Bouře ve sklenici vody

[eg_eg_eg]

Blesky se křižují
létají šípy
svým dechem zraňují
moře jen kypí
Vyrváno bylo cos
ze země živých
a ten kdo metal los
teď úsměv křiví
Skončila další loď
až na dně moří
myslel si lodivod
že věčné stvoří
Blesky se křižují
létají třísky
co kůži zraňují
vzdáleným blízkým

Sklenka se rozbila
zbylo pár střepů
řeka se vylila
napospas světu
Hladinu jezera
čeří pár kruhů
že kdosi zvečera
rozvázal stuhu
Pohlo se na větvích
tak pět šest listů
nezmizel ptačí smích
patřící k místu
Jen střepy na zemi
nadále svědčí
čís život zdá se mi
je nyní šedší


(Je to jedna starší věc. Já nic zhudebňovat neumím, co je zhudebnitelné, úplně nepoznám, ale myslím si, že skoro vše.)