Pijácká minulost

[Jarmila Týnkova]

Tak ze žalu jsem sama pila
bylo mi dvaatřicet let
ve víně jsem se utopila
a přestal se mi točit svět.
Už nevím co se tenkrát stalo
ale vím mělo se to stát
tak v Bohnicích před čtyřmi léty
jsem chtěla znova začínat.


Měla jsem pocit že jsem v bahnu
co jen pomalu vysychá
však proč do písku strkat hlavu
jak když se tě to netýká.
Prošla jsem léčbou tříměsíční
nebyl to věru žádný med
ještě teď bývám náměsíční
když ve sklenici cinká led.

Však díky lidi za tu šanci
už byla zřejmě poslední
proč vyzvala jsem čerta k tanci
když byla pauza polední.
Zbytečně ale hledat vinu
v sobě i v lidech kolem nás
je lepší chtít se zbavit stínu
a skvělým lékařem je čas.

Tak zkus se taky zbavit stínu
jediným lékařem je čas.

[michal k. kosmonaut]

Telegrafická recenze :


Hodně jednoduchý obraz a obrat na téma zmaru:
ve víně jsem se utopila
a přestal se mi točit svět.


Je dobré, když v takovém typu textu použiješ nějaké konkrétní místo i Bohnice, které jsou sice už pomalu synonymem psychických poruch a tak a pronikají do rčení
tak v Bohnicích před čtyřmi léty

Líbí se mi poznámka o vysychajícím bahnu.

Zajímavé… jen mi tam nesedí to familiérní „ to věru“ a myšlenkově „náměsíční“ je to ten diktát rýmu, o kterém jsem psal
Prošla jsem léčbou tříměsíční
nebyl to věru žádný med
ještě teď bývám náměsíční
když ve sklenici cinká led.


Že čas léčí je velmi často používané, ale asi na tolik pravdivé, že v celém kontextu toho to celého textu je nejsilnější a právem ... michal
Tak zkus se taky zbavit stínu
jediným lékařem je čas.