1)
C F
Maličký chlapeček ráno se probudil,
C G
nevěří vlastním očím.
C F
Křeček se v akvárku na záda položil,
C G C
v prolézce neskotačí.
2)
Chlapečku po tváři slzičky koulí se,
rázem je v pokoji sám.
„Maminko, kdepak jsi??“ volá a bojí se,
„Pojď ke mně, pusu ti dám!“
3)
Maminka přiběhne, slzičky utírá,
něžně ho přitom hladí.
„ Neboj se chlapečku, to stáří umírá,
tak to v životě chodí!“
4)
Maličký hrobeček vykopal na dvorku,
křečka do něho vložil.
Slzičky utírá, na křečka vzpomíná,
na chvíle, kdy ještě žil.
5)
Druhý den po ránu chlapeček procitá
a nevěřícně hledí.
Maminka za dveřmi, křečík je v akvárku
na kokosáku sedí.
6)
Chlapec se usměje, vyskočí z postele,
aby si jej pohladil.
Po malé chviličce k mamince utíká,
že se mu křeček vrátil.
Pred tihou kritiky, toto jsem napsal v 13 letech.
12.–14. 4. Jarní živá textová dílna v Hořicích u Blanska
Zápis do tabulky účasti ve fóru
Zápis do tabulky účasti ve fóru
Chlapec a krecek
Ahoj. Přesto, že jsem podobné zmrtvýchvstání křečka také zažil, musím napsat, že si myslím, že text odpovídá těm třinácti rokům autora. Působí na mě hodně naivně, ať už zařazením zdrobnělin ... chlapeček, slzičky... , které se několikrát opakují nebo rýmů ... ráno se probudil x na záda položil, vlastním očím x neskotačí atd... .a do toho zasazená moralita ...Neboj se chlapečku, to stáří umírá, tak to v životě chodí!...
Spíš než vážná a tragická záležitost s dobrým koncem (jak je celá písnička pojata) by mě potěšilo recesistické zpracování tohoto tématu. Nezlob se za upřímnost.
Měj se.
Spíš než vážná a tragická záležitost s dobrým koncem (jak je celá písnička pojata) by mě potěšilo recesistické zpracování tohoto tématu. Nezlob se za upřímnost.
Měj se.
hub in