Zimochlad
Špinavý déšť znásilnil ráno,
o tom nehty v kůži má psáno.
Již nemůže milovat smrt!
Moře smutku dopadá na chodník,
rozbíjí kostky, nemají na deštník.
A dál sténají: „Smrt, smrt!“
Kameny jsou kapesníčkem lesních tůní,
krev potoků stéká, je novoluní!
Čas, kdy s šepotem přichází smrt!
Rozbitý hlasu zvon od klekání,
roztančil tělo z polekání.
Živa svým činem vzdálí se smrt!
Ráno 1998
Zimochlad
-
- Příspěvky: 1903
- Registrován: 12. 12. 2003, 20:54
- Bydliště: Na výsluní 1362, Nový Bor, 473 01
re:
Ač možná spíš zhudebnitelná báseň, docela se mi to líbí. Téma netradiční a nálada taktéž. Po technické stránce by se tam asi chyby našly - počty slabik jsou jiné. Po obsahové mi vadí druhá sloka. Ta se mi zdá moc násilně napsaná. K