,
přetvářní a neobratní, duše olověná, navenek z plyše.
Ref.:
Nic nebude tak, jak chtěli; vše končí, ahoj mámo, táto!
Vím, že stýskat se mi bude po matičce Zemi.
Seber si leták, píší, že tohle představení bude stát za to
a tak prosím: lístek do první řady zamluvte mi.
||: Telefony s nebem... ||
----------------
Možná, že je to trochu moc melancholické, ale co?
Co vy na to?
Jirka Malikovský