Textová dílna u Slávka Janouška

Nemůžu mít…

Nemůžu mít lepší život nežli mám teď
Ale přesto stále lovím cosi co mi utíká
Mám ženu děti kytaru a obzor na dohled
Ale čas mi hraje píseň jejíž refrén zaniká
Zaniká v tom hluku kalných mělkých všedností
Do kterých se nejde nejde ponořit
Pořád říkáš: lásko řešíš jenom blbosti
Ale nějak to šiju horkou jehlou a navíc trhám nit

Ref.:
A tak se ptám po smyslu života
A tak se ptám
Někdy se ptám i když to vím
Že smyslem života je přece…

Když je možnost nadechnout se trpím závratí
A všechny / moje snahy změnit směr jsou tak ubohé
A tak cestu rovnám, i tak se mi klikatí
A nevidím co na mě čeká kdesi za rohem

Ref:

Kolikrát jsem sobě slíbil že nebudu pít
Ale / někdy jsem tak vyschlý, že má strach že zpráchnivím
I když často větrám tak nenafouknu byt
Stoupám / kariérou povinností k vrcholovým prémiím

Ref.:
A tak se ptám po smyslu života
A tak se ptám
Někdy se ptám i když to vím
Že smyslem života je přece život sám

Nemůžu mít lepší život nežli mám teď
Mám ženu děti kytaru a obzor na dohled

POzn.: kytara k tomu je

s modrou oblohou

švanca@

Úprava po dlouhé době:

Kolikrát jsem sobě slíbil že nebudu pít
Ale / někdy jsem tak vyschlý, že má strach že zpráchnivím
I když tě tu Pane cítím, přesto ztrácím cit
Stoupám / kariérou povinností k vrcholovým prémiím