od Slávek Janoušek » 22. 7. 2011, 13:46
Z Petrova dopisu:
Atmosféra - tak tady jsou texty tři - Laďa Zítka, Ivo Cicvárek a Marek Vojtěch (dále Voyda). Děkuji moc. Po včerejší debatě jsme se se Slávkem shodli, že ve výběru se ještě budeme rozhodovat mezi Ivem a Laďou, po kterých bych rád ještě drobné úpravy. Popíše zase Slávek. Ale oba jsou super. Voyda má taky dobrý text, ale spíš na jinou píseň, k náladě muziky mi to nesedí.
Za mě: Voydo, sorry, Můj stín trefuje nejméně tu tajemnou tikající náladu, kterou by to mělo mít.
Laďo, označím řádky, které z různých důvodů nejsou ty ony. Zkus ještě dotáhnout. K muzice to sedí snad nejvíc, ale má to jeden, jaksi filozofický problém: Kdo je ten Pán času: Bůh, nebo Smrt, nebo nějaká mocná vesmírná síla, nějaký Času pán - protože to musí být jasné, kdo ke komu mluví. Jestli Petrův hlas je zosobnění té postavy? Pak nemůže mluvit k sobě o konečnosti, když ten kdosi má být nekonečný. Dočkám se svojí hodiny - já vím, je potom blbě. Nebo to zpívá smrtelný člověk o někom? Pak zas by bylo blbě: Jsem Času Pán... Asi by se v tom textu neměly ty dvě roviny míchat.
Jsem času pán klobouk svůj smekám
Zeměkoulí otáčím
Trpělivě na tebe čekám
Navzdory vžitým ideám
Mám pro tebe mládí
Mám pro tebe stáří
konec mám
Nevíš kdy tě k zemi srazí
tvůj poslední den
Vesmír je můj starý/ dávný známý
Zemí rychle otáčím
Hvězdy mojí rukou hnány
Konec tvůj mi neoznámí
Pro svůj osud nepopsaný
Dočkám se tvojí hodiny - já vím
Jsem času pán a věkem nadán
Nekonečno zaklínám - a pak se jen dívám
Jak vyhnout se lstivým zradám
Temnotou tvář ukrývám
Mám pro tebe radost
Mám pro tebe smutek
Bolest mám
Jakou ještě dobu
Pro tebe si odměřím
A Ivo - text povedený, atmosféru značně vystihující, jen některá místa zase z různých důvodů by bylo dobré předělat:
Čarodějka
Nad úbočím plamen dýchá
Tou jinou krajinou jde dým
Sedím sám a tma je tichá
Přichází květen údolím
Je to noc, z níž slova lovím
Noc kdy ohně tančí po kopcích
Čekám na zahoukání soví
Na Tvůj čarodějný smích
Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Živá v kradených okamžicích
Jednou za rok se probudíš
Zpíváš
Ve větvoví vítr krouží
Za kruhem ohně v trávě kříž
Sedím sám, po tobě toužím
Dřív než si rány zahojíš
Je to noc, co roky spojí
Noc příběhů a květů jeřabin
Že Tě upálí se bojím
V tobě oheň, ve mně stín
Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Zpíváš v kradených okamžicích
Jednou za rok tě probudí
Rány z nocí dávno spících
Rýhy smírčích kamenů
A ty házíš svou vinu po Měsíci
K ránu zpátky do plamenů
Vcházíš
Slávek Janoušek