Tiché bolesti
Jako slunce po setmění
jako marné lásky chtění
jako hnízdo na zem spadlé
jako květy dávno zvadlé
je to co se uvnitř děje,
to co svírá, to co zlé je.
Jako jitro uplakané
jako slza která kane
jak v popelu zrnko máku
jako strach ze svého strachu
Jako cesta na nádraží
jak loučení na zápraží
jako tóny písně tklivé
jako štěstí pomíjivé
je to co se uvnitř děje
to co svírá, to co zlé je.