Poslední přání

[Jarmila Týnkova]

1) Ve tváři jsem teď bledá
zítřek nedá mi spát
ten kdo mě právě hledá
je tentokrát kat.

Mám prý poslední přání
možná mám se i bát
a já neměla zdání
co vše může se stát.

R: Jsi mé jediné přání
sevři mě v náručí
smrt se nade mnou sklání
peklu mě doručí.

Malý polibek na rty
co asi může stát
bolí vzpomínka na ty
co mě nechtějí znát.

2) Nad můj bělostný límec
sekeru položí
modlitba věští konec
svíce má dohoří.

Možná zaslechnu z dáli
poslední zvonu hlas
tak všem co se mě báli
příjemný hodokvas.