Zimochlad

[zebrovnik]

Zimochlad

Špinavý déšť znásilnil ráno,
o tom nehty v kůži má psáno.
Již nemůže milovat smrt!

Moře smutku dopadá na chodník,
rozbíjí kostky, nemají na deštník.
A dál sténají: „Smrt, smrt!“

Kameny jsou kapesníčkem lesních tůní,
krev potoků stéká, je novoluní!
Čas, kdy s šepotem přichází smrt!

Rozbitý hlasu zvon od klekání,
roztančil tělo z polekání.
Živa svým činem vzdálí se smrt!


Ráno 1998

[Kuba Horák]

Ač možná spíš zhudebnitelná báseň, docela se mi to líbí. Téma netradiční a nálada taktéž. Po technické stránce by se tam asi chyby našly - počty slabik jsou jiné. Po obsahové mi vadí druhá sloka. Ta se mi zdá moc násilně napsaná. K

[zebrovnik]

vidis, ja bych spise cekal kritiku na treti sloku, to me nenapadlo! dik! Kaja

[michal k. kosmonaut]

Dej svým textům řád a cíl.
Tento text od tebe se mi zatím zdá nejlepší.
Možná i dík těmto řádkům:
Moře smutku dopadá na chodník,
rozbíjí kostky, nemají na deštník.

Dlažební kostky a moře moří ... hmm ... to jsou má témata

Kosmi

[zebrovnik]

Dik Kosmy! Budu o tvych slovech premyslet! Kaja