Čaj z malin a krev
co z nás vysály
každý ráno pijem
ten plevel nasládlý
A k tomu jíme
svoje sny rozbitý
ty který vídáme
u jinejch prožitý
Maliny jsou plevelem
co námi prorůstá
stále více bez boje
plevel nás ovládá
I ty jej v sobě máš
chvíle u zrcadla
a zrůdu poznáváš
troska cti povadlá
Až to všechno skončí
budem lidi plevelu
I já jednou zjistím
že níž klesnout nemohu
Krutý úsměv dravců
bude vrchol lidskosti
kruté tváře psanců
na dně temné propasti
12.–14. 4. Jarní živá textová dílna v Hořicích u Blanska
Zápis do tabulky účasti ve fóru
Zápis do tabulky účasti ve fóru