Lidé - ptáci

[Ondra k.]

Ranní oblohou se prodírají – letí,
společnými silami se napájíme.
Všichni jsme potomci svých dětí,
Početí čisté - poskvrníme.

Nemáme rádi planá sousta,
skromně se chlubíme peřím,
v počítání končíme u sta,
kdo nevěří, říká – „věřím“.

Ref: Jen lží se dá projít těmi cestami,
krajina kolem je pustá,
manželé se milují s nevěstami,
dokud ještě mají vlhká ústa.

Není mi špatně - taky dál běžím,
v přiměřené lidské opilosti,
jenom mým přátelům potichu svěřím,
naděje, sny, city, maličkosti.

(Váhám jestli nedat místo maličkosti: "podrobnosti"...)

[Michal V.]

Nebudu dlouho napínat - mně se to líbí, má to svou atmosféru a tu já
osobně považuji za to nejdůležitější. Typoval bych to na noční výplod
"rozervaného mladého člověka" a vidím v tom blues. Ale taky se možná
šeredně pletu... ale cit pro rým a fantazii tam je, za to dám ruku do ohně.
Takže přeji i nadále sličné můzy do domu... M.V.

P.S. A co takhle na konci místo podrobnosti dát závislosti...