Textová dílna u Slávka Janouška

Napište alespoň jednu sloku do písně o madolinistovi, který hraje stále a do všeho.

Filharmonie mě zvala
K Mozartovým partům
Produkční mi zavolala
Ať netrhám partu

Dirigent je ňákej trouba
Pořád na mě ječí
Prská do strun nad vším hloubá
Prý mám tempo šnečí

Potí se nám pleš i čela
Hrej tam pizzicato
Cella se nám rozdrnčela
Můžu se vám na to

Jedno řeknu hnedka zkraje
jaképak s tím fraky:
Ať se hraje kde se hraje
zahraju si taky

Nejsem z těch, co na kolenou
leští cizí kliky
s vášní věru nezkrocenou
jedu svoje licky

Tuhle prý po ňákým hraní
spadly hradby města
Já nemůžu vážně za nic
já u toho nestál

Jen když se svou mandolínou
spustím drnky brnky
v potoku hned ryby hynou
v skříni praskaj hrnky

(ve spolupraci s Arnem:)
Když jsem si směl při popravě
naposledy brnkat
nevypadal vůbec zdravě
hned byl plný skvrn kat

Petr Vrobel nemá syna, oblečení, boty
Díte mu je mandolína, obléká si noty
Petr Vrobel nemá dceru, nemá ani ženu
Mandolína na múj věru úplne vším je mu

Cpu se všude imrvére
s tou svou mandolínou
Ženu už to pěkně sere
Obzvlášť pod pěřinou