Jak bylo + poohlédnutí nad účastníky zájezdu

Málem už se natáčelo... tak příště

Jak bylo + poohlédnutí nad účastníky zájezdu

Příspěvekod Kuba Horák » 3. 10. 2006, 02:02

I třetí cesta do Kdanic stála, troufám si napsat, za to. Ačkoli téměř žádný nováček nevyslyšel mnohé výzvy a na sraz se krom dvou sličných žen (Gába a Maruška), jejichž hlavní motivací pro účast prý nebyla textařina, ale shledání se zajímavými osobnostmi české textařské populární scény (chápu, jsem už přeci jen znám a ke všemu i přes absenci vlasů stále štramák), jsme se sjeli tak nějak po staru (píšu-li sjeli, nemám tím na mysli ani čtyřdenní deliriiní stav Arnošta Aleše Frauenberga, ani třídenní alkoholickou psychózu Michaela Kosmonauta Šimíčka - zde by se pravděpodobně jednalo rovněž o záležitost čtyř dnů, ale MKŠ se slovy "něco ve mně zlomilo se" AAF zbaběle utekl a svůj sedmdesátý druhý kalíšek odmítl). Píšu-li po staru, mám tím na mysli tyto existence:

Slávek Janoušek - starý knírek, stará vypravěčská dovednost, staré výmluvy proč nehraje své nejhezčí písně, nový ZPĚVNÍK, v pátek večer se ihned po příjezdu snažil vyrovnat se svou střízlivostí, to se mu kolem páté hodiny ranní podařilo, načež se odebral do svého VIP s televizí, sprchou a letištěm, jež předčilo starou vanu ostatních (stav tohoto pokoje byl nesrovnatelný s podmínkami ostatních ložnic, mnozí členové dílny začali ještě ten den cvičit na kytary, koulet očima a přestali se holit pod nosem...) Z Kdanic si odvezl nový song. Pravděpodobně ho nebude hrát.

Denny - nová váha, 4500 výtisků knihy Mořičvíl, bude se ženit v květnu a nevěří tomu, že to přinese smůlu, protože, cituji: dneska máme ústřední topení

Lucka Gritzová - nová láska, starý klid, stále organizuje exklusivní koncerty v Žilově u Plzně

Gábina - nová blondýna s intelektem černovlásky, zatím nekonfliktní (bohužel)

Radek - stará Olomouc, návrat po roce, při zpáteční cestě se jal stopovat v dešti, o jeho návratu se doposud neví

Maruška - nová tvář, budoucí pedagožka, blondýna s intelektem brunety, 90-60-90, zatím bez textařských ambicí

Arnošt Aleš Frauenberg - ač v Kdanicích poprvé výrazně familiérní, vůbec ne blondýn, 120-150-12, textařské ambice neúměrné možnostem, pravděpodobně alkoholik, Aleš, 122, nevhodný jako odvozce na nádraží, často viděn v závěsu s MKŠ, lichotkami směrovanými SJ se snaží prodrat na české folkové nebe (folkové nebe=recenze na folktimu s více než pěti pochvalnými reakcemi, foto + rozhovor v časopisu FC, pochvala od Juppa s příslibem možného hraní na jednom z letních megafestivalů v rozmezí deseti let, poplácání zad od jednoho z předních českých písničkářů, pochování od JMB,...) dluží vysvětlení příhod "ovce versus srnec" + "45 minut dobývání se.."

Lenka Tichotová - klidná síla, takřka zapomenutá předsetkyně sdružení Koule, prosazuje nudismus, letos místy nezvykle podzimní, máme jí rádi

Lucka Minaříková - jmenuje se Sojková, ale nechce, aby se to vědělo, byla unavená, manžel si jí vyzvedl v neděli k obědu

Jarda Síbrt - vyvrátil pověst akutního řemeslníka, je pomalý, hodí sloku a číhá na cizí text, sám lže, že má jen fragmenty a na požádání je není schopen přečíst, ačkoli se o něm ví, že číst se již minulý rok naučil. Zřejmě kradenými melodiemi si snažil podmanit dav.

Jarka Týnková - stále nepije a nestýská se jí, lidi jako AAF a MKŠ jí pravděpodobně brzy začnou být vzdálenými, ve svých vypracovaných úkolech měla narozdíl od AAF a MKŠ hezká místa, opálená z Řecka

***** - narozdíl od AAF a MKŠ velmi decentní, klidný, usměvavý a pozitivní

Lada H - za alkohol zahrála prvně na kytaru, AAF a někteří další si ji oblíbili, rozjařená, smutná, manipulující, pravděpodobně alkoholička, nejde ji kulečník, nevešla se do autobusu, zapomíná

Michal Kosmonaut Šimíček - v nicotných chvílích střízlivosti se projevoval jako provokatér (Matesi, co je ti...) v těch druhých jako písničkář, za snahu byl co chvíli odměněn pochvalnými frázemi, propagátor out-doorového oblečení, někdy vidí Hindy, pravděpodobně alkoholik, často viděn v závěsu s AAF

Michal Vaněk - nehodnocen, na trávníku strávil pouze několik minut, podle zákulisních informací se cítí být na jiné úrovni ve srovnání s ostatními členy, blízké okolí říká, že jej kazí sláva, ten ale o ničem neví

Tomáš Kamadeva Jára Krchov (webmaster AAF a SJ) - neprojevoval se, čímž připomínal obsah webových stránek a písní AAF

Martin Mrca Holan - zřejmě poslední návštěvu fóra v Kdanicích odbyl jakožto organizátor péčí výrazně přesahující hranice slušnosti, po pensionu - dá-li se tak ten brloh s bazénem (4 x 5 metrů a vodou sotva nad 30°C) nazvat - chodil takřka výhradně v montérkách, stále nabádal AAF, MKŠ a další násosy ke zvýšení tempa požívání, zřejmě pro vlastní intimní potřebu byl co chvíli viděn s kamerou ( a to i na břehu zmiňované vany - pro hosty nazvané bazénem) a donáška stravy i tekutin mu často trvala i několik desítek vteřin, snažil se co chvíli zavděčit tím, že předstíral dojetí nad setkáním s "přáteli", finta se švédskými stoly byla rovněž průhledná, když už si nevěděl rady, odvrátil hromadný odjezd na Bábinku vpuštěním dříve zakázaných koček a později, což už bylo opravdu příliš, také své, jen pro zmiňované účely vzbuzené, dcerky Adélky (tříleté dítě bude sotva ve 23,00 dobrovolně tančit na stole a zpívat) Pravděpodobně žije ještě v tomto čase v domnění, že se do Kdanic budeme i nadále vracet

Petra Holanová - místo toho, aby se za manžela styděla, ve výše pojmenovaných činnostech pomáhala, ti dva se zřejmě hledali až...

otec Petry Holanové- nehodnocen, na trávníku strávil pouze několik minut, bylo cítit, že se zacházením s hosty není spokojen, ale nenašel odvahu patrné nedostatky personálu vytknout

Adéla Holanová - svou roli roztomilého dítěte zvládala statečně, mnohé novorozeně by v podobném prostředí plakalo, ona pouze mučila kočky, máme jí rádi

Jaroslav Samson Lenk - dobře utajený host, dostavil se až v čase, kdy v pensionu zůstala jen smetánka a AAF, do 1,9 litru bílého filosof nečekaných rozměrů, bavič, tramp, nadšený z tvorby M. Vaňka a bohužel také AAF (zde nepochopeno), od 1,9 litru bílého filosof nečekaně nečekaných rozměrů, chrápající zviřátko - po čtyřech hodinách spánku optimista nečekaných rozměrů, bavič, tramp, nadšený z tvorby M. Vaňka, K. Plíhala a bohužel také AAF (zde ani napodruhé nepochopeno)

Jakub Horák - podle mnohých selský synek, jehož hlavní životní motivací je zmocnění se výsledku práce všech lidí ve svém okolí, především norských kupců, kteří ještě mají poctivé a celkem čestné jednání a smýšlení. Jakub je jakoby jedovatou, nenasytnou a bezohlednou houbou, která se lačně přissává na cizí živný organizmus a ničí jej....
Další info: v Kdanicích kazatelem AAF pokřtěný na "Siemens A 70, občanský průkaz, karta Z, VZP, techický průkaz od vozu VW Golf, apod..."
Na dílnu přijel s vidinou sexuálního dobrodružství a odjížděl s reálným obrazem zamlženého displeje nefunkčního telefonu, v jehož skle se co chvíli objevoval špatně ukrývaný úsměv AAF, MKŠ, MMH, JS, SJ, LM, LG, LT, MV, JT, **, LH, PH, AH, G, M, R, TKJK, D apod.
Z Kdanic si odvesl mimojiné přívlastky anti-122, opomenutý, debil apod.


p. s. Mrcovi a všem Holanům vůbec velký dík za další krásnou akci. Věřím v sedmou dílnu směrovanou do Kdanic, které se nám stávají místem trvalého odpočinku
Naposledy upravil Kuba Horák dne 5. 10. 2006, 22:18, celkově upraveno 1
Kuba Horák
 
Příspěvky: 1902
Registrován: 12. 12. 2003, 21:54
Bydliště: Na výsluní 1362, Nový Bor, 473 01

Příspěvekod Návštěvník » 4. 10. 2006, 11:36

Pro Kubu: kam zmizel Dennyho příspěvek? Že Tobě vadilo, že to měl delší?!? Jinak doufám, že si tyto příspěvky popisující průběh tohoto víkendu nepřečte někdo z ochránců zvířat nebo ze sociálky, aby nám nebyla odebrána Adélka...
Všem ostatním: vždycky jsem si říkal, že Textová dílna je jednou z nejhezčích akcí, které se u nás konají. Omlouvám se, protože ta akce není jednou z nejhezčích, ale jednoznačně a bezkonkurenčně nejhezčí!!! Už v pondělí jsem se začal těšit na tu 7. za rok. Tu 6. Vám prominu, jeďte si odpočinout na Bábinku, třeba za Vámi přijedu, kdyby si tamní obsluha s něčím nevěděla rady :D
Pro Slávka: dík za vše, co děláš pro textovou dílnu a lidi kolem ní
Pro Samsona: dík za skvělý večer (vlastně noc) z Ne na Po
Pro Arnošta: pozdravuj Aleše
Pro Aleše: pozdravuj Arnošta
Pro ochránce zvířat a soc.pracovnice: nic z výše uvedeného se nezkládá na pravdě! O tom, co dělala Adélka ve 23,00 nic nevím, protože jsem spal na baru. Jo a ty koťata si o to koledovala...
Návštěvník
 

Příspěvekod Návštěvník » 4. 10. 2006, 11:38

asi jste poznali, že jsem to psal já, Mrca. Nějak se mně nadaří přihlásit.
Návštěvník
 

Příspěvekod Lada » 4. 10. 2006, 11:46

Mrco, raději nejen pro sociálku, ale pro VŠECHNY: nic z výše uvedeného se nezakládá na pravdě. Zejména pak netuším, proč se v souvislosti s mou osobu hned dvakrát vyskytuje slovo „alkohol“. Selský synek Jakub je holt tak trochu asketa (nepije, nejí maso, nekouří a vůbec se dobrovolně vzdává jakýchkoliv tělesných požitků :-)), který je schopen za pravděpodobný alkoholismus označit i pojídání rumových pralinek… A kterého jsem – mimochodem - porazila v kulečníku.
Dílna byla skvělá.
Ahoj, Lada
Lada
 
Příspěvky: 562
Registrován: 8. 6. 2004, 15:16

Příspěvekod Návštěvník » 4. 10. 2006, 11:59

Souhlasím s Tebou Lado. Ostatně jsem kvůli tomu Kubovi volal, ale je furt nedostupný... Nevíte někdo, jestli nemá náhodou Kuba nové číslo ?!?
Mrca
Návštěvník
 

rea

Příspěvekod Kuba Horák » 4. 10. 2006, 13:20

Věděl jsem, že se budete hájit. Hlavně u Lady mě to nepřekvapuje, ale přečetl jsem dost knih o alkoholismu na to, abych se podobným reakcím zasmál...chacha. A Dennyho příspěvek, který jsem si v průběhu četby i po ní velmi oblíbil, zmizel aniž bych to chtěl já...inu, víte jak dopadl Jan Hus se svou pravdou.

p.s. telefon mi nejde, křtil jsem naposled, Mrca má štěstí, že má o metrák víc a s Cácorkou, která akci vymyslela a nedostavila se, si to pak vyřídím

p.p.s. Ladě: zas až takový asketa nejsem, kdy neni Kosmo doma?
Kuba Horák
 
Příspěvky: 1902
Registrován: 12. 12. 2003, 21:54
Bydliště: Na výsluní 1362, Nový Bor, 473 01

Jak to bylo doopravdy

Příspěvekod DENNY - NEWMAN » 4. 10. 2006, 16:13

Letos jedeme jen ve dvou - Lucka Gritzová a já, zbytek tradiční výpravy má důležitější plány. Andrejka marodí, Cácorka tvrdí, že taky, náčelníci slaví prckovi narozeniny, Marta má taky něco na práci. Oslovil jsem Gabušu, aby nás bylo víc, budeme ji nabírat v Praze. Lucka přijela s Favoritem. Snažím se neofrňovat. Lucka se snaží dělat, že to není Favorit. Vracíme se jen jednou, nemám spacák. Na dálnici se nám podařilo dosáhnou rychlosti 130 km/h, víc už to prostě nejde. Lucka se tiše modlí. tvrdí, že takhle rychle ještě nikdy nejela. Prý ani netušila, že to jde. Ani já ne. Na Zličíně čekáma na Gabušu jen 15 minut, to není tak zlé, obvykle to trvá mnohem déle. Nakupujeme potraviny v Metropoli, holky tam prostě musí. V košíku je jeden polysterenový chleba pro Gábinu, dobrá voda pro Lucku a asi tuna masa, cikrovinek a chlastu pro mě. Gabuša si jde koupit kartáček na zuby. Trvá to jen 20 minut, to je ještě dobré, naštěstí měly jen 130 druhů. Prahu jsme projeli celkem bez problémů, dálnici do Boleslavi taky. Pak se před námi objevil ichtil v Oktávii a jel normovanou rychlostí 40 km/h až do Sobotky. Použil jsem spoustu nových, většinou vynalézavě inovativních slov, většinou na základě vaginálních orgánů. Sobotka, v penzionu je tma. Gabuše se ptá, jestli to není blbý, když jí nikdo nezná. Vždycky se někdo zeptá. Uvnitř je přeci jen živo. Tichotka si v depresi v koutku brnká na kytaru teskné melodie, Mrca se kření za barem a u stolu se slovně napadají nejvýraznější aktéři víkendu - Horák a Frauenberg. V pozadí Jarda Síbrt dělá, že neumí na kytaru a v prostoru se rozprostírá Kosmonaut s Ladou, ve snaze nedotknout se ani náhodně. Jednou je stejně přistihnu. Všichni vypadají, jako by měli kocovinu, nejvíc Arnošt. Někdo přinesl děsivou elektronickou pípací a blikací věc, která vydává strašidelné zvuky a neustále křicí Zatáhni! Zmačkni! Otoč! Bojím se. Skoro všichni mě říkají, že se Andrejka od minule dost změnila a že ji skoro nepoznali. Blbečkové. Trpělivě vysvětlujiu, že je Andrejka doma a Gabuša je jen má kamarádka. Hlavně Arnošt si to nechává několikrát zopakovat.
Okolo půlnoci přijíždí Slávek a během několika minut dohání alkoholický deficit, takže už za malou chvíli se mu lesknou oči a chová se roztomile. Ostatní mu nemáme co vyčítat. Je představený nový, dlouho a toužebně očekávaný Slávkův zpěvník. Arnošt horečnatě listuje a když najde stranu 122, vítězoslavně se podívá na Kubu. Ano, je to tak, Arnoštovo jméno je uvedeno hned pod tím Slávkovým a je oznčen jako spoluautor. Kuba tvrdí, že jestli Arnošt něco má, tak hovno s jednou slokou. Arnošt se zatvrzuje a věnuje svoji pozornost především četbě nábožných textů. Tvrdí všem, že si musí odbýt svých 15 minut. Kdoví, co tím myslel. Nábožné texty nějakou tu chvíli neví, jak na to reagovat. Spát jdu okolo čtvrté, ješte dlouho po tom se zdola ozývá veselý ryk a hudba.

K ránu začali jezdit traktory. Jarda Síbrt, který se mnou spí na terase tvrdí, že vesnicí je vedená přistávací dráha pro tyto kosmické stroje, po které se rozjíždějí, či na ní přistávají s horninami z některých středně vzdálených planet. Když nejezdí traktory, malá Adélka zkoumá, jaké zvuky vydávají koťata, když se drží za ocas a točí se s nimi ve vzduchu. V jednu chvíli se podařilo, že nepřistával traktor a současně se žádné vřeštící kotě nepokoušelo odstartovat. Ticho? Kdepak, přijel Ford Transit plný vděčných hostů, kteří začali majitelům penzionu vděčně líbat ruce, jak to u nich bylo skvělé. Mrca pak trvdil, že je nezná.

Nechápu proč, ale když se konečně větší část osazenstva vzbudila (vyjma Aleše a Slávka, největších to kaličů předchozího večera), dostal někdo ten šílený nápad jít se projít po okolí. Jako by tam bylo něco zajímavého. Jen samá pole, Český ráj, Kost, romantické údolí s potůčky a hysterickými srnkami... prostě nuda, nuda, šeď, šeď. Neváhal jsem si přiznat, že když tu nemám Andrejku, nemám jediný důvod se tohoto prostopášného výletu do nikam účastnit a raději jsem si otevřel laptom a psal html kód. Když to teď po sobě čtu, už mě to tak geniální nepřijde. První se z výpravy vrátila Gabuša, a to přibližně za 15 minut. Jako důvod uvedla fakt, že na poli je bahno a ona na to nemá boty. Slutečně, lodičky nebyly přímo nejvodnější pro pohyb severočeským zvlněným terénem. Pak přijel Mrcův otec/tchán a strhla se bouřlivá diskuze, jejíž téma mi sice uniklo, ale většina jejích protagonistů zastávala svá stanoviska velice rázně. Asi šlo o nějaké pozemky, či co. Před penzionem mezitím probíhala diskuze o zkorumpovaném prostředí a alkoholu na festivalu Zahrada, kde měl hlavní slovo Jarda Síbrt. Ostatní zřejmě jen chápavě přikyvovali. I já to chápal. Kdybych se na zahradu snažil už léta dostat a zase by se mi to nepodařilo, taky by mě to nasralo. Návrat ostatních, čas zavřít počítačí stroj a slézt z teras mezi prostý lid, prý se bude tvořit.

I letos nastala klasická situace, kdy jsme se nejprve nemohli sejít v jedné místnosti (vzhledem k tomu, že penzion má dvě a jedna z nich je bazén je to na pováženou), pak ukáznit (Horák a Frauenberg ani v tento pohnutý okamžik nepřestali hrát slovní ping-pong) a nakonec shodnout na tom, co se vlastně bude tvořit. Naštěstí jsou mezi námi i lidé chvílemi příčetní a tak Ivo Cicvárek, v zastoupení esemeskou z telefonu barda Slávka Janouška nadiktoval metrum a téma pro první rozcvičku. Někdo hned odešel ven, aby měl klid, někdo si objednal pravidelnou dávku alkoholu a někdo se zeptal, co to je to metrum, jestli něco podzemního. když mě to vysvětlili, šel jsem na dvůr, kde jsem klid předpokládal, ale už tam bylo plno. Nejvíc prostoru si uzurpovala malá Adélka, které se podařilo nějakou lstí polapit jedno z koťat a teď s ním nacvičuje některé málo používané fyzikální zákony. Například, že kočka ponořená doi kapaliny se brání a škrábe silou odpovídající děsu v jejích očích. Druhý úkol je pojatý také jako rozvička, i když někteří již rozcvičeni jsou, Arnošt má popsané čtyři listy papíru. Reklamní slogan pro Mrcův penzion někdo pojal pozitivně, někdo negativně, jistý Jakoub Horák je požádán Mrcou, aby se tu už nikdy neukazoval. Třetí a poslední úkol, tzv. velké plyjé zadává Jarda Síbrt, předhazuje začátek a žádá nás o pokraování. Je to smutné, že takto tvůrčí autor musí žebrat o inspiraci u nás méně schopných. Slávek mizí kdesi v polích, když se při vyhodnocování vrací, vítězně třímá svůj text a oči mus vítí nadšením, ještě večer z něj udělá píseň. Večeře. Nikdo moc nemluví, kromě nesestřelitelného Horáka, který má potřebu neustále něco komentovat, nejčastěji fakt, že Arnošt je ve zpěvníku a on ne. Bohužel, všechno co řekne je prudce vtipné, takže pro nás ostatní narcisty je téměř nemožné se vedle něj prosadit. Tiše trpím.

Hlavní show večera je tady - bazén. Někdo možná namítne, že hlavním bodem je tvoření, někteří jedinci se budou hádat, že hlavní je chlast (tedy, v tuhle dobu ještě asi ne, vystřízlivět prostě ještě nemohli stihnout), někdo se bude hádat, že vrcholem byl dort, který nám Mrca připravil, ale pro mě je to vždy bazén a tzv. Pinkili (autorem pojmenování pro činnost, kdy několik přiopilých a nahých lidí, mezi nimi jedna folková hvězna národního formátu bezhlavě mlátí do nafukovacího míče a ten, kdo je nejvíc při smyslech se snaží počítat doteky, než míč dopadne na hladinu je Slávek Janoušek, skoro by si to zasloužilo zvláštní text, třeba: "Nevíš-li jak zahnat bludy, jdi si fláknout do mičudy")). Letošní Pinkili se odehrálo ještě o něco intenzivněji, než to loňské, neb všichni zúčastnění cítili silnou odpovědnost za překonání minulého rekordu, který činil přesně 130 odbití nebohého nafukovacího míče. Arnošt Aleš Frauenberg se celé akce neúčastnil a ze břehu nás občas napomínal, ať toho necháme, že je to nechutné. Objevil se Karel, který navíc pojal tuto část večera jako hlavní část své bohémské exhibice a jal se přesvědčovat všechny příchozí, aby šli do bazénu také. Sám byl nejprve přepadnut Kubou Horákem s tím, že bude do vody vhozen ("já se klidně svlíknu, ale ty budeš pak nasranej..."), nicméně se ubránil a nejprve putoval do bazénu Kuba, včetně všech dokladů, telefonu a iluzí o své fyzické vyspělosti. Myslím že někdo říkal "Hele, Horáka právě přepral Kája Mařík". Nejvíc Karel přesvědčoval novou tvář, zádumčivou Marušku, která zřejmě z neznalosti místní společnsoti podlehla jeho svodům, sthrala ze sebe šaty a skočila mezi nás do vody. Možná jsme nezmínil, že při Pinkili je důležité být nahý, kvůli lepšímu odporu spodních bazénových proudů. Já bohužel nahý nebyl, čehož si ďábel Karel záhy všimnul a vrhl se na mě s jasným úmyslem ze mě moje krásné, nové a drahé trenýrky servat. Což se mu velice záhy podařilo, takžej sem byl překvapený, proč mě osahává dál a dál. Snažil jsem se ho upozornit, že to už není látka, to že už jsem já, ale ničeho nedbal. Jsem na pochybách, zda to byla náhoda, možná není sexuálně vyhraněn, ale bere všechno, co mu doslova přijde pod ruku. Marušku například nabádal, aby si jednou rukou nezakrývala prsa, protože se jí pak bude špatně odbíjet a když ho poslechla, dával jí schvál vysoké nahrávky. V závěru celé operace v bazénu, kdy byl rekord skutečně překonán (175 doteků) přišel Karel s nápadem odbíjet chvíli nafukovací kosatku, a svůj zhovadilý nápad uvedl inhed v čin. My ostatní se museli chca-nechca přidat, protože platilo prosté bij, nebo budeš zbit. Pak jsme vylezli, jen Rudolf s Maruškou se zůstali cachtat, asi probírali nějaký text. Šel jsem se podívat nahoru na Gabušu, která rezignovala na všeobecné veselí dole a četla si Nietzeho (nebo to bylo "To nejlepší z Urbana"?) a zrovna, když jsem jí varoval před Karlem, zjevil se tento ve dveřích omotán jen ručníkem a ďábelsky se smál. Pak už jen spadl kulečníkový stůl a Karel usnul na lavici. Počítám že po probuzení našel na svém těle různě oplzné nápisy černým fixem. Víc toho nevím, šel jsem spát.

Ráno opět jezdili traktory, asi je to tady takový místní zvyk, že jakmile nastane víkend, místní ze stodol vytáhnou silné stroje a jdou je tůrovat na náves. Rychle jsme se nasnídali, vyrovnali účty (někteří v eurech) a vydali se domů. Vezli jsme Tichotku a jardu Síbrta, takže jsme si dali při rozvozu i okružní jízdu po pražských sídlištích. Na závěr jedna dobrá rada pro majitele vozů Škoda Favotir - nejezděte k Shellu, nemají tam pro vás benzín.

P.S.: Letos mě se mě pokusil Kuba předčít v délce zápisu, ale to nevadí, mě ten jeho přijde výborný a vcelku i věrohodný. A navíc - já nejsem tlustej, to jsou jenom samý svaly.
DENNY - NEWMAN
 

Příspěvekod Kuba Horák » 4. 10. 2006, 16:16

-)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Kuba Horák
 

Příspěvekod Návštěvník » 4. 10. 2006, 16:48

Teprve teď mně došlo, jaký to poklad mám ve vytisknuté první verzi Dennyho reportu!!! Já už se nějak s Karlem a Rudolfem dohodnu ...
Návštěvník
 

Kdanice

Příspěvekod Arnošt Frauenberg » 4. 10. 2006, 21:06

Všechno shora uvedené je čistá pravda a nic než pravda.
Arnošt Frauenberg
 
Příspěvky: 394
Registrován: 11. 3. 2004, 17:11
Bydliště: Královské komorní město Žebrák

Kdanice

Příspěvekod Jarda Síbrt » 4. 10. 2006, 22:07

Všechno je pravda, kromě toho, že jsem v Kdanicích spal s Dennym...
Jarda Síbrt
Site Admin
 
Příspěvky: 704
Registrován: 25. 9. 2005, 14:31
antispam: Ne

Příspěvekod Návštěvník » 5. 10. 2006, 11:33

Pryč s falešnou skromností Jardo, byl jsi skvělej...
Návštěvník
 

Příspěvekod Návštěvník » 9. 10. 2006, 13:24

Nějak vázne doplnění úkolů na web, aby si ještě nepřítomní členové TD nemysleli, že jste nic nevytvořili ?!? A co nějaké fotky? Objeví se zde?
Návštěvník
 

Příspěvekod Slávek Janoušek » 10. 10. 2006, 02:09

Arnošte, pověs sem prosím, co jsme psali ještě v Kdanicích do tvého notebooku. Myslel jsem, že to tam dáš, aby ostatní mohli připisovat. Tak už to teď rozděl a zadání dej nad jednotlivé úkoly. Vlastně - to asi musíš poslat Kubovi, který má admin. možnosti. Díky.
Slávek Janoušek
Slávek Janoušek
 
Příspěvky: 774
Registrován: 11. 12. 2003, 03:53

Příspěvekod Mrca » 10. 10. 2006, 07:41

Nebo jestli nemá Arnošt čas, ať to udělá Aleš?!?
Mrca
Mrca
 
Příspěvky: 152
Registrován: 14. 5. 2004, 12:38
Bydliště: Turnov

Další

Zpět na 5. živá textová dílna - Kdanice, 29. 9. - 2. 10. 2006

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron