Křižník

[Ani Tabakan]

Křižník

Pne se ve mně plachta lodi,
co vyslal otec v cizí zem,
jsem koráb plný jasu
a tříska v patě země jsem.

Kdo ví, kam se můj křižník stočí,
kormidlo se mi z rukou vysmeká,
k spočinutí nalézt ostrov
a mávat jemu z daleka.

Objímat domorodce tmavé kůže,
pít nektar květů tamních žil,
ty taje neznámého místa,
tu vzácnost, již člověk obnažil.

[kosmonaut]

Histroizující téma i styl, proč ne. Tohle by mohla být klidně i nějaká pirátská píseň.