Běžím ulicí
a všechno kolem divný mi připadá
dech na mě valící
já chci optimistou být,vědět jak on vypadá
Náhle se zastavím
slova veselá se nehrnou
a tak si ulevím
vykřiknu nahlas na kolenou
Kam jen všichni zmizeli
kam prchnul jejich smích
na konec trpké cesty
někam tam,kde taje sníh
Stojím a nevnímám
lidi narážejí do mě drsně
myslím jak odlítám
ale nevím jak vyjádřit to přesně
Chci optimistou být
spatřit slunce s úsměvem
jen o dobrém snít
celým tělem,duší strašit v něm
Tak se probudím
svět je velký prázdný sál
stopy svoje zahladím
a křičím znovu dál a dál
Kam jen všichni zmizeli
kam prchnul jejich smích
na konec trpké cesty
někam tam,kde taje sníh
na konec trpké cesty
na konec trpké cesty
na konec trpké cesty
jóó tam…….kde taje sníh
12.–14. 4. Jarní živá textová dílna v Hořicích u Blanska
Zápis do tabulky účasti ve fóru
Zápis do tabulky účasti ve fóru
na konec trpké cesty..
...
Doufám, že to je "parodický" text. Pokud se jím snažíš něco sdělit tak to bohužel nevyšlo. Už začátek je mrtvý, neúderný, neoriginální ... dá se říct skoro až nesmyslný:
Běžím ulicí
a všechno kolem divný mi připadá
dech na mě valící
já chci optimistou být,vědět jak on vypadá
Tenhle řádek je jak vtipná hláška z nějakého filmu s Hugo Hassem
( viz slečno ... vy jste si mě do sebe zamilovala ...),
ale obávám se, že je toto myšleno vážně:
i]Kam jen všichni zmizeli
kam prchnul jejich smích
...
Rým sníh/smích je tako již provařen jak loňské špagety zapomenuté v neumytém hrnci pod kredencí.
Vím, že se drsně se tady musí "vyrýmovat" s přesně, ale v takovém pořadí bychom to přece z úst, v normálním rozhovoru, opravdu nevypustili:
Stojím a nevnímám
lidi narážejí do mě drsně
myslím jak odlítám
ale nevím jak vyjádřit to přesně
A hlubší myšlenka v této slocce opravdu spočívá jen na rýmu smích/sních (viz výše) a to je na text, který má sdělit nějakou emoci nebo myšlenku opravdu málo:
Kam jen všichni zmizeli
kam prchnul jejich smích
na konec trpké cesty
někam tam,kde taje sníh
Měj se hezky. Hlavně se nenech mojí reakcí odradit od psaní... měla by to být spíš motivace.Kosmonaut
Běžím ulicí
a všechno kolem divný mi připadá
dech na mě valící
já chci optimistou být,vědět jak on vypadá
Tenhle řádek je jak vtipná hláška z nějakého filmu s Hugo Hassem
( viz slečno ... vy jste si mě do sebe zamilovala ...),
ale obávám se, že je toto myšleno vážně:
i]Kam jen všichni zmizeli
kam prchnul jejich smích
...
Rým sníh/smích je tako již provařen jak loňské špagety zapomenuté v neumytém hrnci pod kredencí.
Vím, že se drsně se tady musí "vyrýmovat" s přesně, ale v takovém pořadí bychom to přece z úst, v normálním rozhovoru, opravdu nevypustili:
Stojím a nevnímám
lidi narážejí do mě drsně
myslím jak odlítám
ale nevím jak vyjádřit to přesně
A hlubší myšlenka v této slocce opravdu spočívá jen na rýmu smích/sních (viz výše) a to je na text, který má sdělit nějakou emoci nebo myšlenku opravdu málo:
Kam jen všichni zmizeli
kam prchnul jejich smích
na konec trpké cesty
někam tam,kde taje sníh
Měj se hezky. Hlavně se nenech mojí reakcí odradit od psaní... měla by to být spíš motivace.Kosmonaut