Mé jméno se však nedozvíš

[Jakub Fišer]

Tvá hruď
-hladina řek
lehce se vzdouvá
do rytmu povzdechů
a pluješ na svých snech
jen do vlasů oděná
do barvy světlých ořechů
paprsky luny hlazená – spíš
mé jméno se však nedozvíš

Tvá ňadra
-koráby korzárů
v oku delfína
v odstínu stožárů
jemná sladkost vína
co nevím jak chutná
miluji tvé oči
když jsi smutná
a 7:15 ještě sníš
mé jméno se však nedozvíš *

[kuba horák]

Pěkná báseň. Na první přečtení se mi zalíbilo to, jak jsi tam tím posledním řádkem vsunul určité tajemství...paprsky luny hlazená mi tam nějak neštimuje, jakoby ten řádek byl moc sladký, a trošku mě tam ruší ten časový údaj

[Jakub Fišer]

Ahoj kuba, no s tou přílišnou sladkostí asi nejsi první kdo mi to říká, a to nemyslim jen tenhle řádek, ale vůbec. Někdy se mi stává. co se týče toho 7:15, tak mi to přijde jako dobrej fór. Děkuju a měj se