Jak řemen na krku býka
zarůstám nerušeně
kdo by mě dneska svlíkal
těch vrstev než se dostaneme
ke mně
Jak beran zeď oťukává
k rozběhu couvám zpátky
na bolehlav je káva
a den, co začal vodkou, je tak
krátký
R.
Štítím se použití síly
zubatých pastí
lovím síťkou na motýly
o bludný kámen ve mně zakopni
inkoust pod kůží štíp‘
čaruju ať čajem čaj zavoní
Nalej mi do spánků ten pocit
oči mi svítí nadějí
jak šelmám v noci
ze svého mála málo ukroj mi
a já zůstanu příst
slibuju na kočičí svědomí
Sad v září, na koho číhat
sklizená natrvalo
a plná divokých zvířat
kdo nesněd‘ hada rozumí jen
málo
R.
Štítím se použití síly...
Síťkou na motýly
Ahoj Lado.
Pro mě jednoznačně nejlepší věc, co jsi dosud v dílně zveřejnila. Mezi Síťkou na motýly a předposlední věcí (Přesloví) je z mého pohledu obrovský rozdíl mnoha pater. V čem? - Ve všem.
Líbí se mi celý text, tak, jak tu leží a běží. Proto pro mne v tuto chvíli nemá smysl ani zjišťovat jestli náhodou v některém místě rýmy dokonale sednou nebo nesednou, protože text mě oslovil jako celek. Má svoji hloubku, myšlenku, atmosféru, dýchá citem a je zajímavě sestavený za použití osobitých přirovnání, která nejsou všední a obvyklá.
Text není jednotvárný. Líbí se mi, jak jsi v některých místech zkombinovala přímost a přímočarost s lehkými náznaky.
Ještě vyzvednu to, co na mě udělalo největší dojem:
…řemen na krku býka…o bludný kámen ve mně zakopni… ze svého mála málo ukroj mi… …sad v září …sklizená natrvalo…
Pokud bych měl hledat místo, které mi nevyhovuje až tak stoprocentně, asi by to byl řádek …inkoust pod kůží štíp´… i když nedokážu popsat a vysvětlit důvod.
A také ti ještě musím napsat, že když jsem se tvým textem pročetl a promyslel až na konec, nabyl jsem přesvědčení, že jsem hada snědl - a to je, vzhledem k tomu, jak jsem v jídle vybíravý, co říct.
Měj se.
Pro mě jednoznačně nejlepší věc, co jsi dosud v dílně zveřejnila. Mezi Síťkou na motýly a předposlední věcí (Přesloví) je z mého pohledu obrovský rozdíl mnoha pater. V čem? - Ve všem.
Líbí se mi celý text, tak, jak tu leží a běží. Proto pro mne v tuto chvíli nemá smysl ani zjišťovat jestli náhodou v některém místě rýmy dokonale sednou nebo nesednou, protože text mě oslovil jako celek. Má svoji hloubku, myšlenku, atmosféru, dýchá citem a je zajímavě sestavený za použití osobitých přirovnání, která nejsou všední a obvyklá.
Text není jednotvárný. Líbí se mi, jak jsi v některých místech zkombinovala přímost a přímočarost s lehkými náznaky.
Ještě vyzvednu to, co na mě udělalo největší dojem:
…řemen na krku býka…o bludný kámen ve mně zakopni… ze svého mála málo ukroj mi… …sad v září …sklizená natrvalo…
Pokud bych měl hledat místo, které mi nevyhovuje až tak stoprocentně, asi by to byl řádek …inkoust pod kůží štíp´… i když nedokážu popsat a vysvětlit důvod.
A také ti ještě musím napsat, že když jsem se tvým textem pročetl a promyslel až na konec, nabyl jsem přesvědčení, že jsem hada snědl - a to je, vzhledem k tomu, jak jsem v jídle vybíravý, co říct.
Měj se.
hub in
-
Kuba Horák
- Příspěvky: 1903
- Registrován: 12. 12. 2003, 20:54
- Bydliště: Na výsluní 1362, Nový Bor, 473 01
Líbí se mi spousta originálních řádků a nápadů. Vesměs je už vyjmenoval Hub in. Mám ale trochu pocit, že jich je tam na jeden text až moc, že to pro mě potom ztrácí tu "píseň". Je to pro mne spíš prvotřídní poezie. Možná to všechno vysvětluje řádek - kdo nesněd hada, rozumí jen málo. Tak že na jednu stranu až závidím tolik vynalézavosti a na druhou nevím, jestli neucpala nějakou tepnu. Ještě si to určitě přečtu vícekrát a možná změním názor. Hub in psal, že nejlepší, u mě vede pořád svatba. Kuba
-
Kuba Horák
- Příspěvky: 1903
- Registrován: 12. 12. 2003, 20:54
- Bydliště: Na výsluní 1362, Nový Bor, 473 01
Po dalším přečtení
Večer jsem si říkal, že je to tím, jak Lada hledá, jak se snaží razit něco nového a taky jsem si říkal, že je to asi dobře a že chtít vidět všechny texty pod podobnou šablonou asi není to pravé. Základní pocit z písně (textu) je - zdá se mi, docela jasný a možná je dobře, že se člověk u těch nápadů bude jakoby zastavovat postupně, přičemž bude celou dobu vědět, co v tom celku je. Tak a teď se pusťte do přechytralého kritika-)
Díky všem za reakce, zájem mě určitě potěšil a taky podporuje chuť psát... Tenhle text jsem průběžně psala, zavrhovala ho a zase se k němu vracela snad devět měsíců :) , což mi připadá šíleně dlouho a normálně to tak vůbec nedělám, mám ale pocit, že nakonec obsahuje všechno, co obsahovat měl. Musím ale oponovat Kubovi, nejde o poezii, pro mě to JE text písně a (na mé poměry) „dokonce“ text refrénů vznikal zároveň s melodií... Forma zpracování a výrazové prostředky určitě nebudou sedět každému, možná i kvůli nim může vznikat ten pocit přesycenosti a ucpané tepny, o kterém píše Kuba.... já nevím, poctivě můžu říct, že jsem se hlavně snažila být co nejpřesnější vzhledem k obsahu, který jsem chtěla sdělit. Ale taky jsem se snažila nebýt moc polopatická, ponechat tam malé otazníky..., ale zároveň nemlžit..., takže jsem se vlastně snažila snoubit zcela protikladné přístupy, doufám, že jsem v tom všem udělala jasno... :), jednodušší asi bude sníst nějakého hada, dobrou chuť.
A díky
Lada
A díky
Lada
-
Návštěvník
Síťkou na motýly
Ahoj Lado,
nejcennější na tvém textu považuji otázku, kterou v každém vyvolá. A to totiž jestli hada už snědl, nebo teprve sní (a někdo ho možná nesní nikdy). V tom je síla provokace! My, co si myslíme, že už jsme ho s chutí snědli, jsme si tvůj text opravdu vychutnali. Já bych ještě ráda dodala, že na mě text zapůsobil svou ženskou poetikou a rozhodně jsem přesvědčena, že by obstál i jako čistá poezie. Přemíra obrazů mi nevadí, naopak si myslím, že vyjadřuje naléhavost a napětí. Chválím, chválím, a protože je tu, zdá se, zvykem, taky přidat trošku kritiky, tak snad jen "zůstanu příst" je trošku kostrbatý.
Jinak ¶e mi moc líbí obrat "k rozběhu couvám zpátky", ale je toho víc. Ještě jsem si nepřečetla všechny tvoje texty, tak nemůžu rozhodnout, jestli je tvůj nejlepší, ale v každém případě je moc pěkný.
Srdečně zdravím
Próka
nejcennější na tvém textu považuji otázku, kterou v každém vyvolá. A to totiž jestli hada už snědl, nebo teprve sní (a někdo ho možná nesní nikdy). V tom je síla provokace! My, co si myslíme, že už jsme ho s chutí snědli, jsme si tvůj text opravdu vychutnali. Já bych ještě ráda dodala, že na mě text zapůsobil svou ženskou poetikou a rozhodně jsem přesvědčena, že by obstál i jako čistá poezie. Přemíra obrazů mi nevadí, naopak si myslím, že vyjadřuje naléhavost a napětí. Chválím, chválím, a protože je tu, zdá se, zvykem, taky přidat trošku kritiky, tak snad jen "zůstanu příst" je trošku kostrbatý.
Jinak ¶e mi moc líbí obrat "k rozběhu couvám zpátky", ale je toho víc. Ještě jsem si nepřečetla všechny tvoje texty, tak nemůžu rozhodnout, jestli je tvůj nejlepší, ale v každém případě je moc pěkný.
Srdečně zdravím
Próka
Re: Síťkou na motýly
Ahoj Lado,
nejcennější na tvém textu považuji otázku, kterou v každém vyvolá. A to totiž jestli hada už snědl, nebo teprve sní (a někdo ho možná nesní nikdy). V tom je síla provokace! My, co si myslíme, že už jsme ho s chutí snědli, jsme si tvůj text opravdu vychutnali. Já bych ještě ráda dodala, že na mě text zapůsobil svou ženskou poetikou a rozhodně jsem přesvědčena, že by obstál i jako čistá poezie. Přemíra obrazů mi nevadí, naopak si myslím, že vyjadřuje naléhavost a napětí. Chválím, chválím, a protože je tu, zdá se, zvykem, taky přidat trošku kritiky, tak snad jen "zůstanu příst" je trošku kostrbatý.
Jinak ¶e mi moc líbí obrat "k rozběhu couvám zpátky", ale je toho víc. Ještě jsem si nepřečetla všechny tvoje texty, tak nemůžu rozhodnout, jestli je tvůj nejlepší, ale v každém případě je moc pěkný.
Srdečně zdravím
Próka[/quote]
nejcennější na tvém textu považuji otázku, kterou v každém vyvolá. A to totiž jestli hada už snědl, nebo teprve sní (a někdo ho možná nesní nikdy). V tom je síla provokace! My, co si myslíme, že už jsme ho s chutí snědli, jsme si tvůj text opravdu vychutnali. Já bych ještě ráda dodala, že na mě text zapůsobil svou ženskou poetikou a rozhodně jsem přesvědčena, že by obstál i jako čistá poezie. Přemíra obrazů mi nevadí, naopak si myslím, že vyjadřuje naléhavost a napětí. Chválím, chválím, a protože je tu, zdá se, zvykem, taky přidat trošku kritiky, tak snad jen "zůstanu příst" je trošku kostrbatý.
Jinak ¶e mi moc líbí obrat "k rozběhu couvám zpátky", ale je toho víc. Ještě jsem si nepřečetla všechny tvoje texty, tak nemůžu rozhodnout, jestli je tvůj nejlepší, ale v každém případě je moc pěkný.
Srdečně zdravím
Próka[/quote]
Ahoj, děkuji za reakci, potěšilo mě zejména, že jsi jako ženská ocenila tu ženskou poetiku, kterou bych tam určitě chtěla mít..., tak snad se mi přece jen povedlo ji tam dostat. Stejně tak slova naléhavost a napětí měla být v tom textu zhmotněna a pokud (i pro nezávislé čtenáře) jsou, tak z toho mám fakt radost.
Vyjádřila bych se ještě ke kritickým připomínkám. Zmiňovali jste s hub in-em dva obraty:
„inkoust pod kůží štíp“ a „a já zůstanu příst“ – předpokládám, pokud jsem to správně pochopila, že jejich význam nezadrhává, asi Vám spíš vadí jejich kostrbatost. V tom prvním případě mi to ani moc kostrbaté nepřijde, ten druhý případ, to už mi zde něco podobného bylo jednou vytýkáno v textu Ukolébavka („aspoň do rána mě zůstaň objímat“) ... asi jsem nepoučitelná, ale mně to opravdu zas tak problematické nepřipadá. Navíc slova „štíp“ a „příst“ tady ještě mají i technický význam, protože v melodii v tomto místě je nutno při zpěvu tak jako „zavibrovat“ hlasem (odpusťte, že neznám odborný název) a zrovna tato jednoslabičná slova s dlouhým „í“ se k tomu výborně hodí, takže to je další důvod to neměnit...
Samozřejmě jsem taky přemýšlela o návrhu „jak řemen do šíje býka...“ – musím uznat, že ve vztahu k obsahu je to asi přesnější vyjádření, ale slovo „šíje“ mi připadá moc básnické a romantické, takže bych ho v té sloce asi viděla nerada. Okamžitě se nabídne „jak řemen do krku býka...“, ale to je zase o moc drsnější, než jsem chtěla aby to bylo... Takže sloku nechávám jak je, její současné znění mi připadá nejvyrovnanější a hájím se tím, že to každý jistě i takto okamžitě pochopil.
Mějte se, Lada
Vyjádřila bych se ještě ke kritickým připomínkám. Zmiňovali jste s hub in-em dva obraty:
„inkoust pod kůží štíp“ a „a já zůstanu příst“ – předpokládám, pokud jsem to správně pochopila, že jejich význam nezadrhává, asi Vám spíš vadí jejich kostrbatost. V tom prvním případě mi to ani moc kostrbaté nepřijde, ten druhý případ, to už mi zde něco podobného bylo jednou vytýkáno v textu Ukolébavka („aspoň do rána mě zůstaň objímat“) ... asi jsem nepoučitelná, ale mně to opravdu zas tak problematické nepřipadá. Navíc slova „štíp“ a „příst“ tady ještě mají i technický význam, protože v melodii v tomto místě je nutno při zpěvu tak jako „zavibrovat“ hlasem (odpusťte, že neznám odborný název) a zrovna tato jednoslabičná slova s dlouhým „í“ se k tomu výborně hodí, takže to je další důvod to neměnit...
Samozřejmě jsem taky přemýšlela o návrhu „jak řemen do šíje býka...“ – musím uznat, že ve vztahu k obsahu je to asi přesnější vyjádření, ale slovo „šíje“ mi připadá moc básnické a romantické, takže bych ho v té sloce asi viděla nerada. Okamžitě se nabídne „jak řemen do krku býka...“, ale to je zase o moc drsnější, než jsem chtěla aby to bylo... Takže sloku nechávám jak je, její současné znění mi připadá nejvyrovnanější a hájím se tím, že to každý jistě i takto okamžitě pochopil.
Mějte se, Lada
Síťkou na motýly
Ahoj Lado,
konečně jsem si přečetla všechny tvoje texty, které jsi do dílny poslala. Bez nadsázky je považuju za zcela mimořádné, s osobitým rukopisem, s představivostí dovezenou jakoby z jiného světa a přitom zprostředkovanou tak, že je každému důvěrně blízká. Popravdě nevím, jak bych to přesně vyjádřila, možná by stačilo říct, že jejich největší síla je v originalitě a nevšedních obrazech.
Nepočítala jsem ani slabiky ani sloky, možná v nich něco pokulhává, ale co rozhodně neselhává je jejich účinek. Myslím, že nikoho nemůže nechat lhostejným. Je do textu vtažen až hypnoticky a ztotožňuje se s ním. Já teda určitě ano, jaksi samozřejmě, přestože jsou tak osobně intimní. Anebo právě proto.
Zajímavé také je opakování některých motivů: "od konce nazpátek/na nový začátek (Prolhaná) a "k rozběhu couvám zpátky" (Síťkou na motýly) nebo časté používání prstů, rukou, dlaní.
Taky se mi líbí, jak si statečně hájíš to, co jiní (ohleduplně) kritizují, jakkoliv víš, že by to třeba i prospělo. Ale kdo je ta autorita, která všechno zná, všemu rozumí a všechno ví? (Hub-in se o toho už dávno distancoval)
a já tak činím taky. Jen jsem ti chtěla napsat svoje dojmy a z nich plynoucí závěr:
tvoje texty jsou krásné.
Těším se na další
srdečně zdravím
Próka
konečně jsem si přečetla všechny tvoje texty, které jsi do dílny poslala. Bez nadsázky je považuju za zcela mimořádné, s osobitým rukopisem, s představivostí dovezenou jakoby z jiného světa a přitom zprostředkovanou tak, že je každému důvěrně blízká. Popravdě nevím, jak bych to přesně vyjádřila, možná by stačilo říct, že jejich největší síla je v originalitě a nevšedních obrazech.
Nepočítala jsem ani slabiky ani sloky, možná v nich něco pokulhává, ale co rozhodně neselhává je jejich účinek. Myslím, že nikoho nemůže nechat lhostejným. Je do textu vtažen až hypnoticky a ztotožňuje se s ním. Já teda určitě ano, jaksi samozřejmě, přestože jsou tak osobně intimní. Anebo právě proto.
Zajímavé také je opakování některých motivů: "od konce nazpátek/na nový začátek (Prolhaná) a "k rozběhu couvám zpátky" (Síťkou na motýly) nebo časté používání prstů, rukou, dlaní.
Taky se mi líbí, jak si statečně hájíš to, co jiní (ohleduplně) kritizují, jakkoliv víš, že by to třeba i prospělo. Ale kdo je ta autorita, která všechno zná, všemu rozumí a všechno ví? (Hub-in se o toho už dávno distancoval)
a já tak činím taky. Jen jsem ti chtěla napsat svoje dojmy a z nich plynoucí závěr:tvoje texty jsou krásné.
Těším se na další
srdečně zdravím
Próka
Milá Próko, opravdu děkuji za přívětivost, jsem v rozpacích... Samozřejmě mě moc těší, že jsem se ti trefila do vkusu, zase tak často se to ale nestává, proto tě slavnostně zahrnuji do seznamu lidí, kterým mé texty nejsou zcela lhostejné. Už je vás asi tak minimálně celkem...tři :)
Abych z toho piedestalu ale hned zase seskočila na zem, tak k tomuto textu ještě dodám, o čem jsem se v mezičase ujistila, a sice že shluk souhlásek sa-d-v-z-áří v poslední sloce se dost špatně zpívá, chce to buď tvrdý trénink v artikulaci nebo změnu.... Říkám to nerada, protože ta obsahová zkratka těchto tří slov se mi (zcela neskromně) líbí. Zatím proto uvažuji jen o změně drobné, na: „v září sad“ (což se mi líbí míň, vyslovuje se to ale trochu líp...). Tak kdyby někoho něco napadlo (třeba nějaké artikulační cvičení...), ráda se nad tím zamyslím...
Ahoj, Lada
Abych z toho piedestalu ale hned zase seskočila na zem, tak k tomuto textu ještě dodám, o čem jsem se v mezičase ujistila, a sice že shluk souhlásek sa-d-v-z-áří v poslední sloce se dost špatně zpívá, chce to buď tvrdý trénink v artikulaci nebo změnu.... Říkám to nerada, protože ta obsahová zkratka těchto tří slov se mi (zcela neskromně) líbí. Zatím proto uvažuji jen o změně drobné, na: „v září sad“ (což se mi líbí míň, vyslovuje se to ale trochu líp...). Tak kdyby někoho něco napadlo (třeba nějaké artikulační cvičení...), ráda se nad tím zamyslím...
Ahoj, Lada
Naposledy upravil(a) Lada dne 12. 10. 2005, 11:54, celkem upraveno 1 x.
Síťkou na motýly
Ahoj Lado,
Kdybys na to sama neupozornila, nenapadlo by mě, že s tím můžou být potíže, ale připouštím, že shluk tří souhlásek t-v-z už pomalu konkuruje známému strč prst skrz krk. Lze se tomu vyhnout jen vložením samohlásky, ale to je v tříslabičném taktu složité. Musela by se přidat slabika např. sady v září nebo by se měnil obraz jako třeba "žně v září"(pokud by ti nevadilo, že žně jsou spíš v srpnu, nemýlím-li se). Na tvém místě bych se výslovnosti neděsila a "sad v září" bych tam nechala. Ještě bych se přeci jen vrátila k jedinému, co mě v textu ruší, a to je "a já zůstanu příst". Nemůžu si pomoct, tahá mě to za uši a stále místo toho slyším "a nepřestanu příst". (Je to zvláštní, ale mně to připomíná nekvalitní překlady, kterých je teď spousta). Můj celkový příznivý dojem to ale neumenšuje, to bych ráda zdůraznila.
Přeju ti hodně takhle zdařilých textů
Próka
Kdybys na to sama neupozornila, nenapadlo by mě, že s tím můžou být potíže, ale připouštím, že shluk tří souhlásek t-v-z už pomalu konkuruje známému strč prst skrz krk. Lze se tomu vyhnout jen vložením samohlásky, ale to je v tříslabičném taktu složité. Musela by se přidat slabika např. sady v září nebo by se měnil obraz jako třeba "žně v září"(pokud by ti nevadilo, že žně jsou spíš v srpnu, nemýlím-li se). Na tvém místě bych se výslovnosti neděsila a "sad v září" bych tam nechala. Ještě bych se přeci jen vrátila k jedinému, co mě v textu ruší, a to je "a já zůstanu příst". Nemůžu si pomoct, tahá mě to za uši a stále místo toho slyším "a nepřestanu příst". (Je to zvláštní, ale mně to připomíná nekvalitní překlady, kterých je teď spousta). Můj celkový příznivý dojem to ale neumenšuje, to bych ráda zdůraznila.
Přeju ti hodně takhle zdařilých textů
Próka
Ahoj,
zůstanu příst.... pořád o tom přemýšlím. Nevím stále, jestli je to opravdu gramaticky úplně špatně, anebo je to jen o míře jazykového citu a co se ještě snese... Jasné je, že "zůstanu stát", "zůstanu čekat" atd. se použít dá, zatímco "zůstanu být" nebo "zůstanu jít" určitě ne :) Takže je otázka, kam patří "zůstanu příst"... Tvůj návrh "nepřestanu příst" obsahuje +1 slabiku a mění význam - skutečné sdělení má vlastně spíš být: a já zůstanu a budu příst (což je +3 slabiky...). Asi to už měnit nebudu, ale určitě si dám příště dobrý pozor, kdykoliv mě napadne použít něco podobně sporného, takže díky.
Sad v září - mění se to jako počasí..., teď v říjnu se mi zdá, že se to zas tak špatně nevyslovuje..., počkáme na listopad... :)
Ahoj, Lada
zůstanu příst.... pořád o tom přemýšlím. Nevím stále, jestli je to opravdu gramaticky úplně špatně, anebo je to jen o míře jazykového citu a co se ještě snese... Jasné je, že "zůstanu stát", "zůstanu čekat" atd. se použít dá, zatímco "zůstanu být" nebo "zůstanu jít" určitě ne :) Takže je otázka, kam patří "zůstanu příst"... Tvůj návrh "nepřestanu příst" obsahuje +1 slabiku a mění význam - skutečné sdělení má vlastně spíš být: a já zůstanu a budu příst (což je +3 slabiky...). Asi to už měnit nebudu, ale určitě si dám příště dobrý pozor, kdykoliv mě napadne použít něco podobně sporného, takže díky.
Sad v září - mění se to jako počasí..., teď v říjnu se mi zdá, že se to zas tak špatně nevyslovuje..., počkáme na listopad... :)
Ahoj, Lada
-
Jarda Síbrt
- Site Admin
- Příspěvky: 768
- Registrován: 25. 9. 2005, 13:31
- antispam: Ne
- Kontaktovat uživatele:
Ahoj Lado. K tomu poslednímu příspěvku. Myslím, že se s tím místem dá dělat ještě hodně...
Nevím, zda ten text už má melodii, tak to ber jen čistě teoreticky ;o)
"skutečné sdělení má vlastně spíš být: a já zůstanu a budu příst (což je +3 slabiky...)"
Máš tam sice +3 slabiky, ale spočítej si, kolik by jich tam být nemuselo:
- určitě zbytečně tam je to "a" - to je -1
- poměrně zbytečné je i to "já" - to už je -2
- když vynecháš "a budu" - tak je to -5 a máš rázem prostor pro dojslabičné slovo, které tam můžeš dát (na způsob: "zůstanu tiše příst").
Pokud ale netrváš na zůsatnu, ale na tom významovém určení místa, pak se nabízí třeba "já zde budu dál příst" nebo "budu Ti zde dál příst" (a všechny varianty slovosledu...)
Nnevím, zda ti to k něčemu bude, jen mi to tak napadlo. Měj se báječně!
Nevím, zda ten text už má melodii, tak to ber jen čistě teoreticky ;o)
"skutečné sdělení má vlastně spíš být: a já zůstanu a budu příst (což je +3 slabiky...)"
Máš tam sice +3 slabiky, ale spočítej si, kolik by jich tam být nemuselo:
- určitě zbytečně tam je to "a" - to je -1
- poměrně zbytečné je i to "já" - to už je -2
- když vynecháš "a budu" - tak je to -5 a máš rázem prostor pro dojslabičné slovo, které tam můžeš dát (na způsob: "zůstanu tiše příst").
Pokud ale netrváš na zůsatnu, ale na tom významovém určení místa, pak se nabízí třeba "já zde budu dál příst" nebo "budu Ti zde dál příst" (a všechny varianty slovosledu...)
Nnevím, zda ti to k něčemu bude, jen mi to tak napadlo. Měj se báječně!