Houpity hou

Texty, které se zhudebněním nepočítají

Houpity hou

Příspěvekod Veronika » 18. 8. 2017, 18:54

Houpity, houpity, houpity hou,
kdopak je ukrytý pod černou tmou?
Čí je hlas znavený a přec hebký,
co zlé sny odhání od kolébky?

Stužkou si spoutala pramen vlasů
a cosi vábí ji na terasu.
Než dá hřát na kamna láhev mlíčka,
nocí se rozhlíží po sudičkách.

Však přijdou. Silná je víra její.
Jen ruce stařecké už se chvějí,
když potom z kolébky, někdy k ránu,
zvedají děťátko z porcelánu.

Houpity, houpity, houpity hou,
uspává dcerušku oplakanou.
Houpity, houpity, semka a tam,
nemysli, že někdy zapomínám.
Veronika
 
Příspěvky: 78
Registrován: 10. 3. 2015, 22:41
Bydliště: Neratovice
antispam: Ne

Zpět na Básně

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron