Až...

Zavěšujte prosím texty po jednom v určitém časovém odstupu - dáte tím ostatním čas na přečtení a komentáře.

Až...

Příspěvekod švanca » 27. 2. 2019, 11:49

Až...

Až se mi ruce zdrsní že nepůjde tě pohladit
A každý můj dotek bude důkazem bolesti
Co mi pak zbyde? studený a prázdný byt
A spousta slepých cest a návratů k rozcestí

Až mé nohy ztratí sílu ustát všechen spěch
V kolenou se zlomí jak stébla rákosu
Zůstanu pak klečet nebo budou ležet na zádech
A proměním se v místo s těžkou dekou nánosu
Nánosu času který se zastavil
Jo tyhle plody už jen sotva dozrají
Až mé nohy ztratí poslední zbytky sil
Co po mě zbyde - jen písně co se nehrají

A moje oči potom docela se zakalí
Divoké slunce se v bílou tečku promění
To už brzo bude konec to už stojím v přísálí
Něco nové začne už znělo třetí zvonění

To moje uši potom už neuslyší tvůj smích
Nekonečné ticho oceán přemostí
A moje těžké tělo přikryje pak první sníh
Co po mě zbyde – jenom samé starosti

A potom i to tělo rozpustí se do hlíny
A moje pýcha se jednou pro vždy vytratí
Co mi pak zbyde – nekončící planiny
Ten vesmír který všechno zase v dobré obrátí


Pozn.: kytara k tomu je

s modrou oblohou

švanca@
švanca
 
Příspěvky: 191
Registrován: 14. 7. 2010, 13:22
antispam: Ne

Zpět na Písňové texty

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron