Na konečné

[Radek]

Není kam spěchat, není kam chvátat
není kam běžet, dostal jsem nápad
Zůstanu tady, schová mě střecha
nech si svý rady, už nechci spěchat.

Začneme zvolna, abych udržel se v sedle
alespoň chvíli, alepsoň zatím.
Mám jen den volna, tak si nesedejte vedle
drazí a milí, dnes všechno platím.
Dnes ještě platím

Není kam chvátat, není kam běžet,
není kam spěchat, zamkli mi dveře.
Na čtyři zámky a klíč se ztratil,
vem prachy z banky, já všechno platil.

Nejsem tu na štafetu, ani se nehnu
buď mi to vyjde, nebo skončíme to spolu
sedni si na lafetu a já si lehnu,
než pro mě příjde sedm pivovarských volů.

Z tohoto oddělení je východ jeden,
člověk si leží, ale nenesou ho domů.
Tady se čerti žení, i když je leden.
Nemůžeš přežít, aspoň hudba hraje k tomu.

Nejsem tu na štafetu, ani se nehnu,
až smrtka příjde, tak skončíme to spolu.
Sedne si na lafetu a já si lehnu,
už běžte shánět sedm pivovarských volů.

Není kam běžet, není kam spěchat,
není kam chvátat, můžeš mě nechat.
Nechej mě ležet na tomto místě.
Teď už je pozdě.
Už to vím jistě.

[Kuba Horák]

Napíšu hlavně, co ve mně zadrhlo - druhý řádek, konkrétně "dostal jsem nápad" mohl být lepší, opakování slova spěchat ve čtvrtém řádku, další opakování chvátat, spěchat. Pak se mi tolik nelíbí pořádek slov u verše ( i když to jde asi dobře do melodie) - buď mi to vyjde nebo skončíme to spolu

Nejvíc se mi líbí kombinace "alespoň chvíli", "alespoň zatím" a "semd pivovarských volů"