12.–14. 4. Jarní živá textová dílna v Hořicích u Blanska

Zápis do tabulky účasti ve fóru


Úkol 1: Sloka podle Plíhalovi písně Kuře

Odpovědět
Jarda Síbrt
Site Admin
Příspěvky: 767
Registrován: 25. 9. 2005, 13:31
antispam: Ne
Kontaktovat uživatele:

Úkol 1: Sloka podle Plíhalovi písně Kuře

Příspěvek od Jarda Síbrt »

Vlastní sloka podle následujícího vzoru:

Noční Prahou k metru Áčku
po svý každodenní túře
kráčí grilované kuře
vyšňořené v termosáčku,
jak si tak davem cestu klestí
a na Můstku přesedá,
tak naše utrápený štěstí
tiše sedá, kde se dá....

Poslední dvojverší musí zůstat zachováno.
voyda
Příspěvky: 148
Registrován: 10. 10. 2008, 14:21
antispam: Ne

Re: Úkol 1: Sloka podle Plíhalovi písně Kuře

Příspěvek od voyda »

Moje břicho teskně kručí,
jak jen břicho umí kručet.
Nula korun hlásí účet,
přítel Horák snad mi půjčí.

Objednám si guláš s šesti
v restauraci Beseda.
Naše utrápený štěstí
tiše sedá, kde se dá....

-------------

Hledám vázu pro svůj krokus,
co mi léta planě raší.
V mojí věži vážně straší,
činím další marný pokus.

Hledám bliznu pro svůj pestík,
ženu, co mi v lese dá.
Však to utrápený štěstí
tam, kde se dá, nesedá...
Ivo Cicvárek
Příspěvky: 710
Registrován: 15. 3. 2004, 17:42

Re: Úkol 1: Sloka podle Plíhalovi písně Kuře

Příspěvek od Ivo Cicvárek »

1)
Lovec ostrým pěstním klínem
Vytlouká stín svými stíny
V barech houstnou kapradiny
Zalévané mladým vínem
Bloudí džungli za pelestí
Co chce najít nevěda
A naše utrápený štěstí
Tiše sedá, kde se dá

2)
Nová tráva pod patami
V horách loňské sněhy tají
Na letištích přistávají
Obchodníci s hodinkami
Včela letí na rozcestí
Hledá jaro v jehnědách
A naše utrápený štěstí
Tiše sedá, kde se dá
Ivo Cicvárek
Radek
Příspěvky: 162
Registrován: 28. 3. 2004, 20:29
Kontaktovat uživatele:

Re: Úkol 1: Sloka podle Plíhalovi písně Kuře

Příspěvek od Radek »

1.
Milovníci retro filmů
scházejí se ve svém klubu
Někdy rozbijou si hubu
v afektu, či větví z jilmu.

Dnes se pouští ve tmě pěsti,
potom bude beseda.
Naše utrápený štěstí
tiše sedá, kde se dá.

2.
Často šmátrám po všech koutech,
zkouším víc, než by se zdálo:
poblít sochu, ukrýt nálož, ...
Ať už odvedou mě v poutech.

Kdy už najdu svoje scestí?
Vždyť to každý nehledá!
Naše utrápený štěstí
tiše sedá, kde se dá.
Odpovědět

Zpět na „18. živá textová dílna Jednovnice, 19.-21. 2013“