Zkus být rackem, který vzduchem pluje
Stejně jako on závratí chvěj se
Ve chvílích, kdy hloubku ignoruje
K odvaze ode mne odrážej se
Ref:
Jsem tvůj guru, učitel i rádce
Tvoje nahé ego na oprátce
Ve chvílích, kdy těžíš zlatou rudu
Vlny vzdechů boří hráze studu
Buď jen chvíli vyplašeným svištěm
Stejně jako on svým pudům vzdej se
Když zem se mu stává útočištěm
Před svým strachem do mne zavrtej se
Ref:
Jsem tvůj guru, učitel i rádce
Tvoje nahé ego na oprátce
Ve chvílích, kdy těžíš zlatou rudu
Vlny vzdechů boří hráze studu
Staň se na okamžik dravou lvicí
K lovu ty máš od přírody vlohy
Buší kráčí lovec s kulovnicí
Napadni mě drsně ze zálohy
Ref:
Jsem tvůj guru, učitel i rádce
Tvoje nahé ego na oprátce
Ve chvílích, kdy těžíš zlatou rudu
Vlny vzdechů berou zbytky studu
Lásky dvě promile mám v krvi po ránu
Usnul jsem omylem nad jícnem vulkánu
Meditační
Ahoj hub ine,
docela jsem tím textem onemocněla, celý den si ho čtu stále dokola a moc se mi líbí. A jelikož jsem tedy nemocná, tak v horečce jen pár nesouvislých poznámek.
V textu je znát tvůj rukopis, ale jakoby jsi se tentokrát vydal trochu jinudy než obvykle a ta změna mě zaujala. Hodně se mi líbí ta převrácení chvěj se / odrážej se, vzdej se / zavrtej se. Všechno ostatní je na(d) standardně vysoké úrovni, na to jsem u tebe zvyklá, tentokrát ale na mě text přímo přenáší silnou emoci a to už zase takovou samozřejmostí není. Nemůžu ale přijít na to, v čem ten přenos pocitu vlastně spočívá, nevím, nejvíc na mě asi působí ty rozkazy obsahující nabídku... čeho vlastně... pomoci, podpory, ochrany, oběti... Tam cítím nějakou mnohoznačnou výzvu, která mě provokuje a přitahuje zároveň. Ale taky musím ještě vyzvednout ten konec, to je prostě něco...
Kdyby ten text napsal kdokoliv jiný, tak asi oněmím a nevznesu žádné připomínky, protože ale vím, že tebe to jedině potěší, tak ti tedy říkám, že část "před svým strachem do mne zavrtej se" se podle mě nedá nafrázovat úplně stejně jako odpovídající části ostatních slok (já si to tu totiž provizorně zpívám a pořád mi to nějak nesedí). Jinak ke slokám opravdu nic nemám, připadají mi dokonalé. Pokud jde o refrén, tak v něm mě ruší slovo "ego", to je ale asi čistě subjektivní, nemám to slovo moc v oblibě. A pak možná "vlny vzdechů" bych vyměnila. Nejvíc by se mi ale asi líbilo, kdyby byl každý refrén jiný, opakuje se po poměrně krátkých slokách, takže by mohl být pokaždé nositelem něčeho nového, takto mám tendence ho po prvním přečtení vynechávat.
Měj se hezky, Lada
docela jsem tím textem onemocněla, celý den si ho čtu stále dokola a moc se mi líbí. A jelikož jsem tedy nemocná, tak v horečce jen pár nesouvislých poznámek.
V textu je znát tvůj rukopis, ale jakoby jsi se tentokrát vydal trochu jinudy než obvykle a ta změna mě zaujala. Hodně se mi líbí ta převrácení chvěj se / odrážej se, vzdej se / zavrtej se. Všechno ostatní je na(d) standardně vysoké úrovni, na to jsem u tebe zvyklá, tentokrát ale na mě text přímo přenáší silnou emoci a to už zase takovou samozřejmostí není. Nemůžu ale přijít na to, v čem ten přenos pocitu vlastně spočívá, nevím, nejvíc na mě asi působí ty rozkazy obsahující nabídku... čeho vlastně... pomoci, podpory, ochrany, oběti... Tam cítím nějakou mnohoznačnou výzvu, která mě provokuje a přitahuje zároveň. Ale taky musím ještě vyzvednout ten konec, to je prostě něco...
Kdyby ten text napsal kdokoliv jiný, tak asi oněmím a nevznesu žádné připomínky, protože ale vím, že tebe to jedině potěší, tak ti tedy říkám, že část "před svým strachem do mne zavrtej se" se podle mě nedá nafrázovat úplně stejně jako odpovídající části ostatních slok (já si to tu totiž provizorně zpívám a pořád mi to nějak nesedí). Jinak ke slokám opravdu nic nemám, připadají mi dokonalé. Pokud jde o refrén, tak v něm mě ruší slovo "ego", to je ale asi čistě subjektivní, nemám to slovo moc v oblibě. A pak možná "vlny vzdechů" bych vyměnila. Nejvíc by se mi ale asi líbilo, kdyby byl každý refrén jiný, opakuje se po poměrně krátkých slokách, takže by mohl být pokaždé nositelem něčeho nového, takto mám tendence ho po prvním přečtení vynechávat.
Měj se hezky, Lada
Meditační
Ahoj hub ine,
Jak Lada napovídá, rád vítáš kritické připomínky. Moc ráda bych ti vyhověla, ale patřím mezi ty, kteří po přečtení textu "oněměli". V kritickém rozletu mě svazuje respekt, který nutně pociťuju, když se od země dívám na vysoko posazenou laťku. Doufám tedy, že tě nezklamu, když jednoduše řeknu: krásné.
Dík za zážitek
Próka
Jak Lada napovídá, rád vítáš kritické připomínky. Moc ráda bych ti vyhověla, ale patřím mezi ty, kteří po přečtení textu "oněměli". V kritickém rozletu mě svazuje respekt, který nutně pociťuju, když se od země dívám na vysoko posazenou laťku. Doufám tedy, že tě nezklamu, když jednoduše řeknu: krásné.
Dík za zážitek
Próka
-
Arnošt Frauenberg
- Příspěvky: 394
- Registrován: 11. 3. 2004, 16:11
- Bydliště: Královské komorní město Žebrák
- Kontaktovat uživatele:
Meditační
Ahoj hub ine, vzpomněl jsem si, jak jsme tu kdysi vedli debatu o nastřelené tyčce, o gólech, tahu na branku, no prostě o fotbale 
...... a teď, domnívám se, se ti podařilo vstřelit gól z poloviny hřiště hlavou.Přemýšlel jsem nad "svištěm", jestli tam patří, nebo ne, protože on mi tam nějak na první počtení úplně zasvištěl, a myslím, že tam sviští překvapivě hezky. Vůbec se ti podařilo do textu zakomponovat výrazy jako "ignoruje, kulovnicí ...." takovým způsobem, že nejen že neruší, ale hlavně tam patří. Já kritizuji málo kdy, bo to moc neumím, ale pro tentokrát jsem se neudržel. Hezká branka, gratuluji.
...... a teď, domnívám se, se ti podařilo vstřelit gól z poloviny hřiště hlavou.Přemýšlel jsem nad "svištěm", jestli tam patří, nebo ne, protože on mi tam nějak na první počtení úplně zasvištěl, a myslím, že tam sviští překvapivě hezky. Vůbec se ti podařilo do textu zakomponovat výrazy jako "ignoruje, kulovnicí ...." takovým způsobem, že nejen že neruší, ale hlavně tam patří. Já kritizuji málo kdy, bo to moc neumím, ale pro tentokrát jsem se neudržel. Hezká branka, gratuluji.-
Kuba Horák
- Příspěvky: 1903
- Registrován: 12. 12. 2003, 20:54
- Bydliště: Na výsluní 1362, Nový Bor, 473 01
po pěti(?) čteních
Ahoj. Nebudu opakovat. Text mě zaujal, má svou atmosféru, nápad, neotřelé rýmy. Jestli mě něco vadí, pak fakt, že to druhé i třetí zvíře už tak nějak čekám, že mě tolik nepřekvapí, i když je refrén z té nitě jakoby vytažený. Na druhou stranu by porušení tohoto možná písni uškodilo, nevím. Řádek, který by podle mne buď mohl být lepší nebo se mi do koncepce nehodí je: k lovu ty máš od přírody vlohy. Co dodat. Hub-in = studnice nápadů...
-
Návštěvník
Ježkovy voči…..
Děkuju vám za vaše názory, postřehy, kritické připomínky k mému textu a také děkuju za přiblížení pocitů, které ve vás vyvolal. Nezapírám, že mám z vašich reakcí radost a že mě vaše hodnocení těší.
Zároveň se omlouvám za svoji opožděnou reakci, ale dřív to opravdu nešlo.
Pro Ladu:
Jak se dá vůbec odpovědět na tak povzbudivé hodnocení? Trošku se až stydím za tu chválu a omlouvá tě jen to, že jsi svoje hodnocení psala v horečce. Raděj přejdu hned k připomínkám.
Začnu egem. Rozumím ti. Sám pro sebe jsem si ale ego zdůvodnil tím, že aby byl člověk meditace vůbec schopný, je jeho vlastní ego první věcí, na které je třeba zapracovat. Do obsahu, podle mě nutně patří a jiný, vhodnější výraz jsem nenašel. To jen na vysvětlení mého pohledu na věc.
S tvým názorem na řádek "před svým strachem do mne zavrtej se" souhlasím. Protože je to ale jedno z klíčových míst textu, rozhodl jsem se ponechat bez úprav(a frázování, rytmus a přízvuky jsem s noblesou sobě vlastní hodil za hlavu).
Refrén jsem tentokrát ponechal jednoduše jednotvárný, abych nevyvolal dojem ucpanosti, jak už se mi to občas stalo (aspoň vidíte, jak si vaše připomínky beru k srdci), ale asi jsem pro změnu tu jednotvárnost až přehnal.
Měj se Lado a Ď.
Pro Próku: Zklamaný určitě nejsem. Naopak. Polichocený. Ale jestli příště najdeš i nějaký zápor, budu ještě víc.
Dík.
Arnoštovi: K tomu fotbalu. Pokud se fakt stalo to co popisuješ, pak to muselo být náhodou. Zřejmě mě balonem napálil někdo omylem a s takovou prudkostí, že se míč od mé hlavy odrazil do branky zrovna v okamžiku, když brankář nedával pozor a laškoval u tribuny s divačkami.
Ale vážně, už při psaní jsem věděl, že slova …guru, ego, ignoruje, kulovnice… problematická jsou. A předpokládal jsem také, že při četbě textu někým nestranným a nezaujatým se objeví oprávněné výhrady. Pokud jsi nabyl dojmu, že tam zapadnou a neruší, je to pro mě v tuto chvíli důležité a hodně jsi mi pomohl.
Díky.
Kubovi: Každý ten odskočený řádek v textu jsem chtěl něčím dokladovat. Zvolil jsem živočichy, ke kterým mám blíž než k rostlinám, nerostům nebo horninám a využil jsem tři z nich k uskutečnění svého záměru. Čitelné a předvídatelné to opravdu bylo.
Stejně máš pravdu i v řádku ...k lovu ty máš od přírody vlohy... a ještě i ten následující řádek ... buší kráčí lovec s kulovnicí... je uhnutím od
šablony předcházejících dvou zvířecích slok. Uhnul jsem ale schválně.
"Čoveče", tou studnicí jsi mě ale dorazil. Co jsem ti udělal? Za co mě trestáš? To jsem si fakt nezasloužil!
Měj se a dík.
Děkuju vám za vaše názory, postřehy, kritické připomínky k mému textu a také děkuju za přiblížení pocitů, které ve vás vyvolal. Nezapírám, že mám z vašich reakcí radost a že mě vaše hodnocení těší.
Zároveň se omlouvám za svoji opožděnou reakci, ale dřív to opravdu nešlo.
Pro Ladu:
Jak se dá vůbec odpovědět na tak povzbudivé hodnocení? Trošku se až stydím za tu chválu a omlouvá tě jen to, že jsi svoje hodnocení psala v horečce. Raděj přejdu hned k připomínkám.
Začnu egem. Rozumím ti. Sám pro sebe jsem si ale ego zdůvodnil tím, že aby byl člověk meditace vůbec schopný, je jeho vlastní ego první věcí, na které je třeba zapracovat. Do obsahu, podle mě nutně patří a jiný, vhodnější výraz jsem nenašel. To jen na vysvětlení mého pohledu na věc.
S tvým názorem na řádek "před svým strachem do mne zavrtej se" souhlasím. Protože je to ale jedno z klíčových míst textu, rozhodl jsem se ponechat bez úprav(a frázování, rytmus a přízvuky jsem s noblesou sobě vlastní hodil za hlavu).
Refrén jsem tentokrát ponechal jednoduše jednotvárný, abych nevyvolal dojem ucpanosti, jak už se mi to občas stalo (aspoň vidíte, jak si vaše připomínky beru k srdci), ale asi jsem pro změnu tu jednotvárnost až přehnal.
Měj se Lado a Ď.
Pro Próku: Zklamaný určitě nejsem. Naopak. Polichocený. Ale jestli příště najdeš i nějaký zápor, budu ještě víc.
Dík.
Arnoštovi: K tomu fotbalu. Pokud se fakt stalo to co popisuješ, pak to muselo být náhodou. Zřejmě mě balonem napálil někdo omylem a s takovou prudkostí, že se míč od mé hlavy odrazil do branky zrovna v okamžiku, když brankář nedával pozor a laškoval u tribuny s divačkami.
Ale vážně, už při psaní jsem věděl, že slova …guru, ego, ignoruje, kulovnice… problematická jsou. A předpokládal jsem také, že při četbě textu někým nestranným a nezaujatým se objeví oprávněné výhrady. Pokud jsi nabyl dojmu, že tam zapadnou a neruší, je to pro mě v tuto chvíli důležité a hodně jsi mi pomohl.
Díky.
Kubovi: Každý ten odskočený řádek v textu jsem chtěl něčím dokladovat. Zvolil jsem živočichy, ke kterým mám blíž než k rostlinám, nerostům nebo horninám a využil jsem tři z nich k uskutečnění svého záměru. Čitelné a předvídatelné to opravdu bylo.
Stejně máš pravdu i v řádku ...k lovu ty máš od přírody vlohy... a ještě i ten následující řádek ... buší kráčí lovec s kulovnicí... je uhnutím od
šablony předcházejících dvou zvířecích slok. Uhnul jsem ale schválně.
"Čoveče", tou studnicí jsi mě ale dorazil. Co jsem ti udělal? Za co mě trestáš? To jsem si fakt nezasloužil!
Měj se a dík.
K "Před svým strachem do mne zavrtej se " ..... souhlasím, že je to svým sdělením velmi silné místo, ale tím by přece mohlo zůstat a zároveň i rytmicky sedět - snad se shodnem, že toto by byla ta nejlepší varianta. Já nevím, úplně jednoduše, třeba: Před strachem pak do mne zavrtej se. nebo Před strachem svým do mne zavrtej se.
Nebo tak nějak, těch možností bude víc...
Ahoj, Lada
Nebo tak nějak, těch možností bude víc...
Ahoj, Lada
Ahoj.
Já vím, že máš pravdu. Je to tak, jak píšeš. Mělo by se najít něco, co by rytmicky sedělo, ale když já už jsem v tomto místě vyzkoušel tolik různých možností, jak říct tuto větu jinak, že už ani nedokážu objektivně posoudit co je vhodné a co ne. Výsledek na mě vždycky působil uměle, konstruovaně nebo v lepším případě se ten řádek podobal spíš řádku básně. Pak jsem to vzdal a časem už mě ten text přestal zajímat.
Z tebou uvedeným nápadů se mi víc líbí ... Před strachem pak do mne zavrtej se ... (ikdyž mi tam pořád chybí to svým. Možná proto, že ho už mám tak zažité. Tvůj druhý návrh sice toto slovo obsahuje, ale už na mě tím přehozením působí právě jako řádek poezie. Zkusím si to přehrát a pak uvidím a dám vědět.
Já vím, že máš pravdu. Je to tak, jak píšeš. Mělo by se najít něco, co by rytmicky sedělo, ale když já už jsem v tomto místě vyzkoušel tolik různých možností, jak říct tuto větu jinak, že už ani nedokážu objektivně posoudit co je vhodné a co ne. Výsledek na mě vždycky působil uměle, konstruovaně nebo v lepším případě se ten řádek podobal spíš řádku básně. Pak jsem to vzdal a časem už mě ten text přestal zajímat.
Z tebou uvedeným nápadů se mi víc líbí ... Před strachem pak do mne zavrtej se ... (ikdyž mi tam pořád chybí to svým. Možná proto, že ho už mám tak zažité. Tvůj druhý návrh sice toto slovo obsahuje, ale už na mě tím přehozením působí právě jako řádek poezie. Zkusím si to přehrát a pak uvidím a dám vědět.
hub in
-
Slávek Janoušek
- Příspěvky: 788
- Registrován: 11. 12. 2003, 02:53
- Kontaktovat uživatele:
Jedním slovem: dobré.
Jen připomínka k vaší debatě s Ladou - prošel jsem rytmický vzorec celého textu - je to čistý, pravidelný trochej, tj. dvoudobý. Závěrečné dva řádky textu jsou však daktylské (trojdobé), což působí jako výrazný kontrast. Zajímalo by mě, jestli i muzikantsky došlo ke změně rytmu, což by ten kontrast ještě zvětšilo. Dobré.
Ale kvůli čemu píšu:
V každém případě Lada nemá pravdu, že se odlišuje poslední řádek druhé sloky "před svým strachem ...". Ten je totiž rytmicky shodný s posledním řádkem třetí sloky a vůbec se všemi řádky písně - trochejský. Jediný, který se liší a kde je tedy obrácený přízvuk, je poslední řádek první sloky: "k odvaze ode mne odrážej se". (tři trojdobé - tj. daktyl). Pokud se ten řádek vezme v rytmu všech dosavadních řádků (tj. trochej), pak dojde k obrácení přízvuku a důraz vyjde opačně na slabiku "DE": K ODvaZE oDE mne ODráŽEJ se. Záleží na tom, jak je to pojato v melodii, jestli dvojdobě či trojdobě. Poslední řádek třetí sloky se totiž jakž takž dá pojmout i jako daktyl, proto Ti ten řádek "se strachem" Lada též předělávala do trojdobého.
Pak je ještě podobná odchylka ve druhém řádku: "..ON záVRAtí..".
Buď je možné tyto věci upravit textově. Pokud to nejde, dá se to trochu skrýt tak, že se ten přízvuk jakoby trochu odpřízvučí výslovností (třeba v tom druhém řádku bych to tak řešil). A nebo se prostě udělá varianta v melodii (to bych udělal v tom posledním řádku sloky - předpokládám, že to tak intuitivně budeš mít). Přiznám se, že takhle to řeším nejčastěji já. Kdyby byl skladatelem někdo jiný, neprošlo by mi to, ale já si coby skladatel rád ustoupím coby textařovi.
Tož kurňa, to jsem to detailně rozebral. Rád bych to slyšel. Je to hezky napsané. Ne že by na tom nešlo ještě ledacos vylepšit, ale to Ty přece neděláš:))))
Jen připomínka k vaší debatě s Ladou - prošel jsem rytmický vzorec celého textu - je to čistý, pravidelný trochej, tj. dvoudobý. Závěrečné dva řádky textu jsou však daktylské (trojdobé), což působí jako výrazný kontrast. Zajímalo by mě, jestli i muzikantsky došlo ke změně rytmu, což by ten kontrast ještě zvětšilo. Dobré.
Ale kvůli čemu píšu:
V každém případě Lada nemá pravdu, že se odlišuje poslední řádek druhé sloky "před svým strachem ...". Ten je totiž rytmicky shodný s posledním řádkem třetí sloky a vůbec se všemi řádky písně - trochejský. Jediný, který se liší a kde je tedy obrácený přízvuk, je poslední řádek první sloky: "k odvaze ode mne odrážej se". (tři trojdobé - tj. daktyl). Pokud se ten řádek vezme v rytmu všech dosavadních řádků (tj. trochej), pak dojde k obrácení přízvuku a důraz vyjde opačně na slabiku "DE": K ODvaZE oDE mne ODráŽEJ se. Záleží na tom, jak je to pojato v melodii, jestli dvojdobě či trojdobě. Poslední řádek třetí sloky se totiž jakž takž dá pojmout i jako daktyl, proto Ti ten řádek "se strachem" Lada též předělávala do trojdobého.
Pak je ještě podobná odchylka ve druhém řádku: "..ON záVRAtí..".
Buď je možné tyto věci upravit textově. Pokud to nejde, dá se to trochu skrýt tak, že se ten přízvuk jakoby trochu odpřízvučí výslovností (třeba v tom druhém řádku bych to tak řešil). A nebo se prostě udělá varianta v melodii (to bych udělal v tom posledním řádku sloky - předpokládám, že to tak intuitivně budeš mít). Přiznám se, že takhle to řeším nejčastěji já. Kdyby byl skladatelem někdo jiný, neprošlo by mi to, ale já si coby skladatel rád ustoupím coby textařovi.
Tož kurňa, to jsem to detailně rozebral. Rád bych to slyšel. Je to hezky napsané. Ne že by na tom nešlo ještě ledacos vylepšit, ale to Ty přece neděláš:))))
Slávek Janoušek
-
Návštěvník
Díky nejen za příznivé hodnocení, ale i za opravdu detailní rozbor. Přiznám se, že termíny jako daktyl a trochej mi stále nic moc neříkají, přestože jsem se s nimi už setkal (použil je Ivo Cicvárek, když v souvislosti s textem mé písničky Made in Brasil psal o ...jisté kombinaci daktylotrocheje...).
Těžko se mi jako mizernému kytaristovi samoukovi a zpěvákovi nezpěvákovi vysvětluje, jak písničku hraju a zpívám, protože to při nejlepší vůli odborně vysvětlit neumím.
Všechny tři odskočené řádky
... K odvaze ode mne odrážej se...
... Před svým strachem do mě zavrtej se ...
... Napadni mě drsně ze zálohy...
zpívám (no zpívám...) do ticha (bez doprovodu) a z obrácených přízvuků jsem si nedělal těžkou hlavu. Vzhledem k tomu, že mě za to ještě nikdo nezbil, myslím, že mým nenáročným posluchačům to až tak nevadí. Fakt je, že tou výslovností se dá něco zamaskovat, ale mám-li být upřímný, většinou nic nemaskuju. V místě ...stejně jako on závratí chvěj se... jsem o žádné chybě vůbec nevěděl, takže díky za upozornění.
Závěrečné dva řádky už (opět bez doprovodu) jenom odrecituju (i když v mém podání se o recitaci mluvit nedá...). Písnička jakoby skončí a po kratičké pauze ty zbývající dva řádky prostě jen řeknu - a někdy taky ne (podle nálady).
Ještě jednou díky- za vynaloženou energii i za obětavaný čas. Opravdu si toho moc vážím. Z toho, co jsem se dozvěděl se také budu snažit poučit pro příště, i když si v tuto chvíli nejsem jistý, jestli v tomto smyslu u mě vůbec nějaké příště bude.
Těžko se mi jako mizernému kytaristovi samoukovi a zpěvákovi nezpěvákovi vysvětluje, jak písničku hraju a zpívám, protože to při nejlepší vůli odborně vysvětlit neumím.
Všechny tři odskočené řádky
... K odvaze ode mne odrážej se...
... Před svým strachem do mě zavrtej se ...
... Napadni mě drsně ze zálohy...
zpívám (no zpívám...) do ticha (bez doprovodu) a z obrácených přízvuků jsem si nedělal těžkou hlavu. Vzhledem k tomu, že mě za to ještě nikdo nezbil, myslím, že mým nenáročným posluchačům to až tak nevadí. Fakt je, že tou výslovností se dá něco zamaskovat, ale mám-li být upřímný, většinou nic nemaskuju. V místě ...stejně jako on závratí chvěj se... jsem o žádné chybě vůbec nevěděl, takže díky za upozornění.
Závěrečné dva řádky už (opět bez doprovodu) jenom odrecituju (i když v mém podání se o recitaci mluvit nedá...). Písnička jakoby skončí a po kratičké pauze ty zbývající dva řádky prostě jen řeknu - a někdy taky ne (podle nálady).
Ještě jednou díky- za vynaloženou energii i za obětavaný čas. Opravdu si toho moc vážím. Z toho, co jsem se dozvěděl se také budu snažit poučit pro příště, i když si v tuto chvíli nejsem jistý, jestli v tomto smyslu u mě vůbec nějaké příště bude.