Kde jako ptáci cítíváme křídla
Dva závoje řas
řeka slz kterou nepřebrodíš
může za to čas
že ve dne spíš v noci se bojíš
Opřena o stěnu s očima zavřenýma
s pocitem odcizení svého vlastního těla
asi si hraju na anděla a bolí mě tam
kde jako ptáci cítíváme křídla
Rty jako šťáva z malin
hluboké oči v zapomnění
tvé srdce je temný splín
víra zůstává a není
Opřena o stěnu s očima zavřenýma
s pocitem odcizení svého vlastního těla
asi si hraju na anděla a bolí mě tam
kde jako ptáci cítíváme křídla