Textová dílna u Slávka Janouška

Irena

Zamykáš dveře a celej den ležíš,
toužíš po nevěře, s kým ještě nevíš.
Je ti to putna, když šustěj prachy,
stejně ti chutnaj, holky i chlapi.

R: Ireno, kdo tvou hříšnou duši chrání,
po nocích, kdo nad tebou se sklání.
Ireno, na tvý city neptají se,
Ireno, nad tvou krásou ukájí se.

Bereš si prášky, když bolí tě hlava,
červený kozačky, je to otrava.
Po tenkým ledu v těch kozačkách,
jdeš každou středu v blátě a sračkách.

Poslední dobou, už tě to zmáhá,
whiska se sodou, káva a tráva.
Čeho se bojíš, tak to se stane,
komu se líbíš, tak tě dostane.

Malá úprava textu. Hudba je.