Déšť

[Blanka]

Déšť svými prsty bubnuje
do střech tohohle města
za okny se teď miluje
tak sto párů ze sta.

Proplouvám tupě temnotou
co rozprostřela další noc
utíkám před vlastní prázdnotou
ráno ať přispěchá na pomoc.

RF: Chlad pod nehty se vrývá
znehybňuje moje tělo
každý den se neumírá
i když by se chtělo.

Rozbíjím těsnou skořápku
vylézám z hluboké díry
život se nežije pozpátku
a já mám furt dost síly.

RF: Chlad pod nehty se vrývá
probouzí moje tělo
tuto noc se neumírá
komu by se chtělo?

[Michal Vaněk]

rozhodně si myslím, že je to lepší než žádná, tedy Žádná píseň. Jsou
tam příjemná i méně příjemná místa. Které chceš slyšet první? Proč
zrovna méně příjemná? No dobrá, jak chceš...slovo tohohle...ojojoj,
no a pak, co si budeme povídat spojení noc x na pomoc tu už bylo
mnohokrát...( uznávám ale, že moc dalších spojení asi nebude )
No a teď k tomu příjemnému...líbí se mi refrén - hlavně- každý den
se neumírá, i kdyby se chtělo... to je pro mou maličkost moc pěkné, zvlášť, když se to na konci změní na ...komu by se chtělo...
Takže můj závěr - pilníček, trochu zabrousit, refrény nechat a bude to pecka! Ať se zadaří.

[michal k. kosmonaut]

Tohle mi trochu připomíná monolog taxikáře (Donutil) z filmu "Nuda v Brně" =
za okny se teď miluje
tak sto párů ze sta.

Zbytečně silácké:
Proplouvám tupě temnotou ...

Toto slovo je v kontextu textu docela nevýstižné a unáhlené:
... a já mám furt dost síly...


Více obrazů a životnosti přeji.

Kosmi