Až...
Napsal: 27. 2. 2019, 10:49
Až...
Až se mi ruce zdrsní že nepůjde tě pohladit
A každý můj dotek bude důkazem bolesti
Co mi pak zbyde? studený a prázdný byt
A spousta slepých cest a návratů k rozcestí
Až mé nohy ztratí sílu ustát všechen spěch
V kolenou se zlomí jak stébla rákosu
Zůstanu pak klečet nebo budou ležet na zádech
A proměním se v místo s těžkou dekou nánosu
Nánosu času který se zastavil
Jo tyhle plody už jen sotva dozrají
Až mé nohy ztratí poslední zbytky sil
Co po mě zbyde - jen písně co se nehrají
A moje oči potom docela se zakalí
Divoké slunce se v bílou tečku promění
To už brzo bude konec to už stojím v přísálí
Něco nové začne už znělo třetí zvonění
To moje uši potom už neuslyší tvůj smích
Nekonečné ticho oceán přemostí
A moje těžké tělo přikryje pak první sníh
Co po mě zbyde – jenom samé starosti
A potom i to tělo rozpustí se do hlíny
A moje pýcha se jednou pro vždy vytratí
Co mi pak zbyde – nekončící planiny
Ten vesmír který všechno zase v dobré obrátí
Pozn.: kytara k tomu je
s modrou oblohou
švanca@
Až se mi ruce zdrsní že nepůjde tě pohladit
A každý můj dotek bude důkazem bolesti
Co mi pak zbyde? studený a prázdný byt
A spousta slepých cest a návratů k rozcestí
Až mé nohy ztratí sílu ustát všechen spěch
V kolenou se zlomí jak stébla rákosu
Zůstanu pak klečet nebo budou ležet na zádech
A proměním se v místo s těžkou dekou nánosu
Nánosu času který se zastavil
Jo tyhle plody už jen sotva dozrají
Až mé nohy ztratí poslední zbytky sil
Co po mě zbyde - jen písně co se nehrají
A moje oči potom docela se zakalí
Divoké slunce se v bílou tečku promění
To už brzo bude konec to už stojím v přísálí
Něco nové začne už znělo třetí zvonění
To moje uši potom už neuslyší tvůj smích
Nekonečné ticho oceán přemostí
A moje těžké tělo přikryje pak první sníh
Co po mě zbyde – jenom samé starosti
A potom i to tělo rozpustí se do hlíny
A moje pýcha se jednou pro vždy vytratí
Co mi pak zbyde – nekončící planiny
Ten vesmír který všechno zase v dobré obrátí
Pozn.: kytara k tomu je
s modrou oblohou
švanca@