Cesta do Nemožna
Doktor Rentgen s termosky nalil černou kávu,
řekl chlapče mám pro tebe špatnou zprávu.
Šance na uzdravení jedna ku nemožnu,
chci se zachránit proto k Nemožnu jdu.
Zářím jak zářivka,večer se ke mně slítaj můry,
proti bolestem beru dvakrát denně čtyři rumy.
Refren:
Za pokus to stálo,ale času bylo příliš málo…
Balím si pro mě důležitý věci:
zrcátko,trsátko,duši v kleci,
deku,karty,rumu tři deci.
Náhle zazvoní si zvonek,
škvírou ve dveřích ,škvírou ve dveřích,
podává mi moje parte někdo s křídly…asi člověk.
Umřel jsem a ta schůzka se asi v pátek ruší,
omlouvám se předem,ale vím, co se sluší.
Sakra, chtěl jsem ještě do hospody na pivo,
ale mý místo … je už někoho jinýho.
Refren:
Za pokus to stálo,ale času bylo příliš málo….
...
-
michal k. kosmonaut
...
Omlouvám se za tu do "vesmíru" volající chybu v prvním řádku, kterou už nemohu opravit (s termosky / z termosky).
Tři tečky v názvu jsou jen tak pro zajímavost, jinak se ta píseň jmenuje Cesta do Nemožna ( to velký N už není překlep
) a má takový úderný doprovod ( přesně v duchu textu).
Těším se na reakce a samozřejmě beru i ty negativní, protože si myslím, že to nebude šálek čaje pro všechny ( tento text).
Měj te se hezky. kosmonaut
Tři tečky v názvu jsou jen tak pro zajímavost, jinak se ta píseň jmenuje Cesta do Nemožna ( to velký N už není překlep
) a má takový úderný doprovod ( přesně v duchu textu). Těším se na reakce a samozřejmě beru i ty negativní, protože si myslím, že to nebude šálek čaje pro všechny ( tento text).
Měj te se hezky. kosmonaut
Ahoj Michale.
Reaguju na tvůj příspěvek, přestože, jak jsi napsal, právě tento text není mým šálkem čaje. Otázky života a smrti jsou pro mne natolik složité a těžko postihnutelné, že jsem zatím nenašel odvahu pustit se ve vlastních písničkách do hledání odpovědí.
Tvůj text beru jako vyjádření příběhu, který na mě působí depresivně. Ber mě s rezervou, ale zdá se mi, že je dost nevyrovnaný. Např. velmi se mi líbí přirovnání "jedna ku Nemožnu" a vzápětí mě ani trochu neoslovilo následující "k Nemožnu jdu".
Stejně tak výčet pro tebe důležitých věcí je z mého pohledu sympatický, ale nějak mi tam dál nezapadá ten |"někdo s křídly ... asi člověk" (!?)
Závěrečná část "Umřel jsem ...." mi na tebe připadá málo osobitá.
Ale jak už víš, nevím, neznám, neumím. Proto mě tak ber.
Jo a abych nezapomněl. Skvělý slogan v refrénu!
Reaguju na tvůj příspěvek, přestože, jak jsi napsal, právě tento text není mým šálkem čaje. Otázky života a smrti jsou pro mne natolik složité a těžko postihnutelné, že jsem zatím nenašel odvahu pustit se ve vlastních písničkách do hledání odpovědí.
Tvůj text beru jako vyjádření příběhu, který na mě působí depresivně. Ber mě s rezervou, ale zdá se mi, že je dost nevyrovnaný. Např. velmi se mi líbí přirovnání "jedna ku Nemožnu" a vzápětí mě ani trochu neoslovilo následující "k Nemožnu jdu".
Stejně tak výčet pro tebe důležitých věcí je z mého pohledu sympatický, ale nějak mi tam dál nezapadá ten |"někdo s křídly ... asi člověk" (!?)
Závěrečná část "Umřel jsem ...." mi na tebe připadá málo osobitá.
Ale jak už víš, nevím, neznám, neumím. Proto mě tak ber.
Jo a abych nezapomněl. Skvělý slogan v refrénu!
hub in
-
michal k. kosmonaut
...
Dík za odpověď, sice osamocenou, ale o to víc si ji cenním. Snažím se tady taky komentovat příspěvky autorů, kteří používají jiné čajové servisy a jsem rád, že si to se ctí dokázal Hub ine .
Vezmu to postupně a nějak krátce:) ...
Neskládám písničkářské texty, ale pro rock-pop kapelu, a tak si mohu troufnout i na toto téma a nemusím se bát, že to neunese přímé srovnání s filozofickými prožitými pravdami vyzrálých padesátiletých písničkářů. Je to věc s údernými bicími a jednoduchým sledem akordů, kde vyhrávky zařizuje el. kytara a zpěv je "kříčivý, ale s melodií". Se stylovou planetární kapelou Never more jsme v rybníčku kapel, kde taková témata jsou častěji nahrazovány tupým mletím kombinací na téma láska a jakýkoliv pokus o originalitu se ztrácí v hloubkách experimentu ( v hloubkách toho rybníčku:)).
Tímhle úvodem jen opakuji to, o čem mluvím u každého svého textu zde uveřejněného ( Bufet V , Srdcem mi prorůstá Empire State Building atd. ) .
V budoucnu sem dám i nějakou osobní písničkářskou věc, která více zapadne do koloritu a stylu ostatních příspěvků. Nějaké mám, ale skládání pro kapelu mě natolik baví a vyplňuje můj čas, že už na to nejsou buňky ..... a možná, že už odumřely.
Přiznávám, že text možná je nevyzrálý a třeba ta pasáž:
Umřel jsem a ta schůzka se asi v pátek ruší,
omlouvám se předem,ale vím, co se sluší.
byla vlastně důvod proč jsem Cestu do Nemožna dal . Nebyl jsem si tím jistý, a proto jsem moc rád dobrý pozorovateli, že si mi to potvrdil.
Na koncertě už tuhle část stejně nehrajeme, ale ještě jsem o zařazení přemýšlel ... takže teď je to definitivní.
Spoluhráčům v kapele se nezdál tento obrat odkazující na rakovinu a ozařování:Zářím jak zářivka,večer se ke mně slítaj můry,
(Co ty nato? Jestli budeš mít čas tak když tak napiš. )
Tady mi asi můj záměr nevyšel a zůstal pootevřen jen pro mě ( viz tvá reakce)
Šance na uzdravení jedna ku nemožnu,
chci se zachránit proto k Nemožnu jdu.
Totiž to trošku neohrabané (slovně), ale velice nadějné otočení situace ( v příběhu), kdy i v té nejbeznadějnější situaci ( tedy ohlášení smrti od doktora ) si během okamžiku převedu bezvýchodnost v cestu ( nemožno si zhmotním a upínám se k němu ... bojuji ... vyrážím na cestu, která mne možná zavede do místa, kde se vyléčím nebo alespoň přežiji = Nemožno ....
Poté v příběhu už jen zbývá zabalit si na tuto cestu. Ale co? ( jsem rád, že výčet těch věcí Hub in je ti také blízký).
Balíš si pro tebe důležité věci a piješ rum ( zapíjíš svou bolest) ...... a pak............ nemoc se roztáčí a ty začínáš blouznit umírat ... dostáváš své vlastní parte, kde je tvé datum narození i úmrtí ( lidé umírající na rakovinu ví přece i tohle málem s určitostí na dny). Kdo ti předá to parte? Třeba ty sám s křídli ... napůl ještě s člověk, ale přece už anděl.
Beru, že to vše je zjednodušené a nefilozofické, ale vypráví to právě člověk, který by radši seděl v hospodě na pivu (ne filozof)
Sakra, chtěl jsem ještě do hospody na pivo
a kdyby žil byl by jistě opilí "do mrtva" a svou existenci ,o kterou teď bojuje, by si ani neuvědomoval.
P.S. : Komu se má odpověď zdála zmatená, ukecaná a patetická tak ať prosím mé další příspěvky nečte. Mějte se hezky. kosmonaut
Cesta do Nemožna
Doktor Rentgen z termosky nalil černou kávu,
řekl chlapče mám pro tebe špatnou zprávu.
Šance na uzdravení jedna ku nemožnu,
chci se zachránit proto k Nemožnu jdu.
Zářím jak zářivka,večer se ke mně slítaj můry,
proti bolestem beru dvakrát denně čtyři rumy.
Refren:
Za pokus to stálo,ale času bylo příliš málo…
Balím si pro mě důležitý věci:
zrcátko,trsátko,duši v kleci,
deku,karty,rumu tři deci.
Náhle zazvoní si zvonek,
škvírou ve dveřích ,škvírou ve dveřích,
podává mi moje parte někdo s křídly…asi člověk.
Sakra, chtěl jsem ještě do hospody na pivo,
ale mý místo … je už někoho jinýho.
Refren:
Za pokus to stálo,ale času bylo příliš málo….
.Vezmu to postupně a nějak krátce:) ...
Neskládám písničkářské texty, ale pro rock-pop kapelu, a tak si mohu troufnout i na toto téma a nemusím se bát, že to neunese přímé srovnání s filozofickými prožitými pravdami vyzrálých padesátiletých písničkářů. Je to věc s údernými bicími a jednoduchým sledem akordů, kde vyhrávky zařizuje el. kytara a zpěv je "kříčivý, ale s melodií". Se stylovou planetární kapelou Never more jsme v rybníčku kapel, kde taková témata jsou častěji nahrazovány tupým mletím kombinací na téma láska a jakýkoliv pokus o originalitu se ztrácí v hloubkách experimentu ( v hloubkách toho rybníčku:)).
Tímhle úvodem jen opakuji to, o čem mluvím u každého svého textu zde uveřejněného ( Bufet V , Srdcem mi prorůstá Empire State Building atd. ) .
V budoucnu sem dám i nějakou osobní písničkářskou věc, která více zapadne do koloritu a stylu ostatních příspěvků. Nějaké mám, ale skládání pro kapelu mě natolik baví a vyplňuje můj čas, že už na to nejsou buňky ..... a možná, že už odumřely
.Přiznávám, že text možná je nevyzrálý a třeba ta pasáž:
Umřel jsem a ta schůzka se asi v pátek ruší,
omlouvám se předem,ale vím, co se sluší.
byla vlastně důvod proč jsem Cestu do Nemožna dal . Nebyl jsem si tím jistý, a proto jsem moc rád dobrý pozorovateli, že si mi to potvrdil.
Na koncertě už tuhle část stejně nehrajeme, ale ještě jsem o zařazení přemýšlel ... takže teď je to definitivní.
Spoluhráčům v kapele se nezdál tento obrat odkazující na rakovinu a ozařování:Zářím jak zářivka,večer se ke mně slítaj můry,
(Co ty nato? Jestli budeš mít čas tak když tak napiš. )
Tady mi asi můj záměr nevyšel a zůstal pootevřen jen pro mě ( viz tvá reakce)
Šance na uzdravení jedna ku nemožnu,
chci se zachránit proto k Nemožnu jdu.
Totiž to trošku neohrabané (slovně), ale velice nadějné otočení situace ( v příběhu), kdy i v té nejbeznadějnější situaci ( tedy ohlášení smrti od doktora ) si během okamžiku převedu bezvýchodnost v cestu ( nemožno si zhmotním a upínám se k němu ... bojuji ... vyrážím na cestu, která mne možná zavede do místa, kde se vyléčím nebo alespoň přežiji = Nemožno ....
Poté v příběhu už jen zbývá zabalit si na tuto cestu. Ale co? ( jsem rád, že výčet těch věcí Hub in je ti také blízký).
Balíš si pro tebe důležité věci a piješ rum ( zapíjíš svou bolest) ...... a pak............ nemoc se roztáčí a ty začínáš blouznit umírat ... dostáváš své vlastní parte, kde je tvé datum narození i úmrtí ( lidé umírající na rakovinu ví přece i tohle málem s určitostí na dny). Kdo ti předá to parte? Třeba ty sám s křídli ... napůl ještě s člověk, ale přece už anděl.
Beru, že to vše je zjednodušené a nefilozofické, ale vypráví to právě člověk, který by radši seděl v hospodě na pivu (ne filozof)
Sakra, chtěl jsem ještě do hospody na pivo
a kdyby žil byl by jistě opilí "do mrtva" a svou existenci ,o kterou teď bojuje, by si ani neuvědomoval.
P.S. : Komu se má odpověď zdála zmatená, ukecaná a patetická tak ať prosím mé další příspěvky nečte. Mějte se hezky. kosmonaut
Cesta do Nemožna
Doktor Rentgen z termosky nalil černou kávu,
řekl chlapče mám pro tebe špatnou zprávu.
Šance na uzdravení jedna ku nemožnu,
chci se zachránit proto k Nemožnu jdu.
Zářím jak zářivka,večer se ke mně slítaj můry,
proti bolestem beru dvakrát denně čtyři rumy.
Refren:
Za pokus to stálo,ale času bylo příliš málo…
Balím si pro mě důležitý věci:
zrcátko,trsátko,duši v kleci,
deku,karty,rumu tři deci.
Náhle zazvoní si zvonek,
škvírou ve dveřích ,škvírou ve dveřích,
podává mi moje parte někdo s křídly…asi člověk.
Sakra, chtěl jsem ještě do hospody na pivo,
ale mý místo … je už někoho jinýho.
Refren:
Za pokus to stálo,ale času bylo příliš málo….
Já jsem ten poslední, kdo by tě chtěl tlačit do něčeho co sám nechceš. Cítíš-li se líp při psaní pro kapelu, piš a nenuť se do něčeho, co tě nebaví. To, že má každý z nás jiný pohled na věc, je normální. A z mého laického komentáře nědělej také definitivní závěry. Počkej si na další a zasvěcené.
Pasáž na kterou se ptáš ("Zářím jako zářivka...") mi na rozdíl od tvých spoluhráčů nevadí. Ale pořád se nějak nemůžu srovnat s tím poločlověkem poloandělem. Ale to není vůbec důležité. Hlavní je, že ty v tom jasno máš!
Tak se měj a zas někdy ahoj.
Pasáž na kterou se ptáš ("Zářím jako zářivka...") mi na rozdíl od tvých spoluhráčů nevadí. Ale pořád se nějak nemůžu srovnat s tím poločlověkem poloandělem. Ale to není vůbec důležité. Hlavní je, že ty v tom jasno máš!
Tak se měj a zas někdy ahoj.
hub in
OK.
No já souhlasím s hub-inem...
To "k Nemožnu jdu" je dost divný...
Hlavně tam moc nechápu, jesli se to má rýmovat nebo ne.
Chápu že u rocku /jak píše kosma/ nejsou na rým kladeny takové nároky, ale pokud se to má rýmovat, tak třeba "rumy - můry" by se daly tolerovat, pokud by šlo o takové ty slovní hříčky... ale nevim nevim.
Jinak kosmo - neposloucháš Mňágu??? Ale upřímně! Některé slovní obraty v Tvém textum,jako bych u nich slyšel...
Jinak to docela jde, nápad je to celkem dobrý, asi bych to musel slyšet....
Čus
Neumdlévej!
To "k Nemožnu jdu" je dost divný...
Hlavně tam moc nechápu, jesli se to má rýmovat nebo ne.
Chápu že u rocku /jak píše kosma/ nejsou na rým kladeny takové nároky, ale pokud se to má rýmovat, tak třeba "rumy - můry" by se daly tolerovat, pokud by šlo o takové ty slovní hříčky... ale nevim nevim.
Jinak kosmo - neposloucháš Mňágu??? Ale upřímně! Některé slovní obraty v Tvém textum,jako bych u nich slyšel...
Jinak to docela jde, nápad je to celkem dobrý, asi bych to musel slyšet....
Čus
Neumdlévej!
-
michal k. kosmonaut
...
Děkuji za reakci, alespoň se něco dozvím:)
Rýmovat či nerýmovat? U toho to textu jsem tomu nechal volný průběh ( za tohle mne někdo ukamenuje
) hlavně jsem to musel vycítit.
Jenom ještě k tomu: "k Nemožnu jdu" je to zpívaný až s parodickým důrazem a hlavně se to vyslovuje jen "du" to jen tak na okraj.
Mnágu znám, na kytaru bych si vzpomněl na Nejlíp jim bylo a Made in Walmez, ale nevlastním ani jedno jejich CD (ani přepálený), na koncertě jsem byl jednou, zadarmo, a to na studentským Majálesu v Brně ............tak to bylo myslím vyčerpávající a hlavně upřímný !
Jinak se Ondro neboj ... neumdlévám
...ba naopak Měj te se hezky. kosmonaut
Rýmovat či nerýmovat? U toho to textu jsem tomu nechal volný průběh ( za tohle mne někdo ukamenuje
) hlavně jsem to musel vycítit.Jenom ještě k tomu: "k Nemožnu jdu" je to zpívaný až s parodickým důrazem a hlavně se to vyslovuje jen "du" to jen tak na okraj.
Mnágu znám, na kytaru bych si vzpomněl na Nejlíp jim bylo a Made in Walmez, ale nevlastním ani jedno jejich CD (ani přepálený), na koncertě jsem byl jednou, zadarmo, a to na studentským Majálesu v Brně ............tak to bylo myslím vyčerpávající a hlavně upřímný !
Jinak se Ondro neboj ... neumdlévám
...ba naopak Měj te se hezky. kosmonaut