SONET č. 66
(překlad Doky)
Vyčerpán tím, já vítal bych smrt svou:
Když dívám se, jak krade silný muž,
jak schopní padnou rukou neschopnou,
jak čistý cíl se cestou špiní už,
jak řády jsou jen darem neřádům,
jak úspěch učí dívky obcovat,
jak pravá krása přijde k odpadům,
jak vnitřní sílu zničí hloupý řád,
jak k ovládání slouží svoboda,
jak dovednosti káže pitomost,
jak pravda čistá dá se zaprodat,
jak ponížení moc zas nemá dost.
Vyčerpán tím, už odešel bych tmou,
však nechal bych tu Lásku samotnou.
(A v textu volně inspirované písně: - MEMO)
.)
Zvony už v pátek večer nezvoní,
jenom pro mě.
Ve čtvrtek byl jsem ještě na koni,
teď jdou do mně.
Srdce to bývá beztak děravý
i bez tvé přízně.
A tak nech si zdát . . .
A tak nech si zdát, že zdáni klame,
v minutě tónem nepoznané písně.
Ref.:
A pak přijdou pády.
Přejdou pády.
Přes mý nápady padáš, když jsme spolu.
A dnes je pátek.
Divnej pátek.
Hladinou země přejdou pády shora
v pády dolů.
2.)
Svíčky už v pátek večer nehoří,
jenom pro mě.
Teď hledám ručník s jménem tvým
v jiném domě.
Uklízím duši, klid jí dám
i bez tvých dlaní.
A tak nech si zdát . . .
A tak nech si zdát, že zdání klame,
v minutě láskou nezklamané paní.
3.)
Tvý ruce v pátek večer nevaří
jenom pro mě.
V klíně si hledáš ústa má,
teď zpívaj o mně.
Jak jsem tě mohl nechat stát
tu bez své lásky.
A tak nechci spát . . .
A tak nechci spát a probudím se,
A zase silný vylíbám ti vrásky.
DOKYho černá duše (sonet č. 66)
-
Pítr