utopenci

[chard]

vlasy mu nad popelníkem visely
oči těžké jak jarní déšť kyselý
a za oknem se den šklebí a šeří
sedí tulák mlčky před svou večeři

ve výčepu se nad jeho stolem tetelí
kouř z cigaret se zápachem sardelí
pivo vajgly a utopenci s octem
se tu přátelí

utopenci jsou ve věnci z cibule
stejně jako zítra jako minule
natrhal k nim do talíře kus chleba
do kouta tak zahnal hlad víc netřeba
v somradle má útlý sešit básníček
je v nich hodně kund sem tam petrklíček
chvějí se cinkají š š škytají
opravdovým láskám přec unikají

ve výčepu se nad jeho stolem tetelí
kouř z cigaret se zápachem sardelí
pivo vajgly a utopenci s octem
se tu přátelí

sliní vypálenou sirku a píše
že má v hlavě mluvícího korýše
že za oknem se den šklebí a šeří
a že trolej je pro tramvaj páteří
že se rozvoněl ve větru víc šeřík
že se vrabci u popelnic hašteří
pocáká je rumem křídla rozváže
ze slov rýmů slok vytváří koláže

ve výčepu…