hvězda z daleka

[Jose]

V krajinách u slunce za nebeskou dálavou
tam archandělé plují oblohou
V oblacích skrývají lesklou kůži stříbrnou
svými křídly mě i tebe zahrnou

A odletí s námi k tisícům hvězd
přes spousty prázdných vesmírných cest
za noci a v patách s novým dnem
všem lidem ze země ulítnem

Ještě nás nemají

R: A tak dál sním o hvězdě z daleka
kde jsou všechny stromy stále v rozkvětu
svítá, už vidím oblaka
probouzím se strachem z návratu

V krajinách u slunce za nebeskou dálavou
tam archandělé plují oblohou
V oblacích skrývají lesklou kůži stříbrnou
svými křídly všechno špatné odhrnou

Z nebe se dál odráží temnota
od křídel andělů života
dopadá do pevnin pozemských
přistane u duší bohémských

už nás má

R:

[Kuba Horák]

Téma andělů je, myslím si, poměrně dost citlivé a pro mě je od něj opravdu krůček ke kýči. Trochu jsem ho bohužel cítil i na tomto textu, i když se mi líbí, že v sobě něco nese a že si ho i docela dokážu představit.

[Jose]

Díky za reakci Kubo. Omlouvám se, že píšu s "drobným" zpožděním.
Asi máš pravdu, texty o andělích a hvězdách opravdu skládá hodně lidí a díky tomu jsou možná krapet kýčovité.
Na druhou stranu mně osobně stále přijde zajímavější text o andělích než třeba o myši a žábě (i když to může být samozřejmě zajímavé taky)
Je to jeden z mých prvních textů. Až mě andělé přestanou bavit, tak se třeba dostanu i k těm žábám:)
Po pravdě řečeno mě víc baví skládat hudbu a texty beru spíš jen jakousi nezbytnou nutnost. Proto jsem moc rád za tvůj příspěvek a za to, že ten text aspoň někoho oslovil. Měj se.