Prolhaná

[Lada]

Prolhané cestičky nikam
do rytmu vteřinek tikám
tikám a nemyslím na spásu
všeho jen do času

Prolhané větičky říkám
do rytmu týdnů si zvykám
zvykám si prohnaně, nevěrně
ne, ne, ne, nevěř mně

Prolhané slabiky střádám
pod polštář hrášek bych ráda
ráda bych od konce nazpátek
na nový začátek

Prolhané notičky zpívám
po očku jinam se dívám
zahořím proklatě, nešťastně
ne, ne, ne, nehas mě

[hub in]

Ahoj Prolhaná Lado (omluv trapný pokus o vtip),
zajímalo by mě, jak to s tebou tedy vlastně je. Věřit nebo nevěřit? Jestli dedukuju správně, tak pokud říkáš prolhané větičky a chceš, abych ti je nevěřil, pak lžeš a já ti věřit mám. Takže ti celou písničku rád věřím.
Líbí se mi takové to mírné tajemno, kterým na mne text působí.

Můj příspěvek ber ale jenom jako názor amatéra, který neví, nezná, neumí ...

Měj se.

[Lada H]

... no, jestli to není důkaz toho, že nad texty se (ne)má moc přemýšlet... Ta dvojí negace, kterou jsi tam objevil, mě rozhodně velmi pobavila a je samozřejmě nezamýšlená, "nevěř mně" mělo být jen milosrdným varováním. Krom toho "prolhaná" také nebylo zamýšleno jako "Prolhaná Lada" - tak upřímná já nejsem... - ale spíš "Prolhaná písnička" - něco jako třeba "Skočná" ... - ale to už samozřejmě zacházím do nesrovnatelně vyšších pater.
Až budu mít trochu času, určitě se ještě ozvu kvůli tvé odpovědi k: Tak co je? - je to výzva, které asi neodolám.
Měj se, Lada

[Návštěvník]

Hezká práce s časem, ačkoliv je text napsán poměrně jednoduše, cítím v něm určité napětí, jakoby se každou chvíli mělo něco přihodit, s každým řádkem se na to snažím být připravený

[Lada]

Tady jsem někomu zapomněla poděkovat za pochvalu (alespoň já to vnímám jako pochvalu), ale především za to, jak přesně svým komentářem vystihl pocit, který by ten text měl v posluchači vyvolat, právě s tímto úmyslem jsem to psala a příjemně mě překvapilo a potěšilo, že to bylo rozpoznáno – tikající nespokojenost, z ní vyplývající napětí a z něho vyplývající varování před nevyhnutelným...

Lada