dávno jsem utekl do údolí
elektrických kytar
tenkrát jsem se ještě neholil
jenom jsem se zmítal
a nechal tě tak
zamilovanou
teď stoupám do kopce do rodných míst
srdce tluče dech se svíjí
jak ve větru list
s výčitkou že jsem měl aspoň psát
poznávám dům a pole louku
zrající sad
dávno jsem utekl do údolí
elektrických kytar
tenkrát jsem se ještě neholil
jenom jsem se zmítal
a nechal tě tak
zamilovanou
před domem si hraje nějaký kluk
už mě spatřil čumí kouká
víc ani muk
v krku mi vyschlo oči planou
stojím ve stínu stromu sám
trochu stranou
dávno jsem utekl do údolí...
dávno jsem utekl do údolí
Re: dávno jsem utekl do údolí
Pekne... prijde mi to vic jako poezie nez jako pisnovy text, zhudebnene si to predstavim pokud vubec, tak neco jako Mertu nebo Janotu
Re: dávno jsem utekl do údolí
d/přeháníš/ale dík/tak třeba/ když ve slokách dlouhé řádky opakuješ 2x/spadne ti to do blues//nebo jeho varianty//u refr.se zřejmě musí víc přivřít oči/doufám /že se minimálně/ usmíváš...
Re: dávno jsem utekl do údolí
se vi ze se usmivam, i s ocima dokoran, vice nez minimalne..
jeste vice se budu usmivat, az se bude na dilne podavat mangold
jeste vice se budu usmivat, az se bude na dilne podavat mangold