Jak velkou bolístku
nesu Tě na lístku
růže,
kde se ten nápad vzal,
že nám to klapat dál
může.
Jak velkou bolístku
nesu Tě na lístku
suchém,
bít se už nehodlám,
letíme každý sám
vzduchem.
Svou velkou bolístku
do lístku čtyřlístku
vkládám,
láska je potvůrka,
houba muchomůrka,
tak strádám.
Bolístka
Zajímavé...nikdy bych nevěřil, že se mi takový styl textu bude líbit. Ale je to takové opravdové, dokonce velmi rytmické, taky prosté- jasné. Je z toho cítit, že to tak cítíš. Byl jsem nedávno na stránkách Ž. Kabelkové a to, co jsem vtěch textech četl, mě opravdové(myšleno:to co říkáš taky tak myslíš a věříš tomu) nepřipadalo, tvůj text by mezi jejími jasně vyhrál, ale to jen tak na okraj. Snad jen výtka k poslední 3 řádkům první sloky(myslím, že by stejnou věc šlo vyjádřit jinak,lépe a přitom zachovat podstatu, ale poradit nemůžu, protože mám úplně jiné pocity, myšlenky stavy a taky píšu jinak ). Nicméně prostě ti to věřím.
Reakce na příspěvek
Díky, potěšilo mě to .
Jiné vyjádření těch tří řádků jsem nehledala, jednak nerada sahám do textu, který mě napadne rychle celý najednou, a jednak se mi to tam takhle líbí. Ale každý to cítí jinak, proč ne.
Jiné vyjádření těch tří řádků jsem nehledala, jednak nerada sahám do textu, který mě napadne rychle celý najednou, a jednak se mi to tam takhle líbí. Ale každý to cítí jinak, proč ne.