Láska

[Arnošt Frauenberg]

Jedna žhavá novinka

Láska

Láska je útes
V širém oceánu
Já po ní šlapu
Jak slůně v porcelánu
I když se snažím
A našlapuji lehce
Jsem těžkou botou
Co stojí na macešce

Tvá duše je něco jako stará studna
Stěny už má zborcené je plná kamení
Pokouším se zjistit jestli dole u dna
Nemůžeme spolu najít nové prameny

Láska je vůně
Co se line vzduchem
Křehká jak hrnek
S nalomeným uchem
Čaj si v něm nesu
K společnému stolu
Jen tak to křupne
A dál už nejsme spolu

Čas od času už se asi všichni pletem
Čas od času přichází i špatné počasí
Byl bych tě byl schoval pod svým parapletem
Byl bych začal věřit že se blýská na časy

Láska je místo
Pro fotku v peněžence
Láska je píseň
Co Karel spívá Lence
Tak taky píšu
A hledám hezká slůvka
Jseš jako rybka
Co drcla do olůvka

Rybám lépe v řece nežli v akváriu
Neboť všechny řeky vlévají se do moří
Hnedka zvednu kotvy ani nedopiju
Co když se mi za obzorem útes vynoří

[Fajtlik]

Tak asi budu první...Ale zkus to nebrat jako kritiku... Jen se pokusím popsat jak to na mne působí a co bych snad udělal trochu jinak ..

Jako celek se mito líbí, námětově i zpracováním snad až na malé korekce které vysvětlím záhy.Nějak nemohu docenit že text,který začíná tak poeticky končí ve Zverimexu. Nemyslím to špatně...Chápu že to je pointa...ale nějak mi to nesedí...a je to můj subjektivní názor! Vím jak hrozně těžké je vtipně vypointovat křehkou poetiku a všem kdo pro to mají dar od pánaBoha tiše závidím (viďte pane Plíhale...)

První dvojverší je moc pěkné,křehké a citlivé,ale pak ta poetika sklouzne o patro níž a končí pod těžkou botou ...

Napadá mne toho ještě spousta,ale asi ti raději pošlu mnou přetavenou verzi do soukroma,nechci tady vyvolávat polemiku zda to či ono ve smyslu pocitů je lepší nebo horší...to tedy ne...jak s ní naložíš nechám samozřejmě na tobě

Prosím neber si to osobně,ten text je dobrý...spíš je problém s mou interpretací, protože nejdříve čtu srdcem a až potom hlavou...má chyba...vše si dělám těžší...

Doufám že se nezlobíš...Fajtlík

[Arnošt Frauenberg]

Ahoj Fajtíku. Děkuji za reakci. Určitě mi pošli svou přetavenou verzi, ať mě, nebo sem, je mi to jedno a jinak se zatím k tvým výtka nebudu vyjadřovat a počkám, jestli se toho nashromáždí více. Pak si to přeberu a všem odpovím. Záměrně jsem sem poslal tenhle text v této podobě, jelikož je to žhavá novinka a čekám, jestli reakce budou takové, jaké očekávám. Takže ještě jednou dík, měj se a kritizuj mě směle, od toho tady jsme. Brzy ti to oplatím, neboj. Čau Arnošt.

[Kuba Horák]

Nazdar,
tak se zase před půlnocí brodím dílnou a konečně mám čas cosi málo napsat. Přiznám se, že jen co jsem si tohle dílko přečetl, napadlo mě a vlastně se i kdesi ve mně rozsvítilo světýlko, které hlásilo, že je to to nejlepší, co jsem zatím od Arnošta Frauenberga četl (ne že by ty ostatní byly špatné) - dýchlo to ne mne něčím opravdu krásným. Abych jen nechválil a napsal, co možná trochu kazí celkově velmi pěkný dojem, musím se přidat k novému kamarádovi Fajtlíkovi, který "to" našel. Možná to ale není úplně tak a možná je to prostě tím stylem - asi bude hodně těžké toho křečka z té písně dostat ( nejde o nápady v těch řádcích - ty jsou výborné - jde o obsah a náladu), možná to ani není nutné. Teď si to netroufnu říct nebo lépe - napsat, ale třeba. Teď jsem si to četl asi popáté a trochu cítím, jako bys na konci textu někam zahnul, jakobys najednou nechal tu svou polovičku někde za rohem. Neumím to přesně vyjádřit. Já jsem fakt kritik na hovno (Dík za dílnu, jak jsi to v posledních dnech rozjel s reakcemi - že ty máš volno?)
Poslední věta - Ty vole, ty se nám ještě zlepšuješ nebo co.

[Arnošt Frauenberg]

Ahoj Kubas, ty mi ale lichotíš, člověče. No nebudu teď ještě reagovat k textu a jeho kritikám, ještě počkám, jestli se něco nabalí. Jo máš pravdu, mám teď trochu volněji, ale budu v tom pokračovat i během roku, abych se trochu zapojil. Že je to tady na dílně ale tlupa romantiků co?

[Fajtlik]

to: Arnošt

no to jooo ...a nejhorší na tom že já jsem co se týče romantiky ztracenej případ

[hub in]

Ahoj Arnošte,
jsem asi jediný, komu vůbec nevadí odlehčení vážného tématu v závěru tvé písničky. Dokonce jej vítám. Tím, že se to v závěru tak zvrtlo, se text (pro mne) stává odlišným od velkého množství textů láskou se zcela vážně zabývajících. Tím nechci říct nic proti těmto písním.
A abych přeje jen něco kritizoval, tak bych na tvém místě křečka přendal z akvária (pokud ještě žije) a šoupl ho do terárka, aby ti ještě nějaký čas vydržel.
Měj se.

[Fajtlik]

Láska je útes
V širém oceánu
Bárka na písku
bez plachet stožáru
Chvátám ztroskotat
Bez střelky kompasu
Utonout,utopit
Pochopit nirvánu

Tvá duše je jako stará studna
Stěny má zborcené, je plná kamení
Zkusíme zjistit jestli dole u dna
Objevíme spolu nové prameny

Láska je vůně
Co pluje vzduchem
Křehká jak hrníček
S nalomeným uchem
Tebe si v něm nesu
K společnému stolu
Než zbydou střepy
My nebudem spolu

Čas od času se všichni spletem
Čas od času i na slunci zaprší
Rád bych tě schoval pod svým srdcem
Potichu lhal že se blýská na časy

Láska je jízda
Na strmé horské dráze
Láska je příval
Z protržené hráze
Láska je bouře
Z modrého nebe
Láska je dar
možná i od tebe...

Neumím kritizovat...jenom to dělat trochu jinak, jako každý jiný účastník této dílny by to udělal zase jinak...snad v tom najdeš i kousem inspirace...
A taky nebyl na to klid a hlavně ta úplně nejsprávnější nálada,takže dokonalé to zdaleka není,ale pár okamžiků co správně "dýchají" tam určitě je...nebo alespoň mám ten pocit... ale co by jsi taky čekal od tlupy romantiků...

[Arnošt Frauenberg]

Ahoj všichni, děkuji za reakce. Tak já toho křečka tedy nechám u ledu. Měl jsem tu píseň už pár týdnů rozepsanou a nevěděl tak trochu, jak to skončit. Že mi bude křeček vytýkán jsem tušil, ale zkusil jsem to, jeden nikdy neví. Takže takhle jsem to zmastil teď

Láska je místo
Pro fotku v peněžence
Láska je píseň
Co Karel zpívá Lence
Tak takÿ píšu
A hledám hezká slůvka
Jseš jako rybka
Co drcla do olůvka

Rybám lépe v řece nežli v akváriu
Neboť všechny řeky vlévají se do moří
Hnedka zvednu kotvy ani nedopiju
Co když se mi za obzorem útes vynoří

Tak. Fajtíku, prosím Tě, nejsem zdaleka tak zdatným básníkem jako ty. Udělal jsi z mého textu hezkou báseň a to já moc neumím. Text má ovšem svá specifika a pravidla a má-li být zpíván, měla by se dodržovat. No a aby to nebylo křečkovi líto, něco pro něj vymyslím.
Ahoj Arnošt.

[Fajtlik]

Ahoj Arnošte, děkuji za lichotku, ale za hotového básníka se tedy nepovažuji (natož textaře )...a samozřejmě souhlasím že text má svá specifika...pokud nejde básnička "z huby" či melodie kulhá mezi hudlařinou a kakofonií...je to pořád "jenom" básnička...nesnažil jsem se převléknout text za básničku...až na poslední strofu jsem snad zachoval původní rytmus (tedy alespoň jsem měl tu snahu ). Poslední sloka mi zněla v hlavě ve "volnějším" rytmu...trochu do ztracena...prostě nenásilná změna melodie na konec pro umocnění pocitu...

Možná to tak nevyznělo, proto ještě jednou napíšu že nešlo o kritiku, ale jiného pohledu na myšlenku poskládanou do řádků...

[Kuba Horák]

Ahoj,
změněná poslední sloka se mi ještě nezdá být vítěznou. Já bych ten závěr bral nějakou jednoduší cestou a nebo jinak poskládat.

Ještě bych navrhl malou úpravu - a hledám hezká slůvka x pro malou (svoji) rybku, co drkla do olůvka (je tam Jseš malá rybka...) Zdar Kuba