Stránka 1 z 1

Textový úkol č. 2) oxymoron v básni na zadané téma

PříspěvekNapsal: 20. 4. 2008, 11:59
od Mirek Pátek
Druhým úkolem bylo napsat text, jenž by reagoval na přečtenou báseň a zároveň obsahoval oxymoron - protimluv (spojení slov, jejichž význam se navzájem vylučuje) - zadáno na závěr, mnozí ho zapomněli použít. Forma "polámal se mraveneček" neboli trochejské metrum (8-7-8-7), rým a-b-a-b, báseň ze sbírky Almanach Odemykání 2, Nakladatelství Marek Belza 2008:

Světlana Jiránková
NĚKDYNADĚJE
V děravém kotlíku
noc
naději si vaří
a den
poklička bezpečí
chlácholivě nepotřebuje dráteníka
----------------------------------------------

Dusíš duši pod poklicí
zatíženou kameny
vykřič křeče, co máš v plicích
ohni ohni plameny.

(oxymoron tam bohužel není)

PříspěvekNapsal: 20. 4. 2008, 19:10
od Jarda Síbrt
Dočkat se rána někdy bývá
věc bolavá a nekonečná
teprve když se rozednívá
začne být vidět rána sečná
ze které v noci proudem tekla
naděje jako když krev stříká
Na prahu studeného pekla
teď hledám svého dráteníka

PříspěvekNapsal: 20. 4. 2008, 19:26
od Jarmila Týnkova
Utíkám se do naděje
klekáním už končí den
bílá saze noci zbyla
kdo se bojí z lesa ven

Zavolám si dráteníka
snad si se mnou poradí
hezky doma pod pokličkou
s mojí duší dovádí.

PříspěvekNapsal: 20. 4. 2008, 21:24
od Ivo Cicvárek
KOCOVINA

Co je v hrnci pod poklicí
Moje hlava nehlava
Mlčením chci jasně říci
Že se lehce nevstává

Co je v hlavě pod tím tichem
Noc a v ní je slyšet tep
V hrnci tančí hlava s břichem
Aspoň že jsem neoslep

PříspěvekNapsal: 20. 4. 2008, 21:26
od Cácorka
Bohužel bez oxymoronu.... nějak mi to pomalu naskakovalo... ta múza...

Co přikryju nocí černou,
prý na věky uhasne,
stávám se však malověrnou,
když snídám týchni na másle...

(babi Maruš, promiň, nic proti Tobě :))

PříspěvekNapsal: 20. 4. 2008, 22:27
od Lada
Až tma v tichém křiku zčerná
pak klenutě zborcená
noc nenosná, neopěrná
spadne taky na tvá stehna
a na tvá bílá ramena

A denní světlo bude spěchat
a navždy malé pihy tmy
možná na tvých zádech nechá
mráz ti po nich přejde zlehka
a zas jen další noc je zakrýt smí

PříspěvekNapsal: 20. 4. 2008, 23:14
od Ladislav Zítka
Bohužel bez oxymoronu

Dráteník a kotlík s dírou
napíšu nic naplat.
Honza křičí ticho kurva!
Nemůžu nic napsat.

PříspěvekNapsal: 21. 4. 2008, 23:12
od Slávek Janoušek
JESTLI SPÁNEK JE JAKO TAMTO

Jsou chvíle kdy tě všechno baví
A noc je den a den je noc
Nápady srší - gejzír z hlavy
Je však těžké spořit na bezmoc

Na bezmoc těla - na bezmoc duše
Kdy den je noc a noc je den
Kdy spánek je cosi o předtuše
Že dort života je dojeden

(psáno volně podle básně - nedodrženo ani metrum, na oxymoron rovněž bylo zapomenuto)

PříspěvekNapsal: 25. 4. 2008, 19:16
od Radek
Vlaštovky mi vždycky v lednu
Pletou hnízdo z naděje
V únoru mřu zvědavostí
Zda tam ňáké mládě je

Je tam ticho, co prý léčí
Já však nejsem nemocný
Přes všechnu kukaččí péči
Chci jen málo, ne moc, míň

...

PříspěvekNapsal: 6. 5. 2008, 22:56
od kosmonaut
Dráteník se nocí plouží,
světla všude dokola.
Utopený v suché louži,
pod pokličkou kofola.