zimní kouzlo

[zebrovnik]

Zimní kouzlo
1)
C G
Dívám se na tvůj dech,
F C
z úst stoupá pára.
C G
Mráz bruslí po oknech,
F Fmi G
krystalky zdobně čárá.
Má okna idee,
jak střepy se roztříští,
zbytečná naděje
v jaro, co bude příští.
2)
Čekám co nastane,
sedm let oslepení?
Vánice ustane,
až dojde ke vzbouření.
Cítím se malý,
srdce mi prudce buší.
Vločky sen zahalí
a prokřehnou mou duši.
3)
Pomalu promrzám,
necítím vlastní údy.
Záchranu nalézám,
přichází dolů z hůry.
(Vyhrávka melodie na kytaru)
4)
Co se pak nestalo,
bylo to jen mámení?
Skoro mě probralo
čarovné hvězd záření.
Zbavím se myšlenek,
zbavím se vnitřní krásy.
Rozmrznu navenek,
nedojdu nikdy spásy.
5)
Až budu něčí tvář
z vlastních představ skládat.
Pomůže sněhu zář,
či budu muset hádat?
Nikde ji nenalézám,
v představách odpor vězí.
Do kolen zdrcen klesám
a zase hustě sněží!!
6) = 1)
Věnováno Hance Kořínkové 2001

[zebrovnik]

Ahoj lidi, tak toto jsem kdysi napsal kvůli vlasům a vůni jedné dívky. Je to spíše píseň, co se více odříká než vyzpívá, rytmus 4/4. Snad vás to osloví, mě zde šlo o představu o pocit, jaký při poslechu člověk získá. Ted jsem si vsiml, ze se rozhazeli akrody, zkuste si je domyslet na koncich radku.
Kája

[Irena V.]

Ahoj Kájo,
dívám se na ten tvůj text a mám z toho v hlavě zmatek.Působí to
na mě jako koláž nějakých pocitů a dost přesně nevím, co nám ten
text-píseň sděluje.Jsou to nějaké vzpomínky?
Moc se mi nelíbí hned ten první řádek-Dívám se na tvůj dech.Působí
to na mně ponuře, pohřebně ...
Pak ti jen tak nabízím mou představu ,jak bych to např. v první
sloce upravila:
Dívám se na tvůj vzdech
z úst stoupá pára
mráz bruslí po oknech
námrazy čárá
Má okna idee
jak střepy roztříští
zbytečná naděje
...
ten konec mi tam nejde do rytmu,ani mně už nic nenapadá

doufám, že jsem
tě moc nezklamala
Irča

[zebrovnik]

Ne to je v pohode, dik za nazor, treba by ti to slo do noty, kdyby jsi to slysela zpivane:nicmene moc diky kaja

[Kuba Horák]

První sloka se mi líbí tím detailem dechu na oknech, což ve mně vytvoří
nějakou představu prostředí. Vzdech by se mi tam osobně nezdál dobrý. Ve druhé sloce mi nevychází Cítím se malý x vločky sen zahalí -počtem slabik je to jiné, ale může se to v melodii ztratit (nebo by tam asi šlo prosté - vločky sen halí - je to trochu na hraně s kýčovitostí, ale ještě to ten řádek snad ustojí). Třetí sloka se mi zdá malinko slabší než první dvě a taky mi tolik nesedí rým údy x z hůry.
Ve čtvrté sloce z mého pohledu přichází úpadek textu. Některé řádky se mi zdají kýčovité a oposlouchané - bylo to jen mámení, čarovné hvězd záření, vnitřní krásy x spásy. Líbí se mi - rozmrznu navenek. V páté sloce bych klidně napsal - až budu tvoji tvář (ze starých nebo známých představ skládat) - byl bych pro ten závěr konkrétnější a údernější. Řádky - v představách odpor vězí a pomůže sněhu zář (to pomůže se mi tam zdá být dobré, ale sněhu zář mi připomíná oposlouchanou slunce zář.... a taky kombinace tvář x zář už tu byla mockrát)bych se taky pokusil vyměnit něčím, kde už není podruhé slovo představa a kde by ten odpor byl vyjádřen třeba jiným slovem. Do kolen zdrcen klesám mi přijde najednou takové násilné, sněžení se mi zdá jako dokončení obrazu dobré. Návrat k první sloce taky.
Mám pocit, že text je lepší ve své první polovině a potom z té kvality ztrácí. Místo té třetí sloky bych tam bral raději nějaké "zvolání" nebo řádek směřující přímo k té dívce, nic dlouhého, aby to z té písně trochu vystoupilo a projasnilo jí to.
Některé řádky textu jsou pěkné a originální a je jasné, že takové nemůžou být všechny, ale chtělo by to ještě vybrousit a asi i trochu zprůhlednit. Tolik další názor. K


P.S. Taky by mě to zajímalo zhudebněné.

[michal k. kosmonaut]

Tak jsem si přečetl tvůj text a napsal na něj bezmála dvě A4 textu ... a pak si přečetl Jakubovu reakci a je v ní vše na co jsem chtěl upozornit .
Jen na závěr drobnost: už podruhé, za sebou, reaguji negativně na rým: zář x tvář ... no a teď jsem si uvědomil, s hrůzou, že ho v posledním textu mám taaaaakkkkkyyyyy snad to ustojím .
Jestli jsem v předchozí reakci, říkal, že textu chybí snad myšlenka, tady jich bylo zase moc a hlavně výjádřené jak v rubrice almanachu Lumír: "Zbavím se myšlenek, zbavím sevnitřní krásy. Rozmrznu navenek, nedojdu nikdy spásy."
Pro miň autore, ale místy je to jako parodie:"Co se pak nestalo, bylo to jen mámení? Skoro mě probralo čarovné hvězd záření. "
Máš v tom prostě Č. N. O. , ale toho se dá lehce zbavit ... nejlépe tím, když budeš psát tak jak normálně mluvíš. Něco jiného ho je stylizace (psaní slangově, nebo právě to ve stylu č.n.o), ale i to musí být trošku životné. Neříkej mi, že říkáš , že se těšíš na jaro, co bude příští a necítíš vlastní údy,protože právě kráčíš z hůry.
Hudba by mě taky zajímala, hlavně ta vyhrávka, ale musím říct, popravdě, jen ta hudba. Text pro mě neobstál ( my opinion). Jest-li ti autore připadám tvrdý, nezlob se ... též se podívej v kolik byl tento příspěvek psán a spíš polituj Kosmíka a jeho nespavost ... No prostě se měj hezky a snad mi místo té vyhrávky neomlátíš kytaru o skafadr.
Tak jsem stejně část dopisu sem přepsal .

Doufám, že tě ještě víc nenaseru, ale využil bych toho to prostoru a chtěl bych rozjet debatu na téma: Kliše, jak se mu bránit a předcházet:
...začal bych třeba tím, které rýmy při použití, nutí zvednout prsta a nehotový text zmačkat ... třeba .... :
tváře-záře
nebe-tebe
měst-cest
krásně-básně
vše ve stylu Č. N. O. = České národní obrození
může-růže
buší-duší
rety
přechodníky
používáni archaizmů
slovesa:klokotá, blekotá, mekotá
...ocením další příspěvky do sbírky . Tak se mi na to nevykašlete .
Víte kolik to ušetří práce, pokud se vyskytne v textu kliš(ť)e, tak bezbolestně odkážeme na seznam , nebudem se ním přece dlouze kroutit .
Neberte to nijak škodolibě, spíš jako takovou srandičku
Kosmonaut (ík). Čest z hvězd.

[zebrovnik]

No vis, ja jsem to nechtel psat jako kdyz mluvim, problem byl v tom, ze jsem mel v presdstave melodii a do ni jsem hazel slova, ktera by vystihovala predstavu, ze clovek sedi v teple, diva se ven z okna, kde se snaseji snehove vlocky do velike bile periny pod lampou a najednou stoji ja sam pod tou lampou a je takova vychrice, ze padam k zemi, jsem zavaty senhem a pak jak kdyz utne, tak vse prestane a clovek se zas zveda! S tim klisem, vim, ze jsem autor, ze k sobe nejsem tak kriticky a holky kterym jsem to hral, tak to take tak nebraly. Ja jsem ale psal, ze toto vzniklo jednu blouznivou noc, kdy snizilo a kdy jsem jak ty nespal a bylo mi ohodne mene. tedy nejakych 17 , 18 let. Tak si rikam ,co by jsi napsal na meho chlapce a krecka. Jestli chces neco bez klise, tak ti poslu i jine texty, tam uricite nenajdes svazani rymu v koncenych slovech! kaja