Textová dílna u Slávka Janouška

Daktyl, 9 8 9 8 sabik (případně s předrážkami i nějaká ta slabika navíc), ABAB. Morytát, krvavá epika, mordýřská balada.

Morytát o posledním dechu

Přestaňte s kázáním o světě
Bůh stejně nad námi není
Jen láska, pro kterou umřete
Ta stojí k zešílení

Jen bijte mě bachaři do krve
Předměstím páchnou má slova
Když jsem ji uviděl poprvé
Vybuchla supernova

REF.:
Ať je mi svědkem poslední dech
Její i můj
A jména na všech zdech

Fakt nejsem hezounek z plakátu
Co na tom, ona mě chtěla
Kašlala na svět i na tátu
Pro lásku srdce i těla

Ta jízda, když zdrhli jsme z domova
S poldama fotr nás honil
Pro mě měl zásobník olova
A kdo ví, co vlastně měl pro ni

REF.:
Ať je mi svědkem poslední dech
Její i můj
A jména na všech zdech

Pohůnci hnali nás k zátoce
Tam v chatě pod šípkovou strání
"Miláčku, bodni mě do srdce!"
Já vyplnil jen její přání

REF.:
Ať je mi svědkem poslední dech
Její i můj
A jména na všech zdech

Co víte porotci o lásce
O bahně, co táhne nás dolů
Mé tělo teď houpe se v oprátce
Však duše?
Ty zase jsou spolu...

Andula z postranní uličky
každýho kunčofta měla
držela rajcovně malíčky
měla fajn struktůru těla

Chlapi jí peníze strkali
z ní byli štajf, po ní lační
líbali, hladili, tokali
špitali: “Andulo, začni!”

Vostatním hrdinkám z ulice
ta holka trn v oku byla
kvokaly kolem jak slepice:
“Kéž by jsi hned v hrobě shnila!”

Marie, tak zvaná hrbatá
co fištrón má trochu matný
povidá: “Nebojte, děvčata,
mám klíče vod pánský šatny!”

Pak přišel k Andule divnej pán
nemluvil zrovna moc basem:
“Anka, já mám pro ni čupr plán
jesi chce slyšet, tak šla sem!”

Andula se nóbl přivlní
aby ji neměl za šmudlu
pak sebou práskla a je po ní
chlap čistí vo kabát kudlu

V postranní uličce jásají
Máňa v tom převleku válí
konečně holky zas kšeft mají
kabát i s flekama pálí

Víš kamarádka jsi má byla
říkám si a stále pluji
to kdyby ses mi nezabila
tyto skutky nemiluji