Atmosféra

[Kuba Horák]

Vložte první návrh textu

[voyda]

Můj stín

Kafe si dáš
A sklenku vína
Pak dýžko dáváš
Chceš jít
Každý tě zná
Jsi Kolombína
Kdo touží tě mít

Dál se přízrak dívá
Zná tvou cestu v temných uličkách
Netušíš, kde stín se skrývá
(Než) zmizíš v záclonách

Můj stín
Si tě z dálky hlídá
Tvou tvář
Pozná v příšeří
Můj stín
Svoje skrýše střídá
Stále plíží se za tebou
Můj stín

Za deset půl
Teď vyjdeš z práce
Domů míříš devítkou
Už zpaměti to zvládám
Ve dveřích
Začneš smát se
Pes tě vítá za zídkou

Vůni tvou chci cítit
Hřích mě láká čím dál tím víc
Už mám tě, teď jsi v síti
Tak vítej u mě v náručí

Můj stín
Si tě stále hlídá
Tvou tvář
Pozná v příšeří
Můj stín
Svoje léčky střídá
Náhle blíží se za tebou

Můj stín
Už tě lásko svírá
Tvůj pláč
Slyší v příšeří
Můj stín
Slzy z tváře stírá
Před ním víc už se neschováš
Můj stín

[Ladislav Zítka]

Toto byl první nástřel
Pán času 1

Jsem času pán klobouk svůj smekám
Zeměkoulí otočím
Trpělivě na tebe čekám
Každého zaskočím

Mám pro tebe mládí
Mám pro tebe stáří
Smrt mám
Nevíš kdy tě k zemi srazím
V tvůj poslední den

Vesmír je můj starý známý
Zemí rychle otáčím
Kohout hlasem slunce mámí
Dočkám se tvojí hodiny - já vím

Jsem času pán na vesmír padám
Nekonečno zaklínám - a pak se jen dívám
Jak se vyhnout lstivým zradám
Temnotou tvář ukrývám

Mám pro tebe radost
Mám pro tebe smutek
Smrt mám
Jakou ještě dobu
Pro tebe si odměřím

Vesmír je můj starý známý
Zemí rychle otáčím
Kohout hlasem slunce mámí
Dočkám se tvojí hodiny

Vesmír je můj starý známý
Zemí rychle otáčím
Kohout hlasem slunce mámí
Dočkám se tvojí hodiny - já vím

A po textové dílně jsem nemohl stažené soubory otevřít takže jsem to předělával z paměti. Barevně jsou napsány alternativy.

Pán času 2.

Jsem času pán klobouk svůj smekám
Zastavím hvězdný oceán
Trpělivě na tebe čekám
Navzdory vžitým ideám

Mám pro tebe mládí
Mám pro tebe stáří
konec mám
Nevíš kdy tě k zemi srazím
V tvůj poslední den

Vesmír je můj starý známý
Zemí rychle otáčím
Hvězdy mojí rukou hnány
Konec tvůj mi neoznámí
Pro tvůj osud nepopsaný
Dočkám se tvojí hodiny - já vím

Jsem času pán a věkem nadán
Nekonečno zaklínám - a pak se jen dívám
Jak vyhnout se lstivým zradám
Temnotou tvář ukrývám
Tajemnou tvář ukrývám

Mám pro tebe radost
Mám pro tebe smutek
Bolest mám
Jakou ještě dobu
Pro tebe si odměřím

Vesmír je můj starý známý
Zemí rychle otáčím
Hvězdy mojí rukou hnány
Konec tvůj mi neoznámí
Pro tvůj osud nepopsaný
Dočkám se tvojí hodiny

Vesmír je můj starý známý
Zemí rychle otáčím
Hvězdy mojí rukou hnány
Konec tvůj mi neoznámí
Pro tvůj osud nepopsaný
Dočkám se tvojí hodiny - já vím

[Ivo Cicvárek]

Čarodějka


Nad úbočím plamen dýchá
Tou jinou krajinou jde dým
Sedím sám a tma je tichá
Přichází květen údolím

Je to noc, z níž slova lovím
Noc kdy ohně tančí po kopcích
Čekám na houkání soví
Na Tvůj čarodějný smích

Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Živá v kradených okamžicích
Jednou za rok se probudíš
Zpíváš

Ve větvoví vítr krouží
Za kruhem ohně v trávě kříž
Sedím sám, po tobě toužím
Dřív než si rány zahojíš

Je to noc, co roky spojí
Noc příběhů a květů jeřabin
Že Tě upálí se bojím
V tobě oheň, ve mně stín

Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Zpíváš v kradených okamžicích
Jednou za rok tě probudí

Rány z nocí dávno spících
Rýhy smírčích kamenů
A ty házíš svou vinu po Měsíci
K ránu zpátky do plamenů
Vcházíš

[Slávek Janoušek]

Z Petrova dopisu:
Atmosféra - tak tady jsou texty tři - Laďa Zítka, Ivo Cicvárek a Marek Vojtěch (dále Voyda). Děkuji moc. Po včerejší debatě jsme se se Slávkem shodli, že ve výběru se ještě budeme rozhodovat mezi Ivem a Laďou, po kterých bych rád ještě drobné úpravy. Popíše zase Slávek. Ale oba jsou super. Voyda má taky dobrý text, ale spíš na jinou píseň, k náladě muziky mi to nesedí.

Za mě: Voydo, sorry, Můj stín trefuje nejméně tu tajemnou tikající náladu, kterou by to mělo mít.
Laďo, označím řádky, které z různých důvodů nejsou ty ony. Zkus ještě dotáhnout. K muzice to sedí snad nejvíc, ale má to jeden, jaksi filozofický problém: Kdo je ten Pán času: Bůh, nebo Smrt, nebo nějaká mocná vesmírná síla, nějaký Času pán - protože to musí být jasné, kdo ke komu mluví. Jestli Petrův hlas je zosobnění té postavy? Pak nemůže mluvit k sobě o konečnosti, když ten kdosi má být nekonečný. Dočkám se svojí hodiny - já vím, je potom blbě. Nebo to zpívá smrtelný člověk o někom? Pak zas by bylo blbě: Jsem Času Pán... Asi by se v tom textu neměly ty dvě roviny míchat.

Jsem času pán klobouk svůj smekám
Zeměkoulí otáčím
Trpělivě na tebe čekám
Navzdory vžitým ideám

Mám pro tebe mládí
Mám pro tebe stáří
konec mám
Nevíš kdy tě k zemi srazí
tvůj poslední den

Vesmír je můj starý/ dávný známý
Zemí rychle otáčím
Hvězdy mojí rukou hnány
Konec tvůj mi neoznámí
Pro svůj osud nepopsaný
Dočkám se tvojí hodiny - já vím

Jsem času pán a věkem nadán
Nekonečno zaklínám - a pak se jen dívám
Jak vyhnout se lstivým zradám
Temnotou tvář ukrývám

Mám pro tebe radost
Mám pro tebe smutek
Bolest mám
Jakou ještě dobu
Pro tebe si odměřím


A Ivo - text povedený, atmosféru značně vystihující, jen některá místa zase z různých důvodů by bylo dobré předělat:

Čarodějka

Nad úbočím plamen dýchá
Tou jinou krajinou jde dým
Sedím sám a tma je tichá
Přichází květen údolím

Je to noc, z níž slova lovím
Noc kdy ohně tančí po kopcích
Čekám na zahoukání soví
Na Tvůj čarodějný smích

Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Živá v kradených okamžicích
Jednou za rok se probudíš
Zpíváš

Ve větvoví vítr krouží
Za kruhem ohně v trávě kříž
Sedím sám, po tobě toužím
Dřív než si rány zahojíš

Je to noc, co roky spojí
Noc příběhů a květů jeřabin
Že Tě upálí se bojím
V tobě oheň, ve mně stín

Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Zpíváš v kradených okamžicích
Jednou za rok tě probudí

Rány z nocí dávno spících
Rýhy smírčích kamenů
A ty házíš svou vinu po Měsíci
K ránu zpátky do plamenů
Vcházíš

[Ivo Cicvárek]

V noci mě napadlo pár úprav, prosím o reflexi...

Čarodějka

Nad úbočím plamen dýchá
Mlhavou krajinou jde dým
Sedím sám a tma je tichá
Přichází květen údolím

Je to noc, z níž slova lovím
Noc kdy ohně tančí po kopcích
Čekám na houkání soví
Na Tvůj čarodějný smích

Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Pálí (tvé) tělo dýchající
Jednou za rok se probudíš
Zpíváš

Ve větvoví vítr víří
Za kruhem ohně v trávě kříž
Prý křídla máš netopýří
Kouzly své rány zahojíš

Je to noc, co roky spojí
Noc příběhů a květů třešňových
Že nás odsoudí se bojím
Že mi shoříš jako vích

Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Pálí (tvé) tělo dýchající
Jednou za rok tě probudí

Rány z nocí dávno spících
Rýhy smírčích kamenů
A ty házíš svou vinu po Měsíci
K ránu zpátky do plamenů
Vcházíš

Příspěvky: 475
Registrován: 11. 12. 2003, 02:53

[Ivo Cicvárek]

Čarodějka



Nad úbočím plamen dýchá
Mlhavou krajinou jde dým

Umlká déšť a tma je tichá

Přichází květen údolím



Je to noc, z níž slova lovím

Noc, kdy ohně tančí po kopcích

Čekám zahoukání soví

Slyším čarodějný smích



Ref.:

Vcházíš z noci dávno spící

Záříš, když se tě dotýkám

Pálí tvé tělo dýchající

Jednou za rok tě probudím
A sním

Půlnoční bál a svět se kývá

Za kruhem ohně v trávě kříž

Přestože vím, že nejsi živá

Kouzly své rány zahojíš



Je to noc, co roky spojí
Noc příběhů a květů jeřabin

Že tě upálí se bojím
Tvoji duši i tvůj klín

Ref:

Vcházíš z noci dávno spící

Záříš, když se tě dotýkám

Pálí tvé tělo dýchající
Jednou za rok tě probudí



Rány z nocí dávno spících

Rýhy smírčích kamenů

A ty házíš svou vinu po Měsíci

K ránu zpátky do plamenů

Vcházíš

[Slávek Janoušek]

Mám pocit, že "nejsi živá" je už příliš určující... nevím, už je těch verzí hodně... nějak by se měla uzavírat místa, která jsou hotová a na kterých se ujednotíme, ať to dospěje k závěru.

[Slávek Janoušek]

Zavolal Petr a prošli jsme si texty a shodli se z nejrůznějších důvodů, které nebudu jednotlivě vypisovat, na této verzi. Pročti si prosím, zda bys s tím takto souhlasil? Kde je třeba zdánlivě něco navíc, to není chyba, vejde se to, frázování vyzkoušeno. Boldem uvádím místa nedořešená.

Čarodějka

Nad úbočím plamen dýchá
Mlhavou krajinou jde dým
Voní déšť a tma je tichá
Přichází květen údolím

Je to noc, z níž slova lovím
Noc, kdy ohně tančí po kopcích
Čekám na zahoukání soví
Na tvůj čarodějný smích

Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Pálí tvé tělo dýchající
Jednou za rok tě probudí
Můj hlas

Půlnoční bál a svět se kývá

Za kruhem ohně v trávě kříž

Nachystaný - a ty jak živá

Kouzly své rány zahojíš

Je to noc, co roky spojí
Noc příběhů a květů jeřabin
Že tě zas upálí se bojím
Slza tvá je vltavín

Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Pálí tvé tělo dýchající
Jednou za rok tě probudí

Rány z nocí dávno spících
Rýhy smírčích kamenů
A ty házíš svou vinu po Měsíci
K ránu zpátky do plamenů
Vcházíš

[Ivo Cicvárek]

Čarodějka

Nad úbočím plamen dýchá
Mlhavou krajinou jde dým
Voní déšť a tma je tichá
Přichází květen údolím

Je to noc, z níž slova lovím
Noc, kdy ohně tančí po kopcích
Čekám na zahoukání soví
Na tvůj čarodějný smích

Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Pálí tvé tělo dýchající
Jednou za rok tě probudí
Ten dým

Půlnoční bál a svět se zbláznil
Za kruhem ohně v trávě kříž
Křivdy, co bolí, zdálky zazní
Kouzly své rány zahojíš

Je to noc, co roky spojí
Noc příběhů a květů jeřabin
Že tě zas upálí se bojím
Jsi křehká jako cín

Ref.:
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš, když se tě dotýkám
Pálí tvé tělo dýchající
Jednou za rok tě probudí

Rány z nocí dávno spících
Rýhy smírčích kamenů
A ty házíš svou vinu po Měsíci
K ránu zpátky do plamenů
Vcházíš

[Slávek Janoušek]

Já myslím, že to je definitivní. Vyřešeno. Blahopřání.

[petr.bende]

Č A R O D Ě J K A

Hudba: Petr Bende
Text: Ivo Cicvárek


Nad úbočím plamen dýchá
Mlhavou krajinou jde dým
Voní déšť a tma je tichá
Přichází květen údolím

Je to noc z níž slova lovím
Noc kdy ohně tančí po kopcích
Čekám na zahoukání soví
Na tvůj čarodějný smích

Vcházíš z noci dávno spící
Záříš když se tě dotýkám
Pálí tvé tělo dýchající
Jednou za rok tě probudí
Ten dým

Půlnoční bál a svět se zbláznil
Za kruhem ohně v trávě kříž
Křivdy co bolí zdálky zazní
Kouzly své rány zahojíš

Je to noc co roky spojí
Noc příběhů a květů jeřabin
Že tě zas upálí se bojím
Jsi křehká jako cín

Vcházíš z noci dávno spící
Záříš když se tě dotýkám
Pálí tvé tělo dýchající
Jednou za rok tě probudí

Rány z nocí dávno spících
Rýhy smírčích kamenů
A ty házíš svou vinu po Měsíci
K ránu zpátky do plamenů
Vcházíš