Jarní plkání senilního občana

[Denny]

Jarní

Když přijde jaro do kraje
a v lese všechno bzučí
tu něco ve mě uzraje
a blbnu, až to bučí

Možná láska, možná nervy
nejsem zrovna nejmladší
kolem totiž plná vervy
bujná mládež skotačí

Vyřvávají ve dne v noci
cucají se jako blbý
uslintaný puberťáci
kravnou zřejmě do zásoby

Láska ta mě není cizí
nejsme přeci rototi
když ti mládí v dálce mizí
lásce vyraz naproti

Zrovna vloni měl jsem kliku
když jsem zaplál láskou k práci
včasný příjezd požárníků
ale zvrátil situaci

Chtěl jsem napodobit dítka
chtěl jsem hořet taky
nejdřív zaplály mi lýtka
od nich manšestráky

Končím verše zhrzené
nemám pro to vlohy
mám jen srdce zlomené
a ohořelé nohy

[Kuba Horák]

Divím se, že jsi poslal první text až teď, když píšeš tak pěkně a vtipně. Zdá se mi, že formálně by se tomu moc vytknout nedalo. Připomíná mi to v něčem pana Jiřího Dědečka, který právě na formu hodně dá a má taky podobný styl psaní. Refrén ani moc nechybí, i když nějaký krátký bych tu taky strávil. Trošku slabší se mi zdají poslední dva verše čtvrté sloky. Je to pěkné. Kubas

[michal k. kosmonaut]

U toho to textu hodně záleží na projevu interpreta ... dokážu si představit, že někdo s nějakým charakteristickým hlasem a s doprovodem pár lehkonohých akordů by tím rozesmál sál lidí na koncertě. Možná by, ale chtělo se trošku více odvázat ... můžeš si to dovolit, protože dokážeš poskládat zručně text. Měj se. kosmonaut