Nad smutným městem

[Karel Malcovský]

Nad smutným městem...
text: Karel Malcovský, Jarda Síbrt
1.5.2008 - 28.9.2015


Stmívá se nad smutným městem
obloha dostala temnější nádech
Rozhovor skončil mým laciným gestem
ještě teď cítím tvé oči v zádech
Jdu slepě domů a jasné mi není
proč ještě dýchám a proč tady jsem
jak přežít alespoň do rozednění
a jak se smířit se zítřejším dnem

Stmívá se nad smutným městem
hvězdy vstávají z počátku časů
Nebe prosím na půl žerdi svěste
Psi auta děti změt zvuků a hlasů
stávám se stínem když z balkónu hledím
na svoje město jak halí se tmou
kolik je otázek bez odpovědí
a zda je odpověď i na tu mou

Stmívá se nad smutným městem
už ze zvyku spánku se bráním
Skončit to nemohlo přísnějším trestem
že budu to já kdo nás oba raní
Až čepel bolesti pozvolna ztupí
sílící únava zima a hlad
tak osud rozhodne zda se mám upít
nebo se bůhvíproč pokusím vstát


(Nad smutným městem...
1.5.2008 - 10.10.2013

Stmívá se nad smutným městem
Obloha dostala temnější nádech ( před úpravou Obloha dostává temnější nádech)
Rozhovor skončil jsem laciným gestem
Ještě teď cítím tvé oči na svých zádech ( před úpravou Ještě teď cítím tvé oči co visí na mých zádech)

Stmívá se nad smutným městem
Hvězdy vstávají z počátku časů ( pře úpravou Hvězdy se zjevují z propadliště času )
Snílek jsem co k hvězdám je lezcem (před úpravou Já nejsem nic a teď stávám se věštcem)
Slyším svá slova a vlnění klasů (před úpravou Slyším ta slova a nevěřím vlastnímu hlasu)

R: Stávám se stínem, když z bytu hledím ( před úpravou Stávám se stínem, když z balkonu bytu hledím)
Na svoje město, které se halí šerem
Psi, auta, děti denně bez povšimnutí berem (před úpravou Jen štěkot psů, zvuky aut a radostný křik dětí )
Večer rozbíjí ticho, které vznáší se nad Mým smutným městem ( před úpravou Rozbíjí ticho, jež líně si kráčí Mým smutným městem )

Stmívá se nad smutným městem
Ze zvyku už vyhýbám se spánku (před úpravou Zbaběle vyhýbám se spánku )
Bojím se výšek tak příjemně hezce (před úpravou Bojím se výšek, ve snech jsem letcem)
Radši bych ke dnu řídil děravou bárku

R:... )

!!! ZATÍM NEZHUDEBNĚNO !!!

[kosmonaut]

Tento řádek mi přijde velmi libozvučný: "Stmívá se nad smutným městem " To je úvodní slogan, který má sílu. Bohužel pak další řádky tak silné nejsou a jako bych je už někde četl, ale to nevadí, celek docela drží pohromadě, je vidět, že autor o tom textu hodně přemýšlel.

Možná rýmy - hlasu X času ... použit slov jako "věštec" či sousloví "propadliště času" ubírá na životnosti textu. Vždycky si říkám, že co bych normálně neřekl, tak to do textu nedávám. Nejde třeba o fantaskmí obrazy, které samozřejmě běžně v řeči nepoužiju, ale o to jak to co chci popsat řeknu.

[Karel Malcovský]

Tento řádek mi přijde velmi libozvučný: "Stmívá se nad smutným městem " To je úvodní slogan, který má sílu. Bohužel pak další řádky tak silné nejsou a jako bych je už někde četl, ale to nevadí, celek docela drží pohromadě, je vidět, že autor o tom textu hodně přemýšlel.

Možná rýmy - hlasu X času ... použit slov jako "věštec" či sousloví "propadliště času" ubírá na životnosti textu. Vždycky si říkám, že co bych normálně neřekl, tak to do textu nedávám. Nejde třeba o fantaskmí obrazy, které samozřejmě běžně v řeči nepoužiju, ale o to jak to co chci popsat řeknu.

Děkuji za názor... hlasu vs. času na tom zapracuji co nejdříve...věštce taky nějak vysublimuji...pokusím se zapracovat i na síle ostatních řádků...pokud by bylo možno říct kde jsi to slyšel celkem by mě to zajímalo - nerad bych dělal plagiátora...přeci jen už toho bylo všude napsáno tolik...sousloví propadliště času používám i běžně když mluvím...

[kosmonaut]

Ahoj, díky za zprávu.

Nemyslel jsem plagiátortví, spíš neoriginálnost.

Jasně "propadliště času" se použít v řeči dá, otázkou je zda to není opravdu trochu moc "velkolepé" a nemá to spíš upozorňovat na mluvčího než na význam. Je to samozřejmě subjektivní.

Je opravdu dobré, že si ochotný to rozvíjet a předělávat. Tahle ta vlastnost je myslím u textařů cenná. Jen je důležité jak to citíš ty, pokud si řekneš, že si spokojen - nic neměň.

[Karel Malcovský]

Moc se omlouvám za opožděnou reakci, ale nějak jsem na to neměl čas aspoň tedy to dát do pc...tak jsem to udělal dneska...

[Jarda Síbrt]

Ahoj Karle, ty změny jsou, myslím, jednoznačně k lepšímu. Klobouk dolů nad tou prací. Ale myslím, že by to tím ještě nemělo skončit. Mně se nesmírně líbí silná, velmi působivá atmosféra toho okamžiku, která je vytvořena tak jednoduchými prostředky. A podle Kosmonautovy rakce nejsem sám, kdo tam ten potenciál cítí.

Jindy bych možná trpělivě vysvětloval, proč kde vynechat nebo přidat které slovo, kde text ztrácí rytmus, proč nedělat jeden „refrén“, ale přidat ho ve variantě ke každé sloce, proč se zbavit některých rýmů, jak neztratit ten příběh, prostě co bych s tím udělal já, abych cítil, že jsem z toho nápadu vyždímal víc. Ale tady mě ta atmosféra pohltila natolik, že mě okamžitě začala napadat slova a bylo to tak silné, že jsme si nemohl pomoci. Inspirovals mě natolik, že jsem si pod tím textem představil bluesovou melodii a za chvíli to dopsal.

Ani nevím, jestli se sluší něco takového udělat a ještě to sem dát, takže se předem omlouvám. Ale v Tvém případě mi to přijde lepší než dlouhosáhlé vysvětlování, protože, už jen podle toho, jak jsi pokročil s tímhle textem je vidět, že o tom přemýšlíš, vnímáš to a máš touhu i potenciál to vylepšovat.

Stmívá se nad smutným městem
obloha dostala temnější nádech
Rozhovor skončil mým laciným gestem
ještě teď cítím tvé oči v zádech
Jdu slepě domů a jasné mi není
proč ještě dýchám a proč tady jsem
jak přežít alespoň do rozednění
a jak se smířit se zítřejším dnem

Stmívá se nad smutným městem
hvězdy vstávají z počátku časů
Nebe prosím na půl žerdi svěste
Psi auta děti změt zvuků a hlasů
stávám se stínem když z balkónu hledím
na svoje město jak halí se tmou
kolik je otázek bez odpovědí
a zda je odpověď i na tu mou

Stmívá se nad smutným městem
už ze zvyku spánku se bráním
Skončit to nemohlo přísnějším trestem
že budu to já kdo nás oba raní
Až čepel bolesti pozvolna ztupí
sílící únava zima a hlad
tak osud rozhodne zda se mám upít
nebo se bůhvíproč pokusím vstát

Pokud Ti to nesedne, nebo to považuješ za nepatřičné, ber to prosím jen jako možnou studijní variantu. Naopak v případě, že by se Ti to takto líbilo, bude mi ctí, že jsme se mohl spolupodílet.

[Karel Malcovský]

Ahoj Jardo,
děkuji že jsi si udělal ten čas a že jsi se nebál "hrábnout" do textu a poupravit ho tak, jak je ve výsledku (který se mi mimo jiné moc líbí) udělaný. Myslím, že jsi textu dal úplně jinej život než jsem mu původně vdechnul já. Text takto ponechám a spíše mě je velkou ctí, že jsi se na něm podílel. Teď mě čeká jen k tomu udělat nějakou smysluplnou muziku a hotový výsledek ti pak zašlu k poslechu.

Moc díky
Karel Malcovský

Ahoj Karle, ty změny jsou, myslím, jednoznačně k lepšímu. Klobouk dolů nad tou prací. Ale myslím, že by to tím ještě nemělo skončit. Mně se nesmírně líbí silná, velmi působivá atmosféra toho okamžiku, která je vytvořena tak jednoduchými prostředky. A podle Kosmonautovy rakce nejsem sám, kdo tam ten potenciál cítí.

Jindy bych možná trpělivě vysvětloval, proč kde vynechat nebo přidat které slovo, kde text ztrácí rytmus, proč nedělat jeden „refrén“, ale přidat ho ve variantě ke každé sloce, proč se zbavit některých rýmů, jak neztratit ten příběh, prostě co bych s tím udělal já, abych cítil, že jsem z toho nápadu vyždímal víc. Ale tady mě ta atmosféra pohltila natolik, že mě okamžitě začala napadat slova a bylo to tak silné, že jsme si nemohl pomoci. Inspirovals mě natolik, že jsem si pod tím textem představil bluesovou melodii a za chvíli to dopsal.

Ani nevím, jestli se sluší něco takového udělat a ještě to sem dát, takže se předem omlouvám. Ale v Tvém případě mi to přijde lepší než dlouhosáhlé vysvětlování, protože, už jen podle toho, jak jsi pokročil s tímhle textem je vidět, že o tom přemýšlíš, vnímáš to a máš touhu i potenciál to vylepšovat.

Stmívá se nad smutným městem
obloha dostala temnější nádech
Rozhovor skončil mým laciným gestem
ještě teď cítím tvé oči v zádech
Jdu slepě domů a jasné mi není
proč ještě dýchám a proč tady jsem
jak přežít alespoň do rozednění
a jak se smířit se zítřejším dnem

Stmívá se nad smutným městem
hvězdy vstávají z počátku časů
Nebe prosím na půl žerdi svěste
Psi auta děti změt zvuků a hlasů
stávám se stínem když z balkónu hledím
na svoje město jak halí se tmou
kolik je otázek bez odpovědí
a zda je odpověď i na tu mou

Stmívá se nad smutným městem
už ze zvyku spánku se bráním
Skončit to nemohlo přísnějším trestem
že budu to já kdo nás oba raní
Až čepel bolesti pozvolna ztupí
sílící únava zima a hlad
tak osud rozhodne zda se mám upít
nebo se bůhvíproč pokusím vstát

Pokud Ti to nesedne, nebo to považuješ za nepatřičné, ber to prosím jen jako možnou studijní variantu. Naopak v případě, že by se Ti to takto líbilo, bude mi ctí, že jsme se mohl spolupodílet.

[Jarda Síbrt]

Tak na spoluautorství! ;) Díky.

Já z toho měl/mám velkou radost, protože to ze mě po dlouhé době zas vypadlo celé najednou a za chvilku. Takové ty příjemné okamžiky, kdy vlastně víš jak to je a nestačíš ani zapisovat. Skoro všechno na první dobrou.

Mám pocit, že by to mělo být blues, alespoň tak jsem to slyšel, když jsem psal.

Na živé Textovce v Kdanicích budeš?

[Karel Malcovský]

Na spoluautorství, bohužel na té nebudu ale pokusím se být na nějaké další...a pokusím se z toho udělat něco co bude blues připomínat