Kejklířko

Zavěšujte prosím texty po jednom v určitém časovém odstupu - dáte tím ostatním čas na přečtení a komentáře.

Kejklířko

Příspěvekod Veronika » 2. 2. 2020, 23:16

Hádej, malá, z mojí dlaně,
rozlušti, co změť čar skrývá,
za prstýnek, žejdlík piva,
co chceš ještě, propána.

Snad tvé oči plaché laně,
způsob, jakým si mě měří,
můžou za to, že ti věřím,
ty kejklířko ulhaná.

Hádej, hádej, v téhle šílené zimě,
prosím, stůj při mně.
Hádej, hádej, a jak klepeme kosu,
lži mi můj osud.

Kdysi titán, cosi tvoře,
pohněval si mocné bohy,
víš, i já mám k tomu vlohy,
koukej, svíčka, nehoří.

Pověz, zda se skrývá v noře,
nebo spíše v kupce sena,
a je-li fakt uzamčená
moje skříňka pandoří.

Hádej, hádej, v téhle šílené zimě,
prosím, stůj při mně.
Hádej, hádej, a jak klepeme kosu,
lži mi můj osud.

Přečti, dítě, co mám psáno,
od palce až k prostředníčku,
rovné cesty, uzlík, kličku,
večer všechno chci to jít.

A co na tom, že pak ráno
opisuju od Quijota,
když mé střelce hlavu motá
zrádnej svůdce magnetit.

Hádej, hádej, v téhle šílené zimě,
prosím, stůj při mně.
Hádej, hádej, a jak klepeme kosu,
lži mi můj osud,
sejmi mé břímě.
Veronika
 
Příspěvky: 92
Registrován: 10. 3. 2015, 22:41
Bydliště: Neratovice
antispam: Ne

Zpět na Písňové texty

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron