Touha vzlétnout
Toužím být jak Ikaros
na nebeském oři,
přejít pomyslný most,
všechny míty sbořit.
Svobodně jen proplouvat,
dívat se na mraky,
od všeho se odpoutat,
nevracet se zpátky.
Sledovat to hemžení,
jen tak z hora smát se,
pustit všechno trápení,
na nebeské bárce.
Žít pro každý okamžik,
ve stavu beztíže,
a neslyšet žádný křik,
nevnímat potíže.
Chci sám dýchat bez zábran,
pozorujíc ptactvo,
plout s Pegasem jen tak sám,
nemít žádné šatstvo.
Slunci svoje ahoj dát,
hlubokým úklonem,
prostě se teď zastavit,
i s moderním shonem.
Vychutnávat klid a mír,
s tou nebeskou poutí,
Pohlédnout na vzdušný výr,
jak se nebem kroutí.
Nemohu však bohužel,
neb mám nohy špatné,
i kdybych sebevíc chtěl,
není to nic platné.
