KOMENÍK

[Arnošt Frauenberg]

KOMENÍK

Vy co jste láskou zlomení
Mám pro vás dobrou zprávu
Procházel tudy komeník
Ptal se na rychlodráhu

Že prý to dneska objede
Když už tak městem táhne
Já na něj čekám s obědem
Kdo může ať si sáhne

Chvíli se prochází
Pak si dá v baru kávu
Špinavý od sazí
Rozjasní den
Sahám si na knoflík
Přišitý na rukávu
A jen tak v pantoflích
Vyběhnu ven

Čapkou se nebes dotýká
Když ke komínu kráčí
S vrabčákama si potyká
Tančíc po hřebenáčích

A při tom tanci po střeše
Jako kometa s vlečkou
Jiskřičku v každém vykřeše
Černé i s bílou tečkou

Chvíli se prochází
Pak si dá v baru kávu
Špinavý od sazí
Rozjasní den
Sahám si na knoflík
Přišitý na rukávu
A jen tak v pantoflích
Vyběhnu ven

Snad je tam ten můj komeník
Snad každý svého máme
Vy co jste láskou zlomení
Nebo vás teprv láme

Já mám ho čím dál raději
Když z perspektivy ptačí
Shazuje dolů naději
Já mám ho čím dál radči

Chvíli se prochází
Pak si dá v baru kávu
špinavý od sazí
Rozjasní den
Sahám si na knoflík
Přišitý na rukávu
A jen tak v pantoflích
Vyběhnu ven

[Matlis]

Tenhle se ti Arnošte poved. Jediný čím si nejsem jistý je ta rychlodráha - ale to je asi proto, aby to ten komeník všechno stihl - to mi mohlo dojít hned a ten závěr před refrénem, ale opravdu to pohladí a jak tě podle tvých slov znám, to jsi jistě chtěl. Pěkný nápad, příběh s poselstvím

[Slávek Janoušek]

Připojuji se k Matlisovi. Přesně ta stejná dvě místa mi zavadila. Rým: zprávu - rychlodráhu tě není hoden (když umíš: v baru kávu - na rukávu), navíc ta rychlodráha je trochu svévole. A v poslední sloce, když se čeká, co přijde jako poslední řádek, jaký bonbónek, dostaví se malé zklamání, protože se pouze opakuje první řádek té poslední sloky, tudíž nic nového - asi to chce nejméně změnit jeden z nich.
Jinak jo. Možná mě ještě napadá, jestli ten komeník není příliš krajový výraz a jestli by se neměl někde prolnout s kominíkem, aby byla jasná ta schválnost, aby nikoho nemohlo napadnout, že je to nějaká chyba. Ale to je možná blbost.

[Arnošt Frauenberg]

Ahoj Slávku, no je to tak.

Od začátku se peru s Kominíkem. Asi bych ho tam nepřidával jen proto,
aby si posluchač všiml, že vím, že kominík je správně. Buď by to chtělo
kominíka použít všude, nebo vůbec. Zkoušel jsem různé varianty, ale
komeník mi tam vychází lépe. Možná jsem líný víc přemýšlet.
Dále zprávu / rychlodráhu. To je jasné. Je to tak, jak píše Matlis, ten
komeník toho musí stihnout hodně, ale ten verš se mi nelíbí, navíc
rychlodráha je nějaká ohraná, asi jsem to někde slyšel, nebo co.
No a pointa ? Abych píseň nezkazil, tak jsem žádnou z vymyšlených nepoužil, neboť se mi nic z toho co jsem měl nelíbilo a tím jsem to vlastně zkazil. Takže :

1. Sloka

Vy co jste láskou zlomení
Mám pro vás dobré zvěsti
Procházel tudy komeník
a ten prý nosí štěstí

Tak to snad dneska objede ...... dále stejné

(No, ne že by to bylo nějak originální - zvěsti/štěstí - ale je to
logické a příliš ta změna neruší původní běh děje. Možná je to
ovšem logické až moc.)

2. Sloka ----- stejná

3. Sloka

Snad je tam ten můj komeník nebo : Snad je tam ten můj kominík
Snad každý svého máme Snad každý svého máme
Vy co jste láskou zlomení Ti co jsou v lásce nevinní
Nebo vás teprv láme I ten co srdce láme

Já mám ho čím dál raději Já mám ho čím dál raději
Je jako tvoje fotka Když z perspektivy ptačí
Dává mi jistou naději Shazuje dolů naději
Že tě zas někdy potkám A to mu zdá se stačí

Děkuji za reakce a co teď s tím ?

Mějte se Arnošt.

[Slávek Janoušek]

Ahoj Arnošte, já myslím, že ta 1.sloka už alespoň splňuje formální čistotu. To už je dobré.
Ta 2. má dvě chyby, kterých jsem si před tím nevšiml – tančíc je přechodník v ženském rodu (muselo by být tanče, což zní divně), takže tam dej tančí (neboli vynech -c-). Druhá věc je v rytmu: vychází ti přízvučná na -me- ve slově kometa, takže dej třeba: jako roj komet s vlečkou. A když je -černé- mělo by být -jiskřičky- (nebo když –jiskřičku-, pak –černou-).
3.sloka má problém v té nové verzi - ve třetím řádku je číslo množné (ti), ve čtvrtém jednotné (ten), to nepůsobí dobře, takže asi ještě jinak nebo nechat tu původní. A rovněž kvůli rytmu bych prohodil slovosled -každý snad-. A poslednímu řádku by prospěla ještě větší razance a tlak. Refrén potřetí bych asi už vynechal. Já bych to vyřešil takto:

Snad je tam ten můj kominík
Každý snad svého máme
Ten co je v lásce nevinný
I ten co srdce láme

Já mám ho stále raději
Když z perspektivy ptačí
Shazuje dolů naději
Už dost Dnes už to stačí

Anebo jinak. Ahoj. Slávek

[Arnošt Frauenberg]

Ahoj Slávku,
díky za tvůj drahocený čas. Verze už by se mohla přiblížit definitivnímu výsledku. Na pointě ještě zapracuji, je to otázka jednoho řádku, který může ovlivnit celou píseň. Ten refrén na konci je pravda zbytečný, ale já ho hraji v jiné melodii, než ty dva. Docela se mi to při přehrání líbí, prtože tím přichází jakési uvolnění na konci písně. Ta melodie je oproti předchozí taková odlehčená. To je věc, která se z textu nedá posoudit. No ještě uvidím.
Jinak nejsem až takový češtinář, takže ty věci jsem upravil dle tvých rad. Zrovna tak co se týče rytmu. Jde mi to teď líp z pusy.
K tomu řádku Jiskřičku v každém vykřeše
Černé i s bílou tečkou
měl jsem trochu obavu, jestli ten řádek bude dobře pochopen. Černé i s bílou tečkou je myšleno jako popis kominíka. Je celý černý a má bílou čapku. Když ho vidím jak stojí, tak si představuji to i. Pak by tam vycházelo Jiskřičku, protože ji vykřeše kominík. Když vidím jeho i padající hvězdu, či kometu, to vše vzbuzuje naději v podobě přání. Snad je to srozumitelné. Takže jsem to poskládal másledovně.

KOMINÍK

Vy co jste láskou zlomení
Mám pro vás dobré zvěsti
Procházel tudy komeník
A ten prý nosí štěstí

Tak to snad dneska objede
Když už tak městem táhne
Já na něj čekám s obědem
Kdo může ať si sáhne

Čapkou se nebes dotýká
Když ke komínu kráčí
S vrabčákama si potyká
Tančí po hřebenáčích

A při tom tanci po střeše
Jako roj komet s vlečkou
Jiskřičku v každém vykřeše
Černé i s bílou tečkou

Snad je tam ten můj kominík
Každý snad svého máme
Ten co je v lásce nevinný
I ten co srdce láme

Já mám ho čím dál raději
Když z perspektivy ptačí
Shazuje dolů naději
A tím už dá se začít


+ refrény.

Ahoj Arnošt

[Slávek Janoušek]

No třeba tak. Jen ještě k poslednímu řádku: Nechybí -s- ? Není spíš myšleno - A s tím už dá se začít. A nebo, pokud je to o té naději, pak - A s tou už dá se začít.
Nevím. Možná by ten poslední řádek měl mít ještě silnější řešení.
Ahoj Slávek