Ve vatě všedního života
někdy tak trochu bolí
ta jistota
že hrajeme každý svou roli
na stovkách provázků
a na vybranou není
Ty o lásku
já o spasení
Možná že stačilo by mít
jen někoho
a bačkory
a byt
Ve vatě všedního života
někdy tak trochu dusí
ta jistota
že každý jde, za čím musí
jako by znal své kam
a věděl, co ho nutí
a říká proměnám
má rozhodnutí
Možná že stačilo by mít
jen někoho
a bačkory
a byt
nějaká ta předsevzetí
a dá-li pánbů děti
a vždycky kam jít
bačkory...
byt...
Bačkory a byt
Bačkory a byt
Naposledy upravil(a) jarda dne 10. 12. 2004, 14:01, celkem upraveno 1 x.
Ahoj Jardo,
Bačkory a byt z tvého pohledu mi jsou hodně sympatické.. Velmi se mi líbí refrén.
...Možná že stačilo by mít
jen někoho
a bačkory
a byt ...
Zdá se mi být perfektní. Je výstižný, stručný a vystihuje důvod, proč písnička vznikla.
Za povedené považuji jeho zopakování a rozšíření na závěr.
Jediné co můj celkový dojem mírně kazí je spojení ...a v právě žitém hnutí... Zdá se mi hodně umělé.
Je to ale jen názor někoho, kdo neví, nezná, neumí ... , tak to neber příliš vážně.
Bačkory a byt z tvého pohledu mi jsou hodně sympatické.. Velmi se mi líbí refrén.
...Možná že stačilo by mít
jen někoho
a bačkory
a byt ...
Zdá se mi být perfektní. Je výstižný, stručný a vystihuje důvod, proč písnička vznikla.
Za povedené považuji jeho zopakování a rozšíření na závěr.
Jediné co můj celkový dojem mírně kazí je spojení ...a v právě žitém hnutí... Zdá se mi hodně umělé.
Je to ale jen názor někoho, kdo neví, nezná, neumí ... , tak to neber příliš vážně.
hub in
Ahoj,
moc dík za reakci, je to můj první uskutečněnej pokus napsat si "písničku". Byl to jen takovej pocit (ještě si ho zpívám). Zmiňovanej řádek v 2. sloce je, koukám, přesně ten, co jsem ho několikrát změnil; chtěl jsem v tom místě nějak vyjádřit, že každičký malinkatý životní hnutí - když ho teda opravdu žiju právě teď a prvně - je pro mě jako krok do neznáma: seběhne se to tak nějak samo, ale pak zpětně, když už mě to proměnilo, tomu často říkám "moje rozhodnutí".
No původně to bylo tak, jak jsem to teď nahoře upravil. Takže znova dík a čáu.
moc dík za reakci, je to můj první uskutečněnej pokus napsat si "písničku". Byl to jen takovej pocit (ještě si ho zpívám). Zmiňovanej řádek v 2. sloce je, koukám, přesně ten, co jsem ho několikrát změnil; chtěl jsem v tom místě nějak vyjádřit, že každičký malinkatý životní hnutí - když ho teda opravdu žiju právě teď a prvně - je pro mě jako krok do neznáma: seběhne se to tak nějak samo, ale pak zpětně, když už mě to proměnilo, tomu často říkám "moje rozhodnutí".
No původně to bylo tak, jak jsem to teď nahoře upravil. Takže znova dík a čáu.