Stránka 1 z 1

Dušičková

Napsal: 2. 11. 2016, 22:25
od Veronika
Pšt, pusy na klíček,
jak nitra starých skříní.
Přišel čas dušiček
a vykrojených dýní.

Sůl sypu do slánky
a čerstvý chleba krájím;
víš, čekám krajánky,
co znají cestu k bájím.

Ztratím se v příbězích,
sebraných napříč zemí.
V nich něha vítězí.
Ne, prosím, nesměj se mi.

Zmíníš se, jenom tak,
řečí, co jak med teče,
že žádnej panelák
nevpustí vypravěče.

Snad dávno vymřeli,
bez krbů, bez světniček.
Né, chyba, příteli,
jen to zkus, pusu, klíček…

… a duši otevřít,
tou dneska poslouchá se.
Ti, co už našli klid
nám špitaj o té kráse.

Re: Dušičková

Napsal: 4. 11. 2016, 11:02
od Daniela
Pěkné jako vždy :-)
Trochu mi v té atmosféře a toku slov drhnou výrazy žádnej a špitaj, hlasovala bych pro nějaké učesání.

.... a na vánoční dílnu se náhodou nechystáte, paní Colombová?

Re: Dušičková

Napsal: 9. 11. 2016, 19:54
od Veronika
Ale kdepak, žádná paní Colombová, jenom velmi zaměstnaný introvert :-) Děkuju za komentář, o tom učesání zkusím popřemýšlet.

Re: Dušičková

Napsal: 5. 12. 2018, 18:55
od tapkamuurd
Krásný večer Veroniko.
Zase to krásné pohlazení na duši.Vždycky mĕ udiví jak krásnĕ je možno
poskládat prostá slova.Dĕkuju za ten pocit.Kéž by se mi to taky nĕkdy povedlo.Bronĕk.