TŘI ČERNÉ KOČKY

[Slávek Janoušek]

TŘI ČERNÉ KOČKY

Tři černé kočky hopsající na sněhu
Hluboké stopy čiré radosti
Až sám jsem musel hodit šipku z rozběhu
Tak do sněhu skáčou blázni naprostí

Tři černé kočky rozvalené na křeslech
Koukají po mně co jim asi dám
Já někdy mívám myšlenky dost pokleslé
Pozval jsem je ohřát dneska večer k nám

A černá kočka hodí nohu přes nohu
Žlutýma očima se zadívá
Já cítím že už vydržet to nemohu
Ta její upřenost je fakt děsivá

Chtěl jsem jí popřát veleúspěšný lov
Chystal jsem se pronést tolik květnatých slov
Ale víc je když se podá plná miska
A řek jsem
Mně se stýská
Mně se stýská
Po té co mám rád
A zrovna v tuhle chvíli není pro mě víc
Jak se těším na to až budu moci říct
Ahoj Kláro
Ahoj Kláro
Ahoj Kláro
Tak jsi zpátky
To jsem rád

Tři černé kočky rozvalené na střeše
V paprscích slunce vrní radostí
A až je jarní vánek lehce učeše
Do života skáčou blázni naprostí

Chtěl jsem jim popřát veleúspěšný lov
Chystal jsem se pronést tolik květnatých slov
Ale víc je když se podá plná miska
A řek jsem
Mně se stýská
Mně se stýská
Po té co mám rád
A zrovna v tuhle chvíli není pro mě víc
Jak se těším na to až budu moci říct
Ahoj Kláro
Ahoj Kláro
Ahoj Kláro
Tak jsi zpátky
To jsem rád

[Slávek Janoušek]

Úplně čerstvý nápad, dodávám, že i s melodií. Sedí to přesně.
Ale moc sem toho nedávám, jen rýpu do věcí ostatním. Tak máte příležitost mi to vrátit. Dokud si to nesedne, pak už se s tím hýbá těžko.
Nevím, jestli se mi dostatečně povedlo to, že jsem chtěl, aby od počátku nebylo zcela jasné, jde-li o kočky nebo o holky, pak se to přikloní spíš k těm holkám, až se to definitivně rozlouskne. Kdyby měl někdo nějaký nápad na vylepšení tohoto matení, nebo i jiný, sem s ním.
Mějte se.

[Kuba Horák]

Líbí se mi to přímé vyznání i ty "návody k životu" (tak do sněhu skáčou, tak do života skáčou blázni naprostí). Některé řádky možná nejsou z nejoriginálnějších, ale celek originál je a je dobrý a příjemně graduje v tom jednoduchém zvolání "Ahoj Kláro". Ta hra "kočky - ženy" asi vyšla, mně by to došlo až někdy později-) Někde mi trošku vadí slovosled, ale v melodii to může znít jinak. Třeba by se mi líp četlo "Až jsem sám musel hodit šipku do sněhu". Věta "Koukají po mě co jim asi dám" mi trochu nesedí, neumím dost dobře vysvětlit proč. A ještě se mi líbí, že si to umím představit jako film, ale to byla vždycky tvoje silná stránka. Těším se, až to uslyším. Ladí mi to s novými písněmi ala "zkur..." višeň. K

[Próka]

Dobrý den, Slávku,
ráda bych připojila pár postřehů, snad to nebude troufalost, ale osměluje mě vaše výzva ke spolupráci, tak to zkusím.
Ve druhé sloce v druhém řádku (na který mě přivedl Jakub) mě napadla varianta:

Tři černé kočky rozvalené na křeslech
Koukají po mně až se červenám
Já někdy mívám myšlenky dost pokleslé
Pozval jsem je ohřát dneska večer k nám

možná by to podpořilo ty "pokleslé myšleny".

Ve čtvrté sloce by mohlo být třeba:

Chtěl jsem jí popřát veleúspěšný lov
Chystal jsem se pronést tolik květnatých slov
Ale kočku více láká plná miska
Řek jsem jen

Jsou jen takové momentální neškodné nápady . Ještě mám jednu poznámku k tomuto verši:

A až je jarní vánek lehce učeše
Do života skáčou blázni naprostí

to je hezký obraz z toho filmu, který před očima vidím stejně jako Jakub, jen mi tam nesedí přítomný čas, po "až" bych čekala budoucí, ale to je asi už moc hnidopišské.

Uklidňuje mě vědomí, že si konečnou podobu textu určíte sám, ale lákalo mě být tak trošku u toho. Jinak bych chtěla využít této příležitosti a poděkovat vám za tuto dílnu.
Zdravím Vás
Próka

[Slávek Janoušek]

Díky za názory, pochvaly, výtky, připomínky. Moje vyjádření k tomu:
"Některé řádky možná nejsou z nejoriginálnějších.." - jasně, to jsem i rád, že tě to napadlo. Přímo jsem si stanovil, že musím použít ta nejbanálnější slova a že i když už jsou z nejopoužívanějších, obsah umějí poskládat i ten nejhlubší (viz debata Arnošt Fr. x Doky z přelomu října a listopadu, u které mě napadlo, že to musím někdy vyzkoušet).
"Někde mi trošku vadí slovosled.." - ve čtené verzi by asi ta slova musela být přehozena, ale při zpěvu je to "sám" před "jsem" zdůrazněno, je to expresivnější, což mám rád, navíc následuje "musel", tj. dvě "m" za sebou v každém případě, což se v rámci melodie lépe vysloví s krátkou slabikou před ("sám musel" tam jde obtížněji než "jsem musel").
"Koukají po mně až se červenám" - bohužel to červenání už cítím moc daleko od hranice toho varírování kočky - holky. U všech věcí, co jsou řečeny až do "stýskání" v refrénu, by to mělo platit, že člověk vlastně neví, na čem je, mluví-li se o kočkách nebo o holkách. U červenání (mám pocit) už je to příliš jednoznačné.
"Ale kočku více láká plná miska" - to je to stejné. Už je to příliš jednoznačné. Původní je mnohoznačnější: "Víc je když se podá plná miska" než "pronést tolik květnatých slov", to platí i na jakoukoli dobu - předhodit chleba a hry je víc než planě slibovat, to např. platí odedávna pro politiku.
A dokonce i u takového nedůležitého řádku "řek jsem jen", (měl jsem to tak původně) jsem to "jen" škrtl - protože to už každého napadne, když následuje pouze nečekané: "Mně se stýská" a změnil na: "a řek jsem". Dokonce mi tady nevadí ani příčestí minulé "řek" bez té příklonky -l.
V poslední sloce "mi tam nesedí přítomný čas ... čekala bych budoucí" - nesouhlasím. Protože to zase má mnohoznačnější vyznění. V zimě (v přítomném čase) říká kočkám: "Těším se, až jí řeknu: Ahoj, už jsi tady." Na jaře (v přítomném čase) říká kočkám opět: "Těším se, až jí řeknu: Ahoj, už jsi tady." Třetí sloka by byla o létě a také v přítomném čase. A na podzim ...

Takže jsem vlastně nevzal ani jednu věc. No jo. Ale určitě jsou stále možnosti, co tam udělat líp. Jak si to tak dva dny přehrávám, vím, že některá místa mají rezervy, ale zatím mě nic lepšího nenapadlo. Třeba ten řádek, kde to pocítil Kuba, ale "červenání" to nevyřešilo. I tak díky za přemýšlení nad textem. Někdy po mnoha hodinách dojde třeba jen k výměně jediného slova a posun je to značný.

[Lada]

Ahoj Slávku, hodně se mi to líbí. Asi nejvíc mě oslovuje ten prostý pozdrav na konci refrénu "Ahoj Kláro, tak jsi zpátky, to jsem rád..."

Čtvrtá sloka se mi ale zdá slabší než ty tři předchozí. Jen ti tak nadhodím jiný její začátek, jako že lov na jaře pokračuje:

Tři černé kočky rozvalené na střeše
před lovem chvíli jen tak lenoší (nebo: před dalším lovem jen tak...)
a než je jarní vánek lehce učeše
zas u jiných misek vrní rozkoší (tohle je špatné, asi by měly vrnět jinde třeba v náručí nebo v jiných křeslech, ale už nemám čas do teď domýšlet...)

Taky mě tam v refrénu zmátla ta plná miska, původně jsem to pochopila úplně jinak, než jak jsi to asi myslel (podle toho co tady vysvětluješ). A i teď mi to přijde trochu divné, asi bych tam udělala nějaký pocitový rozdíl v přístupu kočka/žena - tzn. třeba v druhém refrénu "Chystal jsem se pronést tolik květnatých slov / Ale co říct, když se čeká plná miska / Tak řek jsem / Mně se stýská...."

No.... i bez jakýchkoliv změn je to moc hezký text.

Ahoj, Lada

[Jarda Síbrt]

Ahoj Slávku,

jen takové drobné datialy, které mě ťukly přes nos. Ať už jde o kočky nebo holky, když je jich víc a jsou rozvalené, určitě by to mohlo být i po křeslech, což by vytvořilo malebnější rým a dokonce mi to v tom množném čísle a v té "rozvalenosti" připadá takové přirozenější.

Ještě, trochu mě na první čtení zatahala za uši slovní spojení "květnatých slov" a "lehce učeše", ale je to jen můj pocit. Asi bych si na to časem bez problémů zvykl, ale myslím, že by se dalo najít něco, co by tam sedlo víc.

V tom prvním případě mi to slovní spojení nepřijde ani banální, ani originální a to mě na tom, i když nevím přesně proč, nějak vadí.

U toho "lehce" mi zas asi vadí, že to slovo je takové obojetné a když si chci představit děj, tak tam nastane jakási rozpolcenost, zda je to ve významu "snadno" nebo spíš někam směrem k "jemně" či úplně jinak. Pro celkový děj není toto místo nějak podstatné, takže je mi jasné, že se rýpu v detailu na druhou... Nicméně si myslím, že s textem je to kolikrát jako s fotkou či obrazem - když je tam byť drobný rušivý prvek, odvádí to pozornost a zbytečně narušuje celek.

Jinak se mi ten text po několikerém přečtení líbí víc než napoprvé, a to bývá dobré znamení :)))

Plodný rok 2006 přeje Jarda.

[zimmerman]

zdravím všechny zúčastněné.

po křeslech je určitě lepší varianta.

soustředím-li se na výslovnost, přetěžké místo je nastraženo
v dikutovaném řádku: chystal jsem se pronést tolik květnatých slov; nesnadně se taky vyslovuje následující skupinka jéček:
a až je jarní vánek lehce učeše.

to jen k "poslechu čteného".

zimmerman.

[Kuba Horák]

mně se ten nápad Próky s červenáním docela líbí - ta asociace se ženami podle mě stejně napadne lidi až ke konci, né-li po dalších posleších (beru podle sebe -))

ty výslovnostní problémy asi padají, protože, jak jsem pochopil, už je k tomu hotová i melodie a v ní to pravděpodobně nevadí, bo to Slávek už zpívá (ale jinak je to pravda a ta poznámka je dobrá i pro kolonku - O psaní)

[Slávek Janoušek]

Ahoj, všem dalším děkuji za připomínky.
To Lada - V té čtvrté sloce jsem chtěl, aby se co nejmíň věcí změnilo, aby jen v jiném smyslu byla použita slova z prvních tří slok. A rozdílné musí být jen to "zima - jaro", takže tam to chce slova jako slunce, paprsky, jarní vánek - ty kočky by mohly v jarním slunci i lenošit, jak jsi navrhla, ale když mi zase přijde ten poslední řádek důležitý. A lov musí zůstat jen v refrénu, to už do sloky nesmí.
Pak "ale víc je když se podá plná miska" - ten význam, který jsem popsal, když jsem v tomto řádku odmítal slovo "kočka", už je z těch širších, ale jen jsem vysvětloval, že jsem raději, když to vyjádření je obecnější (v refrénu určitě). Jestli ho změnit v druhém refrénu na "ale co říct, když se čeká plná miska", to si musím ještě promyslet, ale nelíbí se mi tam to "říct" a "řek" tak brzy za sebou.

To Jarda Síbrt - "po křeslech" beru, je to lepší, jak připojuje i Zimmerman.
Slovní spojení "květnatých slov" a "lehce učeše" - lepší slova mě nenapadla, ale tahle mi nijak nevadí. Když je hlavní slogan "Ahoj Kláro", tak tohle je dost nad tím, ne?":)) U toho "lehce učeše" je i celkem jedno, jestli Tě významově napadne "snadno" nebo spíš "jemně učeše". Ale neříkám, že by se nenašlo štěpnější slovo - jen zatím nepřišlo.
Jinak též přeju dobrý rok 2006, aby to "chodilo".

To Zimmerman - výslovnost "pronést tolik květnatých slov". Mezi prvními dvěma slovy je osminka pauzy, mezi druhým a třetím jen malá mezera, ale vysloví se zřetelně obě "k" a hezky to rytmicky poskočí a vlastně to udělá ozdobu. U "j" v dalším řádku rovněž problém není. Rytmicky trochu zápasím jen s úseky v lichých řádcích slok ("hopsající", "hodil šipku" atd.), kdy jsem si vymyslel šestnáctinky, takže si tam musím ve zpěvu trochu zavlát za rytmem, ale jde to. To už jsou takové drobné vymyšlenosti (rytmus jakoby poskočí a přitom se zpívá slovo "hopsající").

To Jakub Horák - "červenání" neberu, popsal jsem výše. Jinak máš pravdu - s výslovností problém není, jsou spíš jinde - v těch významech slov, tam jsou ještě rezervy. Netuším však, zda to půjde nějak zásadně měnit, už mi to sedá takhle, "po křeslech" nebude problém, se změnami celých řádků už asi jo. Nicméně mě zaujalo slovo "náruč", co napadlo Ladu (to jsem výše zapomněl říct), ta by se hergot hodila (teda ta náruč:) někam do druhé či třetí sloky, ale zatím jsem všechny pokusy zavrhl.

[hub in]

Já se s dovolením také zamontuju do vaší debaty. Vyzvednu to, co se nejvíc líbí mně. Oslovila mě šipka hozená z rozběhu do sněhu (parádní a originální) a nejvíc asi dvakrát opakované ... mně se stýská...
A to z toho důvodu, že se kolikrát snažím vyjádřit nějaký pocit pomocí různých přirovnání a oklik, že přitom úplně zapomenu na to nejjednodušší, nejvýstižné a citově nejsilné sdělení.
K dalším věcem se už ostatní vyjádřili. Co se týká tématu kočka - žena, objevuje se poměrně často a mám-li být upřímný, nepřekvapilo mě.
Ahoj.

[Arnošt Frauenberg]

Ahoj, myslím, že vše bylo řečeno, ani se mi nechce se v tom textu šťourat .... za prvé je myslím hotový, nějaké jemné niance by samozřejmě každý udělal po svém, ale to jsou pro text nepodstatné změny, takže nemá smysl o nich psát, za druhé je ten text docela osobní a je to z něj cítit a já myslím, že nějaké vlivy zvenčí by tam byly cítit také, ale negativně. Já mám tyhle osobní výpovědi rád, je v tom taková upřímnost ... Jinak bych se dost ztotožnil s tím co píše hub in, zejména šipka z rozběhu, ta je skvělá .... snad jen /Pozval jsem je ohřát dneska večer k nám/, mi přišlo na první počtení takové.... no je jasné, že ty kočky, ale mně to nejdřív přišlo jako že, ohřát je, nebo ohřát se, ohřát něco, cokoli .... je to blbost, jen to na mě zapůsobilo, jakoby se tam to se už nevešlo .... vždyť to říkám, že nemá cenu se v tom hrabat. Je to pěkné a jasné a hlavně hotové!

[Slávek Janoušek]

To hub in: Díky. Konkrétně u varírování na téma kočky - holky mi ani nešlo o to, aby to bylo originální, na to je to příliš opoužívané, spíš aby to bylo nejednoznačné a trochu nejasné, dokud se to později vlastně definitivně nepřizná, že jde o kočky čtyřnohé. Proto se mi zalíbil ten motiv náruče, který zmínila Lada, protože i kočky i holky se berou do náruče. Ale zatím nevím, jestli se mi to tam v rámci 2. či 3. sloky podaří dostat.

To Arnošt: Taky dík. Osobní to sice je, ale kdo nezná souvislosti, může si myslet, že zcela obecně soupeřím s písní o Kláře od Chinaski. (A kdoví, jestli to tak trochu není, že?:)) Ten problém se slovesem "ohřát" bez zvratného "se" je přesně o tom, co píšeš - už se to tam nevešlo. Resp. ono by se vešlo, ale žádná verze, která mě napadla, se mi nelíbí. Jestli to právě není to místo na tu Ladinu "náruč"?

A ještě mi došlo, když dám "po křeslech", musí následovat ještě jedna změna: "koukají na mě", páč dvě "po" by asi nebylo dobré. Co?

[Denny]

Čistě technické dvě poznámky - do sněhu fakt může skočit jen pitomec, já to teď na Silvestra zkoušel přímým rozběhem ze sauny a jako dobrej nápad se to zdá asi tak tři sekundy. A ta druhá - kočku mám, Terezu a to je taková bestie, to si neumíte představit. Kouká po mě furt. Koukala po mě i když byla Andrejka pryč a jediný, o co jí vždycky šlo, bylo žrádlo nebo drbání. Když je milá pryč je kočka ale přes všechna negativa dobrý způsob odreagování.

A ještě mě napadlo, pokud si to zvizualizuju - tři slečny, rozvalený na křeslech a koukají se po mě, co jim dám - to by šlo taky chápat, že jako už chtějí zaplatit Čímž se přesouváme do jiné roviny. Kočky by nekoukaly, ty by buď spaly, nebo drápaly na lednici

A ty kočky jsou černý? Výborně, sociální podtext národnostních menšin

Doufám, že v Lísce bude píseň k slyšení a hromadnému hulákání.