Čtu plynně švabach, runy i azbuku.
Před spaním luštím si čínské znaky.
V rukách si obracím hliněnou tabulku.
Chtěl bych znát klínové klikyháky.
Přelouskám jidiš i písmo z obrázků.
Latinu studuji s růží v líci.
Slovník si beru i na krátkou procházku.
Hlasitě hlaholím hlaholicí.
Jsem zkrátka člověk po slovech hladový.
Dávno už nevěřím na zázraky.
Jsem jenom ten co o tobě málo ví.
Chtěl bych znát klínové klikyháky.
Chtěl bych je umět číst rychle a plynule.
Denně v nich listovat a těšit svou duši.
Doneška vzpomínám jak jsem čet minule.
Ještě teď z toho mám červený uši.
Všechna ta slova věty a souvětí,
Ukrytá v tisíci svůdných míst.
Klínové písmo stejné po staletí,
Chci jenom ve tvém klíně číst.
12.–14. 4. Jarní živá textová dílna v Hořicích u Blanska
Zápis do tabulky účasti ve fóru
Zápis do tabulky účasti ve fóru
klínové písmo
Hm, mně se to líbí, hlavně ten nápad. Vyměnila bych ale ty provařené věty jako např. dávno už nevěřím na zázraky. A taky ta část:
Dodneška vzpomínám jak jsem čet minule...
ještě teď z toho mám červený uši. - tak tenhle konec mi to trochu pokazil, tady je to přece rozehrané na nějaké mnohem zajímavější zakončení.
A v první sloce se opakuješ: luštím SI čínské znaky; obracím SI hliněnou tabulku...
Ale i přes to všechno si myslím, že ten text je vlastně dobrý, já rýpu jen proto, že by třeba mohl být ještě lepší...
Ahoj, Lada
Dodneška vzpomínám jak jsem čet minule...
ještě teď z toho mám červený uši. - tak tenhle konec mi to trochu pokazil, tady je to přece rozehrané na nějaké mnohem zajímavější zakončení.
A v první sloce se opakuješ: luštím SI čínské znaky; obracím SI hliněnou tabulku...
Ale i přes to všechno si myslím, že ten text je vlastně dobrý, já rýpu jen proto, že by třeba mohl být ještě lepší...
Ahoj, Lada