MĚSÍC A HVĚZDY
Jsme dvě hvězdy hledající k sobě cestu
jen Měsíc pořád čeká na nevěstu
sám a prokletý
bloudí hledá teď jako před lety
a sám předem ví, že lásku prohrál
ten osamělých poutí věčný král
Jsme dvě tiché hvězdy na oběžní dráze
co dusí se svým teplem ve tmě a mraze
hledajíce dotek
hledajíce utonutý smutek
a hledíme do světů oběžnic
jako Měsíc, co ví, že nemá nic
Já nechci Měsícem se stát
nevyhrávat a přece hrát
pořád jen čekat na návrat
a nadějí milencům lhát...
A stejně vím, že i prohra se někdy otočí
když chodím a Měsíci hledím do očí
s Nebem smířenému
a přece mám z tebe trému
já sám letím tvé hvězdě naproti
než si Země další pouť odkroutí
Já nechci Měsícem se stát
nevyhrávat, a přece hrát
pořád jen čekat na návrat
a nadějí milencům lhát...
Jsme dvě hvězdy co se jednou jistě srazí
už teď se z toho mé tiché nebe mrazí...
_____________________________________________________________
Copyright: Scott van Gott 2004-02-01
12.–14. 4. Jarní živá textová dílna v Hořicích u Blanska
Zápis do tabulky účasti ve fóru
Zápis do tabulky účasti ve fóru
Měsíc a hvězdy
-
- Příspěvky: 1903
- Registrován: 12. 12. 2003, 20:54
- Bydliště: Na výsluní 1362, Nový Bor, 473 01
jeden pohled
Nuž, je to pěkné. Jestli bych měl poukázat na konkrétní verše, které bys dokázala napsat ještě líp, pak bych asi hodil šipku na " Ten osamělých poutí věčný král" , možná " A nadějí milencům lhát" , i když to je hodně subjektivní pocit. U toho prvního řádku (Ten osamělý...) tam ten konec neštimuje, pro mě, úplně zvukově s tím veršem, ke kterému se váže - prohrál x král je trochu jiné než třeba hrál x král. Alespoň tady mě to, ukradenými slovy řečeno (pardon V.M.), šustí.
Potom mi jazykově trochu hapruje ten rým z konce " Už teď se z toho mé tiché nebe mrazí" Tam by to pro mě bylo logičtější buď - Už teď mě z toho, mé tiché nebe, mrazí nebo spíš Už teď tě z toho mé tiché nebe mrazí - to jsem moc nepochopil - myslím jazykově, myšlenkově jo (doufám:)
Jinak se mi vůbec na těch textech líbí, že se nebojíš být nová a "drzá", to třeba já jsem kolikrát tak uhlazený, až to ten "delete" nebo koš potom musí rozpalovat. Drzost, která má poetiku, to je to cenné - teda mimojiné. Jednou mi napsal Vlasta Redl - je to pěkně napsáno, kdyby to tak bylo konkrétnější, drzejší...Nač tahat řádky, což už tu byly a když už, tak ať to má styl a třeba nový význam. I když v konečném důsledku u písně záleží strašně moc na interpretaci. Tuhle jsem slyšel Richarda Krajča, který říkal : "Když zazpívá Mám tě rád Filip Topol, přeběhne mi mráz po zádech - Když to samé udělají HOlki, jde na mě průjem". Zdá se mi, že to vystihl.
Jinak se i na tomto textu dá ta forma ještě vypilovat, aby to bylo pro zhudebnění jednoduší. To jen aby se tu moc nechválilo:)
Potom mi jazykově trochu hapruje ten rým z konce " Už teď se z toho mé tiché nebe mrazí" Tam by to pro mě bylo logičtější buď - Už teď mě z toho, mé tiché nebe, mrazí nebo spíš Už teď tě z toho mé tiché nebe mrazí - to jsem moc nepochopil - myslím jazykově, myšlenkově jo (doufám:)
Jinak se mi vůbec na těch textech líbí, že se nebojíš být nová a "drzá", to třeba já jsem kolikrát tak uhlazený, až to ten "delete" nebo koš potom musí rozpalovat. Drzost, která má poetiku, to je to cenné - teda mimojiné. Jednou mi napsal Vlasta Redl - je to pěkně napsáno, kdyby to tak bylo konkrétnější, drzejší...Nač tahat řádky, což už tu byly a když už, tak ať to má styl a třeba nový význam. I když v konečném důsledku u písně záleží strašně moc na interpretaci. Tuhle jsem slyšel Richarda Krajča, který říkal : "Když zazpívá Mám tě rád Filip Topol, přeběhne mi mráz po zádech - Když to samé udělají HOlki, jde na mě průjem". Zdá se mi, že to vystihl.
Jinak se i na tomto textu dá ta forma ještě vypilovat, aby to bylo pro zhudebnění jednoduší. To jen aby se tu moc nechválilo:)