Stránka 1 z 1

Proč dělat textovou dílnu...?

Napsal: 7. 1. 2004, 22:30
od Návštěvník
Pokud dělat Textovou dílnu, pak proto, že se nebude jen chválit a plácat po rameně a tím to hasne, a jen povšechně říkat, že: je to dobrý, jen tak dál, jen piš, piš co nejvíc, i kdyby se to nedařilo, aspoň jsi ten čas neproflákal a snažil se něco naučit atd., ale hlavně: že se bude rozkrývat struktura textů, rozebírat proč tohle je pěkný obraz, obrat, metafora, proč naopak je tamto nepoužitelné a neprůchodné či nesrozumitelné, že to nebude jen o básnických prostředcích, ale třeba i o gramatice a špatně užitých tvarech, což je to nejsnadněji opravitelné, že se bude argumentovat, proč v tomhle řádku je to či ono, že bude každý obhajovat slova a řádky, které použil, když mu to někdo napadne atd. Taková dílna by měla opodstatnění.
Já jsem v minulosti takovou dílnou v praxi vlastně prošel při různé spolupráci s některými kolegy - s Nohavicou, Plíhalem a zejména pak s Redlem a Lenkem a můžu říct, že není nad to, když se nad nějakým textem zamýšlí víc hlav, které o tom něco vědí a každý se snaží vymyslet nějaké řešení určitého místa, řádku, sloky v textu. I to bych chtěl v té Textové dílně dělat.
Věřím, že to by smysl mělo. Slávek
_________________
Slávek Janoušek

[přetisk ze sekce Texty, v odpovědi Kubovi]

KUBA HORÁK

Napsal: 8. 1. 2004, 08:31
od Slávek Janoušek
Vítejte přátelé!

Den co den se vydáváte na cestu směřující kamsi do krajů "písně písní", ale veškeré kroky, co učiníte, jste nuceni si schovat pro sebe. Nikdo vám nepoví, jestli váš pokus není jen kra plovoucí k jihu, a nepomůže pootočit směr cesty tam, kde se v srdcích rozsvěcují krystaly, co se na konci pouti ozývají jako zvony malého štěstí, jež umí svým letem ozářit i celý život. Kýváte? Pokud ano, blesk lepších časů právě rozčísl tmu.

Tato dílna by se měla stát jakýmsi malým světem pro začínající a pokročilé textaře, kteří mají touhu zveřejnit své pokusy a vystavit je tak kritice ostatních, méně i více zdatných kolegů. Tato reflexe a případné rady by potom mohly přinášet určitý posun kvality a zdokonalení vašeho textařského řemesla.
Třeba tak v budoucnu dojde ke vzniku nových písní, které si tu mohou najít i své interpety a opustí tak stránky, aby letěly v plné síle dál. To je ostatně jedna z hlavních motivací. Obsahem tohoto světa však nebude jen zveřejnění vašich textů a jejich kritika, ale také spolupráce plná návrhů a porovnávání, hledání drobností vybrušujících krystaly jednotlivých řádků atd.
Zavěšené texty nebudou rozdělovány podle žádných žánrů ani jiných hledisek. Stránka je otevřena pro každého bez rozdílu věku, zmiňované kvality, zkušenosti či stylu jeho psaní. Některá díla budou možná rozebírána detailněji, jiná zase v obecné rovině, to ukáže čas a praxe. Hodně zdarů, odvahy a nápadů přeje
Jakub Horák.


Pojďme si hrát se slůvky,
pojď navléknem jim podkůvky,
ať rozezvoní křišťálovej svět,
svět nejskrytějších myšlenek,
co nevylezou navenek,
co brání jim v tom věčný sníh a led.

Pojďme si hrát se slůvky,
sbírat je jak borůvky,
jsou hravá jako duše krásných žen,
dá se jimi kreslit do ticha
třeba ústy pana Wericha,
jsou nejstálejší ze všech platných měn.

Pojďme si hrát se slůvky
a kreslit jimi malůvky,
i když žádné hvězdy se z nás nestanou,
to jen v zasnění nám pod víčky
ty barvičky, ty slovníčky
aspoň chvíli zvonit zůstanou.

(autorem textu je Karel Plíhal)